Další náročný den za námi.
Dnes jsme opakovali písmenka.
Došlo mi, že je Jenda znal už ve třech letech a vlastně v této oblasti za skoro čtyři roky neudělal žádný pokrok.
Nespojí dvě písmenka dohromady, nepozná na co začíná slovo...
Né že by mi to vadilo, ale v posledních dnech pořád s někým řeším, KAM Jeníčka dát do školy.
Teď má odklad školní docházky.
Když mi kdysi paní z PPP řekla, že Jenda půjde do bývalé "Zvláštní" školy, byla jsem nešťastná a říkala jsem si, že tam ho nedám.
Po roce jsem si na tu myšlenku zvykla a když jsem před rokem vybírala byt, tak jsem brala tento byt právě s ohledem na Jeníčka a na to, že "Základní škola praktická a speciální" je asi 200 metrů od nás a že tudíž to nebudeme mít do školy daleko a Jenda to každé ráno zvládne pěšky.
Jenže v posledních dnech to vypadá jinak. Různě. Divně.
Od neurologa má Jeníček ve zprávě (k autismu, ADHD, VD, OCD) napsáno SMR, z APLY LMR (lehká mentální retardace) a nyní v PPP to vypadá (možná) na spodní hranici normy.
Ve středu byl ve škole Den otevřených dveří a tam mi řekli, že pokud nemá LMR, tak do Praktické školy nepatří. A navíc prý nejedou podle vzdělávání základní školy.
A tu se vyrojilo množství otázek.
Má Jenda na normální ZŠ? A budou ho někde chtít, když v MŠ ho dvakrát odmítli? Zvládl by tolik dětí ve třídě, ruch ve škole, nároky normální základky? Dostal by svoji asistentku?
A teď nevím, mám mít radost, že se Jenda (asi?) lepší a že nepůjde do Praktické ZŠ...?
A nebo mám být nešťastná, protože nevím, kam ho dát?
Vůbec si ho nedovedu představit v normální škole.
A někam ho dovážet třeba 15 km ráno do nějaké vesnické malotřídky a zase domů a v poledne zase 15 km pro něj a zpátky?
Bojím se jezdit po sněhu a ledu. Jak bych to dělala v zimě? Nehledě na benzín, který by se projel.
Doba zápisu do školy se blíží a já najednou nevím KAM Jeníčka jít.
Moje mamka byla ve škole se mnou a té tekly slzy. Sebralo ji to víc než mě. Bylo jí hodně líto, že jejího vnuka "nikdo nechce".
Můžeme si stokrát říkat, jak je šikovný, jak se lepší, jak se učí novým věcem, ale jiní ho mohou vidět jako nevychovaného kluka, který bude jen přidělávat problémy.
Paní z PPP navrhuje sehnat normální ZŠ, kde by ho přijali...a pokud to nebude zvládat, tak pak skončí v praktické ZŠ. Nedovedu si představit, jak mu po pár měsích zase měním školu, jak si zvyká znovu na jiné prostředí, na jiné lidi...
Vůbec nevím, jestli je to správný nápad.
Jenda má masívní úzkosti a nedovedu si představit, jak to zvládá celé dopoledne v běžné ZŠ.
Ano, má nějaké naučené znalosti POKUD spolupracuje s jedním člověkem, ale pokud je více lidí (dětí), tak se horší chování a neprodá pak své znalosti. Znalosti, které jedině v matematice jsou na úrovni (možná i napřed) věku, ale v ostatních oblastech Jenda propadá.
Má na ZŠ, když neví, jaké má příjmení, nezná svoji adresu, neumí se obléknout? Když neví, že Honza a Honzík je ON? Že to je jeho jméno? ..říká si jen Jenda, Jeníček....
Na otázku neurologa, jestli je Honzík, odpověděl, že ne...
Ano, v matematice je dobrý, ale jinak? Určitě není na úrovni 6-7 letého dítěte. (Někdy v legraci říkám, že tříleté dítě kamarádky je na tom (sociálně) lépe než on...)
Paní z Rané péče mě někdy v červnu přemlouvala, abych dala Jendu do školy už letošní školní rok.
Viděla jsem u několika známých, co už děti berou, co píší v písance, jak daleko jsou ve čtení...to by Jenda nedal.
Jsem ráda, že jsem mu nechala dát odklad školní docházky.
Ale co teď? Na druhý odklad už to prý není, nebo to nejde. Ale ani to asi není to správné řešení.
Mám v plánu zavolat do místní PPP a poptat se, kam "podobné" děti doporučují..a podívám se do jedné ZŠ, kterou mi doporučila paní z PPP Kolín... I když mě vlastně název školy hodně překvapil - je to velká škola, hodně ruchu na chodbách, několik pater...Jendu si tam nedovedu představit, ale prý tam integrují "postižené" děti.
No, možná ho podceňuju? Třeba by to zvládl? Třeba by si zvykl?
Mám ho dát do Praktické školy? A co když má navíc?
Nebo ho mám dát do ZŠ a riskovat, že to nezvládne, že nebude zvládat tempo, že se mu budou děti smát... a bude ve velkém stresu? Pak se jeho chování zhorší i doma a odnesu to já a dcery...
K tomu mi vůbec nepomáhají anonymové: Zprávy jako že je Jenda k ničemu a nevzdělavatelný, že patří do ústavu a né do normální školy, že nemá ničit život svým sestrám, že v normální ZŠ nemá co dělat, nemá otravovat ostatní a vyrušovat je...že se jiné děti nechtějí dívat na jeho auti projevy a že jim to nemůžu udělat, že ty "normální" děti (naděje budoucnosti) potřebují klid na učení...
V hlavě mám poslední týden jako ve včelím úlu. Odpovídám si na stovky otázek, řeším to s odborníky, kteří Jendu léta znají...a nevím.
Vůbec nevím, co mám dělat.
Vlastně mě to táhne znovu k myšlence domácího vzdělávání, kterou jsem měla již před rokem či dvěma.
Jenže od toho mě všichni zrazují. Nenašla jsem zatím nikoho (z řad odborníků), kdo by byl této myšlence nakloněn...
Má člověk dát na odborníky nebo naslouchat svému srdci?
DOMA Jenda postupuje vpřed, je (relativně) v klidu, pracuje, nemá úzkosti, rozvíjí se.... a je spokojený.
Stojím na rozcestí a nevím KTEROU cestou se dát.
Co bude pro mého syna to nejlepší.
Mohu jen doufat a věřit, že to správné rozhodnutí přijde, až nazraje ten správný čas.
Amelko, tohle rozhodnuti Vam opravdu nezavidim. Z vlastni zkusenosti pouze muzu popsat, jak seredne jsem se spletla, kdyz jsem syna v domneni, ze ve vesnicke malotridce se mu bude darit lepe, vozila take skoro 20 km do jedne malicke skoly. Deti ho mezi sebe nevzaly, protoze nebyl z jejich vesnice a byl jiny. Tak mu to nektere davaly docela dost vyzrat. Ucitelka naprosto selhala.
OdpovědětVymazatMozna by opravdu nebylo na skodu podivat se na tu skolu, o ktere pisete, kdyz tam integruji deti, trebaze je velka.
Co se tyka domaciho vzdelavani, zadny odbornik Vam nikdy nerekne, ze je to dobre. To by byli sami proti sobe. Vas Jenik ma opravdu dost velke problemy a pokud bude v normalni skole, jsem presvedcena, ze bude trpet. A vite sama, ze neni nic horsiho, nez videt sve dite, jak se trapi.
Kdyz ho budete ucit sama, taky Vas to bude stat nervy, to uz dobre znate, ale Jenik bude na tom lepe. Ovsem neda se to delat donekonecna, je potreba, aby chodil mezi ostatni deti a nekdy v budoucnu i do skoly.A to je mozna kamen urazu. Kdyby byla moznost ho pak postupne integrovat. Ale to asi neni.
V Nemecku existuje napr. moznost, ze prvni tridu deti s nejakymi problemy delaji 2 roky a pak je integruji, ale to asi v Cechach neni.
Kdybych byla na Vasem miste,asi bych Jenicka do normalni skoly nedala. Deti dokazi byt neskutecne zle, bohuzel i nizkem veku a to by si Jenicek nesl s sebou po cely zivot.
Je to hrozne se takto muset rozhodovat. Neni u Vas pobliz nejaka Montessori skola? Tam, pokud vim, dokazi skloubit vyucovani v jedne tride jak pro zaky s problemy, tak naopak pro deti nadprumerne a pry to funguje. Kazde dite jede svym tempem a hlavne se dba na to, aby na sebe byly deti hodne.
Hana
Ach Amelie,
OdpovědětVymazatjak já Vám rozumím, řešíme to teď doma denně. Teď v pondělí mne dorazil pan ředitel "spádové" školy,které mi velmi diplomaticky, ale i jasně řekl, že našeho syna do školy nechcou, a že se ani nemáme obtěžovat k nim na zápis, že máme jít rovnou do speciální školy. A to syna ani neviděl.
Ach jo.
Petra
Přesně tak. Autismus je jako zaklínadlo: volám do nějaké školy, řeknu, že mám dítě s AUTISMEM a je konec...
VymazatJa som to mala s pripravkou naopak, chceli papier ze je Mathis autista a nemala som ho :-(
VymazatAle vynutila som si z SPC doporucenie s tym ze zatial je diagnoza otvorena.
Zuzana
Ano, - svému srdci naslouchej, - to je ta správná cesta. Jeník má určitě na víc, to je pravda, je to inteligentní, bystrý klučina a určitě jednou všem vytře zrak. Má krásně nakročeno, je radost se dívat, jak plní úkoly, - bez řevu, soustředěně, někde i s úsměvem.... a bude to pořád lepší a klidnější...
OdpovědětVymazatMyslím si ale, že na nástup do velké školy je brzy a nadělá to více škody, než užitku. Jeník bude vyděšený z tolika změn, hlučících dětí, neznámých prostor.....teď dlouho nebylo vidět, že by se dostal do afektu, - co když ho to všechno srazí zpátky - teď, když mu to doma tak hezky jde..
Nebyl by lepší individuální plán, - po určitých etapách do školy na přezkoušení a domácí výuka? A možná jednou v týdnu bych se tam s Jeníkem šla na zkoušku do třídy posadit a tak postupně, - pomalounku, polehounku...
Nevím, - možná se mýlím, - ale tak to cítím......
Zdraví Bára a přeje hodně sil...
V tom ti asi nikdo neporadí, ale to domácí vzdělávání taky není asi ideální... mysli taky trochu na sebe... snad víš jak to myslím.
OdpovědětVymazatAch jo, u vás se opravdu nemůžete chvíli nudit, viď? Já nevím, ale myslím si, že normální zš by byla trápením pro všechny strany - pro Jeníka (pro něj hlavně), učitele a je pravda, že i k těm dětem by to nebylo fér...ačkoliv mě pobavila poznámka o naději budoucnosti a o klidu na učení - když občas vidím nebo slyším různé scény a historky o dětech (já jim říkám obludy, už ne děti) a představím si, že tohle má být ta "naděje", tak mám chuť si hodit mašli :-P. Jak jsou ti anonymní kreténi někdy vtipní :-P. Ale někdy by potřebovali pár facek především rodiče, kteří třeba jdou se třemi na výstavu a nechaj je klidně se chovat jako na hřišti a vůbec si jich nevšímaj :-(... Když můžou navštěvovat normální zš nevychovanci, proč by nemohl slušně vychovaný autista? Podle mě by se ale zrovna Jeník dost trápil...Po tomhle článku chápu čím dál víc, proč ho chceš učit doma. Jenom nechápu, jak může mít od jednoho lékaře SMR a od druhého mírná LMR...?? Taky nechápu přístup té praktické školy...je poměrně těžkej autista a špatně chápe řeč, tak je zřejmé, že potřebuje speciální přístup a ten mu základka může těžko dát - jak má zvládnout x cizích lidí, když píšeš, že moc dlouho nezvládá ani tebe a holky v jedné místnosti, návštěvu...? :-(. Já bych to aspoň zkusila v ní, pokud vás tedy vezmou. Aspoň na chvíli denně. Tam jsou na nestandardní děti připravení, narozdíl od základky. Hlavně všechno pomalu, postupně...
OdpovědětVymazatNení to náhodou hloupost? Není praktická škola prostě od toho, aby mu zajistila ideální podmínky ku vzdělávání, ať je jaký je? Jestli má mentálně na víc, než je v jejích standardech, neměli by se s tím umět vypořádat? Základka by pro něj nebyla asi vhodné prostředí. Moc lidí, moc ruchu. Navíc jsou v současnosti základky přeplněné a pokud vám rovnou někdo taktně nesdělí, že jako nic, tak si nedělám iluze, že učitelka, která je tak nějak ráda, že zvládá plnou třídu, bude vycházet extra vstříc vašim potřebám. A on ani není důvod, proč by to dělala. Bohužel. Chybí vůle, ve školství pracují demotivovaní jedinci, kteří jsou přetížení a nedocenění jak finančně, tak co do prestiže povolání učitele ve společnosti. A zbytek kolektivu taky není nejtolerantnější vůči odlišnostem.
OdpovědětVymazatTak to řešíme taky a přesně mám stejný pocit "hlavu jako v úlu"...ale čím dál tím víc jsem přesvědčená , že budu hledat pro našeho Matěje malotřídku s individuálním přístupem....i když soukromou, v Ostravě existuje a školné je 500kč měsíčně, což vzhledem ke školce je ještě menší cena...žáků je 5-6 ve třídách, lze využít služeb logopedie, muzikoterapie , metody globálního čtení a to začleněné do výuky...Dospěla jsem k názoru, že to je pro Matěje ta nejlepší cesta....držím pěsti a štěstí v rozhodování :-)
OdpovědětVymazatnormální ZŠ by Jenda asi teď opravdu nedal. Do praktické ZŠ podle mě také nepatří.
OdpovědětVymazatDomácí učení by zvládal lépe, ale zase by jsi to odnesla ty.
U nás v Plzni při FN funguje speciální třída pro autisty, tak se zkus pozeptat u vás. Nebo také existují speciální třídy pro autisty.
Zkus si něco vygooglovat na netu.
Mrkni se na tento odkaz
http://www.zskolin.cz/zs-specialni-info-autisticka-trida.php
Míša z Plzně
No jo, ale do Plzně (i do Prahy) je to daleko:-(
Vymazatten odkaz na autistickou třídu je na Kolín, to není asi tak daleko.
VymazatAle ten odkaz od Míši z Plzně je na kolinskou Zš.
VymazatDo Kolína jsme jeli hodinu dvacet. Je to daleko.
VymazatZdravím, Amélie.
OdpovědětVymazatZ anonymů si nic nedělej, jsou to hlupáci. Osobně bych zauvažovala nad tím domácím učením - víš, jak na Jeníčka, co mu dělá dobře, co ne a pod. Asi by to pro Tebe bylo náročné, ale zase bys byla oproštěna těch stresů, jak se mu ve škole daří, jestli to pro něj není moc náročné - ten hluk a pod. Osobní zkušenost taková, že můj kluk má ve třídě autistu. Klučina má lehčí formu, takže ano, má asistentku, někdy při výuce sedí např učitelce pod stolem /má tam klid a pocit bezpečí atd/. Ale právě díky lehčí formě zvládá, s asistentkou i takové situace, jako přesun po chodbách, velký dav dětí, rámus atd.. Ale vše je to o spolupráci - učitel, asistent, ředitelka školy, rodina. Bylo to pro ně náročné, ale naše škola je v tomto opravdu vstřícná. Ty se rozhoduj citem - sama nejlépe víš, co Jenda zvládne a co ne.. Ať to dopadne jak chce, přeju hodně štěstí při výběru.. Martina.
Řeším podobný problém, vůbec nevím, kam syna dát. Podle MUDr. Krejčířové má teď dokonce intelekt v nadprůměru, ještě v prosinci jdeme do APLY, tak uvidíme. MR jsme ale neměli napsanou nikdy. Přesto všechno máme dvě diagnózy a já nevím, kterou opravdu syn má. Od Krejčířové "jen" ADHD a dysfázii, od APLY autismus a dysfázii. To je jako nebe a dudy. I když ani ADHD není procházka růžovým sadem. No ale my tu naštěstí máme i školu logopedickou, jenže tam zase nebyla paní ředitelka příliš nakloněna asistentce a my bychom si ji financovat nemohli. Není u vás logopedická škola? To, že Jeník neví, že je Honza, také souvisí s dysfázií a na základě toho by ho tam mohli vzít. V logopedické třídě je jen asi cca 10 dětí. No já ještě uvažuji o Montessori, jelikož syn se zase rád učí, ale "díky" těžké dysfázii (mnohem těžší, než má Jeníček), potřebuje vše vidět, mít názorně, což Montessori školy mají. Problém je, že berou jen jedno integrované dítě do třídy a nevypadá to moc nadějně, je to obsazeno, jdeme se tam podívat ve středu. No a ta praktická škola - já slyšela od jiných, že pokud dítě, které tam nastoupí, po čase prokáže mnohem větší intelekt a dovednosti, není problém s přeřazením do normální ZŠ. Což by mohlo být i řešení pro vás. Nehledě na to, že se sestavuje IVP. Tak držím palce, ale protože máme stejné doporučení do ZŠ s asistentem, vím, že je to těžké, větší počet dětí ve třídě ani můj syn nedá a to děti miluje.
OdpovědětVymazatLenka
Náš synek (ADHD) má ve 4. třídě dost problémů, někdy se zamýšlím, co s ním. Nakonec dojdu k tomu, že bych to měla vést tak, aby byl v životě spokojený, ne-li dokonce šťastný. O nic jiného nejde.
OdpovědětVymazatA teď je tu potíž: když nedosáhne dobrého vzdělání, nebude si moct vybrat práci, která by ho bavila. Nebude mít třeba žádnou práci. To pak život moc spokojený není. Společnost je takhle nastavená. S Jeníčkem se rozhodni srdcem. Hodně štestí!
Jsem pro domácí vyučování. Doteď jakž takž fungovalo a Jeník postupuje svým tempem kupředu. Vnímá Vaši citlivost vůči němu a má doma svůj klid.
OdpovědětVymazatVe škole, i když třeba praktické by si podle mne velmi těžko zvykal být mezi
tolika lidmi, i kdyby tam na něj byli sebevíc hodní. Navíc ho tam nechtějí,
tak co jiného Vám tak asi zbývá? V Základní škole by soužití Jendy a ostatních spolužáků mohlo být podle mne hodně problémové, poněvadž zlí lidé se bohužel najdou téměř všude, a ne každý má na ty dobré štěstí.
Také je pravda, že ty jeho potíže by se ve škole moc dlouho snášet asi nedaly, hlavně když je zvyklý na interakci jednoho s jedním...Na srážku s blbcem je Jenda ještě malý a celou zkušenost by si nesl v sobě celý život.
Beru to tak, že ten chlapec za svou "jinakost" nemůže, že nikdo z nás neví,
OdpovědětVymazatjak v životě onemocníme, či k jakému zranění přijdeme. Myslím, že Jeníček zatím do žádné školy nepatří. Ani do základní, ani do praktické. Ani do žádné jiné. Ne proto, že je hloupý, to ne. On je totiž velmi inteligentní. Ale proto,
že je zvyklý na interakci jeden na jednoho. Protože v základní škole naberou zdravé děti tempo, na jaké on není zvyklý a těžko by si zvykal. Protože je po DMO a po škole unavený by musel ještě cvičit. Protože zřejmě ve škole neusedí v kuse pět hodin denně, protože ve chvíli, kdy poběží vyučovací hodina, asi nikdo nebude chtít poslouchat několik desítek minut jeho echolálie. Protože jako ADHD bude mít tendenci se při vyučování pohybovat a může se stát, že dojde k úrazu... Takže normálně střízlivě uvažující člověk si řekne, že by ho docházkou do školy jen trápil a bude ho vyučovat doma. To je můj osobní názor. Samozřejmě, do září
je ještě několik měsíců čas, takže se to může změnit. Navíc, mně prostě domácí vyúka přijde výhodnější, i pro zdravé děti, protože je víc přizpůsobená individualitě dítěte a nemusí nutně trvat tak dlouho. Žák nemusí čekat zbytečně na ostatní, prostě jede. Nemusí dojíždět a platit dopravu, stačí jedno oblečení, nemusí se prát oblečení navíc. Já bych domácí výuku brala jako dítě všemi deseti, jenže v té době, kdy jsem já chodila do školy to nebylo povolené... Jenda navíc nebude muset mít strach ze spousty lidí kolem, který by určitě ovlivnil jeho výkony, kdyby do školy chodil.
Když já si pořád myslím, že paní učitelky jsou školené na zácházení s takovým dítkem. Že zvládá interakci jeden na jednoho? Tak s tím snad ve škole musejí počítat, ne? O běžné základce nehovořím, ale ta speciální škola? Však jsou tam na to vystudovaní a zaplacení, aby se o podobně "netabulkové" děti uměli postarat. Co v takové situaci maminka, opravdu musí a může suplovat ještě úlohu učitelky? Nevím, jak dlouho se to dá vydržet a nezhroutit se.
VymazatMáte bohužel pravdu !!! Je to tak. Anebo spíš by to mělo být tak !!!
VymazatDobrý deň p. Marcela
OdpovědětVymazatmám podobný resp. mala som podobný problém syn má VD a ADHD v našej spádovej škole som na zápis bola syn to zvládol ale ja som vedela že by to tam nezvládol - mám šťastie lebo v našom meste je spojená škola internátna pre deti s poruchami reči a poruchami sluchu a tak isto je tam aj MŠ pre takéto detičky+ špeciálna zš pre deti s kombinovanými vadami - v prvom rade sú ale príjímané deti so sluchovým postihom - je to malotriedka v triede ich je 8 syn je septembrový takže odklad bol automatický keď mal 7 išiel do prípravky (je to automatický postup) a teraz mal v septembri 8 a je v prvom ročníku - viem že to nie je tá istá situácia ale asi na Vašom mieste by u mňa bola praktická škola na poslednom mieste keď by naozaj nezvládal učivo a rozhodla by som sa pre zlatú strednú cestu ZŠ kde sú postihnuté deti integrované - viem že sa musíte rozhodnúť sama a je to naozaj ťažké ale ideálne by bolo keby Jeníček mohol absolvovať prípravný (tkz. nultý) ročník v danej škole ak by to išlo lebo Jeníček vzdelávateľný je - je to trnistá cesta ale čo sa týka napredovania v praktickej škole by možno išiel na úroveň detičiek ktoré sú tam. Tak Vám držím silno palce aby Vaše rozhodnutie bolo správne - zatiaľ čo Vás sledujem ste sa VŽDY rozhodli správne a je verím že to tak bude aj pri ZŠ. Všetko dobré Vám aj Vašim deťom praje Miriam
Bohužel v okolí moc možností není. Teď jsem volala do ZŠ, kde mají "integrační" třídy a hezky zabalenými slovy mi bylo řečeno, že nemají zájem.
VymazatJsem po DMO a chodila jsem do základky. Mohu tedy po letech srovnat pobyt doma a pobyt v běžné škole. Já chodila do normální školy. Tehdy domácí výuka nebyla možná a protože bych jinak musela jít do Jedličkova ústavu, tak jsem raději chodila do zš. Já si myslím, že pro děti jako je Jeníček
OdpovědětVymazatje lepší být doma. Já přišla coby nestandartní dítko domů ze školy dost
unavená a už jsem prostě nedala ty potřebné hodiny cvičení, protože ještě se psaly úkoly atd. Poněvadž jsem byla pomalejší, než ty zdravé děti, pomaleji jsem psala, tak jsem pak byla ráda, že jsem si šla za kamarádkou pohrát a pokecat. Byla jsem ráda, že mám kus volného času.
Že prostě nemám jen povinnosti. Samozřejmě, na nějakou individualitu se ve škole moc nehledělo, takže jsem skončila s poruchou hybnosti, kterou jsem si mohla léčit v klidu v dětství, kdybych nechodila do školy, ale měla domácí vyúku, skončila jsem v ID a doma. A ta porucha se sice dá léčit i teď, ale možná to dá daleko víc práce, než kdybych to léčila v dětství.
Myslím, že Jeníček na základku po intelektuální stránce má. Ale jsou tady ještě jiné stránky. Tak jako někomu nejde čtení, Jeníček nezvládl sebeobsluhu (jako já v jeho věku), podle mne by nezvládl tolik lidí kolem, tolik hluku o přestávkách, nezvládl by asi pět hodin jen tak sedět v lavici a poslouchat výklad několik hodin denně. To by pro něj bylo strašné trápení a navíc si myslím, že by se mu po Vás i stýskalo. Já jsem v současnosti doma, a i když nejsem autista, mám při své dg také i jiné specifické potíže... A vidím, že doma mám na svůj rozvoj čas, mám na to klid.
Jistě, nejdu tak rychle dopředu, jako by to bylo u normálních jedinců, což
se při této dg dá předpokládat. Ale jdu... A jdu také proto, že ten čas na to mám, je mi dopřán. Že se nemusím stresovat tím, že přijdu ze školy a budu muset hodinu dělat úkoly, další min. hodinu se učit a poté by tak ještě někdo čekal, že budu další tři čtyři hodiny provádět intenzivní rehabilitaci, pak se jako navečeřím a půjdu spát, abych mohla ráno brzy vstávat do školy. A mí spolužáci, zdraví spolužáci přišli domů, do půl hodiny měli úkoly napsané a pak si šli hrát... Vidíte ten rozdíl v kvalitě jejich života a mého života? To cvičení jsem fakt nedala. A podle toho to také dopadlo. Kdyby tehdy povolili domácí vyučování, mohla bych na tom být i líp. Já jsem čtení a počty docela zvládala, zato s ostatními činnostmi,
jako je třeba sebeobsluha, samostatnost, to byl problém. Podle této zkušenosti soudím, že pro tak postižené děti, jako je Jeník, je domácí vyučování nejvhodnější varianta. Může se přizpůsobit jeho individualitě, může se přizpůsobit jeho momentálním potížím a pracovat s nimi. V jakékoli škole, i v té praktické by tuto možnost podle mne neměl, protože v té praktické škole je takových dětí víc a učitel musí přizpůsobovat vyučování několika problémovým dětem, takže nakonec na všechny stejně ve výsledku nemusí stačit. Nehledě na to, že Jenda asi těžko ustojí tolik lidí kolem sebe a asi těžko zvládne sedět několik hodin v lavici.
Dojala mne ta poznámka o anonymech. LOL. Ne nadarmo se říká, že děti sou ti nejkrutější... až někdy v 15-20 letech (u některých nikdy) se vyvíjí něco jako vlastní názor. Děti si ani neuvědomují, jak moc můžou někomu ubližovat, že vlastně to posmívání co dělají, je šikana, že ten druhý je taky člověk, apod. Často to dělají, protože to prostě dělají ostatní. Tedy ne, že by trpěly normální děti. Trpěl by Jeník. Krom toho, že o společnost opravdu nestojí, tak moc nevěřím přístupu zbytku kolektivu. Samozřejmě by asistentka pravděpodobně pomohla proti tomuto, ale stále zůstává Jeníkova fóbie z lidí. V praktické škole naopak by nebyl považován "za toho divného" a dle mne by snad i mohl mít dostatek rozvoje?
OdpovědětVymazatDomácí výuka zní také dobře, hlavně proto, že s tím máte bohaté zkušenosti a obrovskou trpělivost. Na druhou stranu byste získala třeba i trochu času a Jeník by v praktické škole dostal příležitost s individuálním plánem si zkusit zvyknout na jiné než domácí prostředí. A kdyby to nefungovalo ani po půl roce, dá se to stáhnout - naopak kdyby si zvykl a vy jste viděla, že má opravdu navíc, můžete ho dát od první třídy a toto považovat jakožto "nultý". Leč myslím, že v praktické na něj nebudou kladeny přehnané nároky a raději, ať je Jeník šťastný, než jen vystresovaný a "rádoby vzdělaný" (vzhledem k tomu, že o kvalitě normálních škol jde taky polemyzovat).
Eipois
Dobrý den,
OdpovědětVymazatjsem studentka speciální pedagogiky a Váš blog čtu se zájmem už nějakou dobu. Nemyslím si, že bych byla oprávněná Vám v této záležitosti s Jendou nějak moc radit (přece jenom tolik zkušeností ještě nemám) :)) jen bych Vám ráda napsala svůj pohled na věc... Zažila jsem praxe, jak na běžné ZŠ (v 1. třídě), tak i na škole praktické/speciální (2. a 3. třída) a musím říct, že praktická mě poměrně nadchla! Spousta lidí má o tomto typu školy zkreslenou představu, představují si bůh víc co, když se tam učí děti s mentální retardací... Podle mé zkušenosti je ale prostředí mnohem více domácké, ve třídách je snížený počet dětí, navíc ve spoustě tříd jsou ještě asistenti, práce o 100% jiná, než v běžné ZŠ, kde, ať prostě učitel chce nebo nechce, na integrované děti není tolik času, kolik by potřebovaly... V běžné ZŠ se prostě jede na výkon a musím říct, že poměrně rychlým tempem. Kdežto praktická škola se více přizpůsobuje možnostem dětí (mnohem více procvičují dílčí funkce - zrakové/sluchové vnímání, paměť apod.) a také mi přijde, že je, jak už název napovídá, více připravuje do praktického života.
Nevím, jak je to u Vás, já jsem zažila prakt. školu, kde byly přímo i 2 autistické třídy.
Přeji Vám hodně síly a správné rozhodnutí! ;)
Radka
Ahoj Marci,zatím máme odklad,ale utíká to a i na nás bude to rozhodnutí.Zatím se přikláníme k tomu,že necháme Klárku v Rolničce.Je tam spokojená,zvyklá a asi by normální školu nezvládla.Nechceme jí stresovat změnou prostředí i když si myslím,že by si to zvládla.Uvidíme co bude za rok.Možná by jsi mohla Jendu učit doma,máte to zajeté dobře a myslím,že by mu to vyhovovalo.Jen je problém,že tak nepřijde do kolektivu a nezvyká si na lidi a na jiné prostředí.To by jsi mohla řešit nějakým kroužkem,kde by jsi mohla být s ním.Je to dost těžké rozhodovat za někoho druhého,i když to myslíme co nejlíp,můžeme udělat chybu.Tak přeju ať se dobře rozhodneš.Ahoj Jana
OdpovědětVymazatAhoj Jani, v Rolničce jsou super:-) Škoda, že to máme tak daleko.
VymazatAhoj,
OdpovědětVymazatja k tomuto musim tiez napisat svoje skusenosti a to ze pre akykolvek typ vzdelania sa rozhodnes tak o to budes musiet bojovat a nedat sa. Tak som to spravila aj ja u Mathiska. V skolke kde som ho chcela integrovat boli sice napadu nakloneny ale tiez mali vela otazok k tomu jak to vlastne bude, bude to k niecomu a napokon sa odhodlali na prijatie na skusku so mnou namiesto asistenta. Napokon su radi ze tam Mathis je, vidia pokroky ktore tam spravil a vedia ze je to ich uspech. Zaciatky ale boli tazke pre kazdeho zucastneneho jednotlivca, vcetne deti. Pripravku do skoly som si tiez vybojovala, prvy den z Mathiska tiez neboli nadseny ale uz to vypada lepsie. To ze je na hranici je mozno tvoja vyhoda, ktoru musis vyuzit a sama vybrat co je pre neho najlepsie, nikto iny nepozna Jenicka tak dobre ako ty. Inak keby predomna dali fotku Jenicka a spitali za ma "Je to Honza?" aj ja by som vahala s odpovedou, nechapem preco to tak cesi maju a preco tym este chcu zatazovat chudaka dieta(myslim dieta obecne).Zuzana
Bojovat za něco můžeš až tehdy, pokud někdo projeví zájem. Zavolala jsem do dvou ZŠ a Jendu nechtějí. Zaobaleno do hezkých slov, ale odmítli ho. Do takové školy ho nedám, když ho odmítají ještě ho ani neviděli:-(
VymazatJa by som zavolala s tym ze ale v SPC(alebo kde ti to povedali, alebo ranna pece doporucuje....) a povedala svoj poziadavok znovu a znovu. Som drza!
VymazatZuzana
Milá Amelie, chodím číst "Jeníčkovy stránky" nepravidelně, ale často. Moc nereaguju, protože to většinou někdo napíše líp nebo dřív:-) Ale dnes mi to nedá - učila jsem sama své děti doma přes šest let. Začala jsem poté, co můj nejstarší syn prošel ve škole hnusnou šikanou a nikdo neměl skutečnou snahu to řešit. Tedy kromě mě. Nedovedu pochopit, jak někdo, kdo zná aspoň trochu Jeníčka, může pro něj s klidem navrhovat jako nejlepší řešení běžnou základku s přeplněnými třídami, hlukem, stresem a nároky. Vždyť je to traumatizující často i pro ztv. bezproblémové děti. Nevím, jestli se rozhodneš pro individuální vzdělávání. Pokud ano, můžu ti dát kontakty na lidi, kteří se tím zabývají léta. Ale hlavní důvod, proč jsem dnes šla na autíčkův blog byl, že jsem našla na FB tento odkaz: Centrum Terapie Autismu
OdpovědětVymazatpřed 6 h
Pokud používáte doma iPad, máte dnes a zítra možnost stáhnout si 5 aplikací české společnosti Lipa Learning zcela zdarma. S hrami mají zkušenosti i děti s PAS, pro které jsou vhodné tituly Lipa Eggs (hra s barvami a kulatými tvary), Lipa Train (vláčky, tam snad není pro mnoho rodičů ani třeba nic dodávat) a Lipa Frog (pro děti, která mají v oblibě čísla.
Mateřskou společností Lipa Learning je společnost EMTC - Czech a.s., která byla první společností, která podpořila naší činnost.
Třeba se ti to bude pro Jeníčka hodit? Moc zdravím a přeju sílu na každý den... Maruška
Milá Amélie,čtu Váš blog už dlouho a smekám,jaký kus cesty jste s Jeníkem urazili:-)Je moc šikovný kluk.Mám doma také autistu,teď už 8letého a tak vím,co je to za denodenní dřinu.....My jsme měli štěstí,narazili jsme na klasickou školku s logopedickou třídou,kde byli ochotni synka integrovat s asistencí.Začátky byly Krušné,ale kde nejsou že?Syn chodil do školky 2 roky a moc rád,má své rituály,ale kolektiv dětí mu nevadil,což bylo nǎse plus.... no ale nastala doba školní docházky,měl samozřejmě odklad a kam s ním?Máme štěstí,že spádová škola je menší vesnická a chodí do ní dcera,tudíž jsme to šli zkusit tam.Paní ředitelka mi taktéž nejdřív navrhovala speciální školu,ale syn nemá MR a já se zařekla,že do té může jít vždy,kdyby mu to nešlo....Nyní chodí už do druhé třídy,má asistentku,mezitím se nám změnila paní ředitelka a tahle je skvělá,integraci plně nakloněná,takže super!!!!
OdpovědětVymazatSyn chodí rád,má IVP,upravené osnovy podle praktické školy a jsme spokojeni všichni.Ten kolektiv zdravých dětí ho táhne hodně dopředu,dělá opravdu pokroky a tak doufáme,źe to tak bude i dále.....Přála bych i Vám a maminkám ostatních autíků,aby měli také takové štěstí.Vám Amélie a Jeníkovi to nejsprávnější rozhodnutí,aby se hlavně Jeníčkovi líbilo,vždyť o něho jde pŕedevším.A nedejte se!!!!!!
Vážené maminky,
OdpovědětVymazatvím jaké je to těžké, ale musíme bojovat. Děti za nemoc a postižení nemůžou. My taky bojujeme, je to smutné, ale život se změnil na boj s tímto systémem. Více na stránkách Modré berušky- Pocity rodičů - Integrace do školního procesu aneb opět v tom po roce lítáme.
Karel
Děkuji, podívám se...
VymazatAhoj Amélie,čtu Váš blog už dlouho a fandím Vám.Jeníček je moc šikovný kluk,který dělá velké pokroky.Mám doma také autíka,8 letého a tak vím,co se za každým maličkým pokrokem skrývá práce.Martyriem kam s ním jsme si prošli také.Měli jsme štěstí při integraci do školky,2 roky syn navštěvoval běžnou MŠ s asistentem a chodil moc rád.Má svá specifika v chování,ale děti a kolektiv mu nevadí.Když došlo na docházku do ZŠ,dávali jsme nejprve odklad a přemýšleli co dál.Protože syn nemá MR,chtěla jsem zkusit běžnou ZŠ,menší,vesnickou,kam chodí dcera.Při prvním schůzce mi paní ředitelka na férovku řekla,zda nechceme syna dát do speciálky....Mezitím nastoupila do funkce nová paní ředitelka,která je skvělá a tak mohl syn loni nastoupit do první třídy.Nyní je z něj druhák,je integrovaný s asistentkou,máme ve třídě i méně dětí a do školy chodí moc rád.V kolektivu dělá pokroky a děti ho táhnou....Má IVP,upravený podle praktické školy a je moc šikovný:-))Přeji Vám Amélie a hlavně Jeníkovi šťastnou ruku při volbě a nedejte se!!!!! Spádová škola Vás musí přijmout a pokud nemá podmínky,musí je vytvořit a na asistenta má Jeník také nárok.Držte se..... Jarka
OdpovědětVymazatMilá Amelie, jsem jedna z tichých podporovatelek vaší rodiny:-) Zatím jsem napsala jeden jediný komentář, ale dnes jsem na facebooku narazila na toto upozornění:
OdpovědětVymazatCentrum Terapie Autismu
před 6 h
Pokud používáte doma iPad, máte dnes a zítra možnost stáhnout si 5 aplikací české společnosti Lipa Learning zcela zdarma. S hrami mají zkušenosti i děti s PAS, pro které jsou vhodné tituly Lipa Eggs (hra s barvami a kulatými tvary), Lipa Train (vláčky, tam snad není pro mnoho rodičů ani třeba nic dodávat) a Lipa Frog (pro děti, která mají v oblibě čísla.
Možná to už Jeníček má, taky nevím, jestli to není pro menší děti, ale pro jistotu to radši píšu, kdyby to bylo něco vhodného pro Jeníčka...
K tématu domácího vzdělávání bych měla co říct, protože jsem učila své tři děti nějakých šest let doma. Kdybys potřebovala kontakt, tady je: http://www.domaciskola.cz. Když čtu o tom, jaké Jeníček dělá pokroky, je to úžasné! Ale nedovedu si představit, jak by zvládl běžnou základku s jejím hlukem, přeplněnými třídami, nároky na to, že všichni mají znát ve stejný čas stejné věci... Vím, jak je těžké se rozhodnout, zvážit všechny alternativy, tak ti přeju sílu pro každý den a to nejlepší pro Jendu i pro tebe. Maruška
Maruško, moc děkuju. Aplikace zrovna stahuju, zatím je nemáme, už mi o nich napsal jeden pán, ale i tak díky. V úterý mám schůzku s jednou ženou ohledně vesnické malotřídky, pozeptám se i na domácí školu...
VymazatMožná by bylo nejlepší někde v té škole to zkusit. Prostě zavézt Jeníka do školy a zkusit to. A pak by se uvidělo, jak to zvládá, a jestli ho baví tam chodit.
OdpovědětVymazatByli jsme..vydržel asi 5 minut:-P Ale už je to půl roku...I když si nemyslím, že by to mohlo být o moc lepší.
VymazatMně se třeba líbil přístup paní ředitelky ze ZŠ, kde byl Jenda naposledy u zápisu. Ona navrhovala jednu hodinu týdně ve škole a domácí výuku s vyzkoušením ve škole...Proč by to nešlo tak udělat i někde jinde v jiné škole?
OdpovědětVymazatTak by se "vlk najedl a koza by zůstala celá..."On by se vzdělával svým tempem v klidu domova a jednou týdně by navštivil ve škole na hodinu spolužáky, takže by byl i v kolektivu.
Ano, ale najít podobnou školu v okolí...
VymazatJak to tak může dopadnout ilustruje tato webová stránka:
OdpovědětVymazathttp://www.mujautismus.cz/viewtopic.php?f=11&t=162
I když to Amálko nemusí být zrovna Váš případ...
Děkuji za odkaz.
VymazatJá nevím, asi jsem doposud nečetla váš blog dost pozorně.
OdpovědětVymazatVy máte ještě jiného Jeníka? Toho, který snese být ve společnosti dětí i dospělých? Toho, který se dokáže soustředit celou hodinu nebo alespoň půl hodiny? Toho, který půjde o přestávce ve škole na WC? Toho, který bude psát a počítat v sešitě nebo na PC podle zadání učitelky...?
Já zatím z vašeho popisu vidím dítě, pro které je v současnosti i praktická škola nad hlavu!
Myslím si, že jak jste s ním doma, ztratila jste už odstup a nevidíte realitu, vidíte sen.
Nepíšu to ve zlém, vidím pokroky, kterých jste dosáhli a přeji vám oběma další a další zlepšení - ale na běžnou školu to zatím není.
Diskutující zde několikrát napsali, jak jsou zdravé děti zlé, no ano a .. co čekáte? Že se nebudou posmívat, když Jeník během hodiny bude volat vulgární echoiálie? Stačí jednou a je v kolektivu znemožněný na vždy.
Doporučuji, jak to tu již někteří psali přede mnou - učit doma a do praktické školy docházet jednou týdně, pak to prodlužovat - pokud s ním tedy stačíte látku z praktické školy probrat - zatím se mi ani to moc nezdá, ale máte na další pokroky ještě skoro rok.
ALena
Já si taky nemyslím, že by měl (nyní) na základní školu, spíš jsem tu psala o PROBLÉMU: v Praktické ho nechtějí, pokud nebude mít ve zprávě LMR, v normální ZŠ ho nechtějí, protože je autista s ADHD, OCD a VD a od domácí výuky mě všichni zrazují. Psala jsem o tom, co matky /některých) autistů prožívají.
VymazatVíte, paní Amálce se nelíbí, že Jeníčka odmítli v několika školách, aniž by ho viděli. Ale vždyť jim přece stačí podívat se na její blog a hned si udělají na celou věc názor. Za prvé si myslím, že by mu v tom kolektivu ubližovali, a za druhé - i když je ten chlapec inteligentní, jeho stupeň úzkostí není takový, aby dokázal snášet veškeré změny, které s tou školou souvisí. To je bohužel nyní realita.
VymazatPřesně tak. A tohle vysvětluji všem okolo. Z hlediska úzkostí na velký kolektiv ZŠ dětí nemá. A vím, jaké problémy má Eliška, která má nadprůměrnou inteligenci, co chudák Jenda, který je na tom mnohem hůř...
VymazatNo a jaktože té praktické škole nestačí ten papír z APLY, kde je napsána LMR, pokud jsem to správně pochopila? To, že nějaký neurolog napíše něco jiného, to vůbec nemusíte předložit. V rámci potřeby dítěte bych předložila ten papír, co mi hraje víc do ruky:-) Přeci nemůžeme za to, že každý odborník vydá jiný posudek, to bychom se z toho zvencli.
VymazatLenka
Je mi líto, že řešíte takový problém. Chápu to dobře, že hlavní problém vlastně je, že Jeník, ačkoliv je handicapovaný, nemůže nastoupit na Speciální a praktckou školu, protože nemá v papírek nějakou kouzelnou formuli? Myslím, že soudný psycholog pochopí, že Jenda na základní školu z mnoha důvodů nastoupit nemůže. Myslím, že byste neřešila potom už jen Elišku, která má problémy se zařazením do kolektivu a to je na tom mnohem líp ne Jeník, ale že byste za pár týdnů znovu řešili Jeníka. Vyjmenujte psychologovi všechny důvody, proč pro Jeníka bude spec. škola nejlepší , domluvte se s ním na formulaci, kterou spec. škola požaduje a zkuste ho dát tam. Myslím, že pro něho je to šance, že se dostane dál a pro vás je to šance, že si alespoň tochu odpočinete. Domácí vzdělávání si nechte jako zálohu, kdyby se Jeníkovi nepodařilo zařadit ani do toho malého kolektivu ve škole speciální. Pěkný den. Jitka
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatVáš blog čtu pravidelně, a musím souhlasit s některými názory napsanými v této diskuzi. To, že je Jeník šikovný a dělá pokroky, na které můžete být právem pyšná je neoddiskutovatelný fakt. Nicméně podle všeho, co píšete, si myslím, že "normální" základka by byla pro Jeníčka mnohem větší zátěž, i kdyby měl individuální plán. Těžko předpokládat, že by všechny děti ve třídě zvládli tolerovat Jeníka takového, jaký je, děti jsou zlé a na prvním stupni až krutě upřímné. "Zvláštní" škola není žádná prohra, opravdu, je tam k dětem mnohem individuálnější přístup a příjemnější prostředí. Upřímně nechápu, jak mohou říci, že ho v "Praktické" nechtějí, přijde mi, že si to těžko mohou určovat sami, a že je to spíše na posouzení PPP. A ti snad už Jendu znají a vědí, jak na tom je a neumím si představit, že by ho chtěli za každou cenu integrovat. pro něj by to byl spíš trest.
Bára
Podívejme se na celou věc z jiného úhlu pohledu. Nevím, kolik let to vlastně na doporučení odborníků jezdí Jenda na několikahodinové pobyty do školky,
OdpovědětVymazataby si zvykl na kolektiv. Aby mohl ve výhledu chodit do školy, alespoň já to tak vnímám. A jaká je realita? Chodí Jenda do té školky rád? Těší se tam?
Zvládl by pět hodin ve škole praktické sedět, vnímat výklad a zapsat si zadání? Zvládl by ostatní věci, týkající se školy? Těžko... A co na tu situaci říkají v APLA Praha? Jak se k tomu postavili oni? Přece tu situaci musí s Vámi paní Amálko řešit odborníci, kteří se v tom vyznají a ne my,
laici.
A já přece nechci, abyste situaci řešili:-P Jen jsem sdělovala realitu všedního dne, nežádala jsem o řešení. Ano, ráda si vyslechnu názory kohokoliv i příběhy rodičů dětí s PAS, ale rozhodnout se nakonec musím sama ve spolupráci s odborníky a se školou, která by byla ochotná Jendu vzít. Nešlo tedy ohledání řešení, jen o sdílení.
VymazatMne ake neprislo ze by to odbornici nejak riesili, SPC ma navrhnut umiestnenie Jenicka do skoly, uz mal odklad a tak by bolo nacase mat nejake riesenie, od toho tam su, ale zatial to nijak nevypada ze by nieco poriesili. Na rodicovi by malo byt udsuhlasenie riesenia.
VymazatZuzana
Dobrý den, občas k vm nahlédnu a napadlo mě pár otázek.
OdpovědětVymazatNevím, kde bydlíte. Ale nemáte někde ve městě tzv. auti třídy? Bývají to třídy při běžných ZŠ nebo při jiném typu základní školy, kde je skupina dětí s poruchou autistického spektra. Je tam na několik žáků podstatně víc pedagogů (většinou jeden učitel a nekolik asistentů pedagoga). Žáci jedou podle vlastního tempa, často mají samostatnou práci právě s jedním pedagogem. Určitě výuka neprobíhá podobně, jako v běžné třídě. Víc se střídají činnosti s ohledem na pozornost a náladu dítěte a podobně.
Pokud by byl Jeník integrován v běžné třídě základní školy, určitě by tam byl s asistentem pedagoga, který by s ním pracoval. Teoreticky by měl být snížen počet žáků ve třídě, ale to se z kapacitních důvodů nedělá. Jak ale Jeníka "znám", nebyl by v takové škole šťastný. Jak sama víte, je tam příliš mnoho ruchu a šumu. V základní škole praktické to není o mnoho lepší. Tam bývají umístěny děti s lehkým mentálním postižením. To je podmínka. Pracují podle jiného vzdělávacího programu, je jich ve třídě míň. Záleží hodně na tom, jak je škola dobrá. Některá má v každé třídě asistenta, jiná ne.
Určitě se obraťte na PPP nebo na nějaké další zařízení v místě bydliště, které se zabývá těmito otázkami. Byli jste ve speciálně pedagogickém centru pro žáky s PAS? Určitě jsou možnosti, kam by Jenda mohl chodit. Dobře se informujte. Přeju hodně štěstí a ochoty lidí při výběru!
Vendula
Právě že jsme byli v SPC, v PPP zaměřené na děti s PAS a volala jsem i do místní PPP a mám pocit, že si nás přehazují jak horký brambor. Autitřídy široko daleko nejsou. Ještě mám v záloze jednu vesnickou malotřídku a jako poslední možnost domácí školu. Sháním informace kde se dá a tudíž mě přístup lidí děsí. Pokud nežijete v Praze, Brně, Plzni či Ostravě (ap.), pak je situace dost komplikovaná. Ve velkých městech jsou různé možnosti a někde specializované třídy. Tady chcíp pes:-P
VymazatUtekl mi jeden odstavec. Samozřejmě další možností je základní škola speciální. A ta se mi pro Jendu zdá nejlepší. Tam je podstatně nižší počet žáků ve třídě, vždy je tam asistent pedagoga. Je zde prostor se žáku věnovat, na což v ZŠ běžné ani ZŠ praktické prostě čas není. Celá škola obvykle působí víc rodinně, nevládne tam takový chaos, jak na ZŠ. Žáci mají v průběhu výuky i různé terapie, neklade se tolik důraz na takové to čtení, psaní, počítání, ale více se maká na sociálních dovednostech, aby byl žák prostě co nejsamostatnější a co nejméně závislý na okolí.
OdpovědětVymazatPohledejte, zda máte v okolí tuto možnost!
Hodně sil přeju!
Marci, jak je možný, že podle jednoho doktora má Jeník SMR a podle druhého možná žádnou? A není náhodou dané zákonem, že spádová škola musí dítě přijmout, když u nás je už pár stovek let povinná školní docházka? Ať už základní nebo u nestandardních dětí speciální? Ne každý chce nebo může si dovolit učit dítě doma jako ty, tak co by dělal? Je smutné, když nesmyslná byrokracie převládá nad selským rozumem, kterej říká, že základka asi nebude v téhle chvíli úplně to pravé :-(. Ostatně i já jsem vyplašená, když mám jít po x měsících do školy mezi lidi, co teprve asi chudák Jeník, který si ani neumí situaci rozumně zdůvodnit a na lidi není zvyklej vlastně vůbec:-(. Když jste byli u zápisu do školky, tak sis posteskla, že Jeník ani nedostal šanci to ve školce zkusit, že ho nevzali...v tý praktický škole by šanci měl, kdyby ho teda vzali. Tam ty učitelky musej bejt přece připravený na různě postižené děti. A kdyžtak by mohl přejít na základku anebo naopak domů, kdyby mu to šlo dobře nebo naopak nešlo, když se na to cítíš. Pak bys ale asi měla najít způsob, jak se aspoň občas uvolnit, nebo se z toho zhroutíš.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazattaké tento problém řeším. Jenže problém je nejem v tom na co má dítě, ale také v tom "na co má" konkrétní základní škola. Zda je schopná toto dítě příjmout a dát mu to, co opravdu potřebuje a způsobem, kterým to potřebuje... V Brně budou koncem listopadu diskuzní workschopy na téma integrace. Registrace účastníků je již uzavřena, ale možná to stojí za zeptání. Více informací je na http://modraberuska.cz/ .
Zdravím :-)
Lenka
Koncem listopadu? Tak to už asi nestihnu. Navíc do Brna to mám 200 km..ale podívám se na odkaz, díky.
VymazatMoc dobře chápu,jak nesmírně těžké je se rozhodnout,kam Jeníčka zapsat,řešili jsme to před rokem.Doufám,že to nebude vypadat příliš sobecky,ale pro mě je nesmírně důležité,že je syn ve škole/dříve ve školce/ a já mohu prostě "vypnout",neumím si představit,že bych byla stále jen doma se synem,nikam nešla,nemluvila s nikým jiným,řešila 24 hodin denně jen a jen synka.Mám syna moc ráda,ale ten čas potřebuji k regeneraci své nervové soustavy,abych se pro něho pak mohla s úsměvem vrátit a zase se mu naplno věnovat..Domácí vyučování by pro mě bylo velkým sebeobětováním ,které by nepřineslo nikomu nic dobrého.Když je syn ve škole,jsem v práci,tím je lepší naše finanční situace a můžeme plánovat ve volném čase např.divadlo,kino,bazén....ale hlavně já se na ty společně strávené chvíle těším a užíváme si to.Sama za sebe musím říci,že domácí výuka by pro mě cesta nebyla.Vám držím palce,ať se rozhodnete správně a jste všichni spokojení.Jarka
OdpovědětVymazatMně domácí výuka nevadí, baví mě to, ale je pravda, že po skoro 7 letech intenzívní péče a výuky už toho mám kolikrát nad hlavu. Není to jen o Jendovi, mám další dvě děti..a sil ubývá. Občas člověk potřebuje vypnout i při "zdravých" dětech, natož při péči o dva autisty. Domácí výuku beru jako poslední možnost, pokud se pro Jendu nenajde vhodná škola s menším počtem dětí ve třídě.
VymazatTohle je opravdu hodně těžké rozhodování a poradit ti, Amélko, bohužel nedokážu... Myslím, že v normální základce by to pro něj nebylo lehké, i když, dokud se to nevyzkouší, nedá se jasně říct, jestli je to dobrý nebo špatný nápad. Určitě tě něco ještě napadne, nebo se objeví nějaké řešení, chodí sem lidi s podobnými starostmi, třeba mají nějaké zkušenosti.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatváš blog mám pročtený celý a musím vám jako máma syna s nízkofunčkním autismem říci, že je výborné, co vy jste se svým synem dokázala. Jste skvělá máma pro všechny vaše děti a myslím si, že až budou dospělé, že vám za všechnu vaši péči, lásku a starostlivost poděkují a budou z ní čerpat zkušenosti.
Co se vašeho syna Jeníka týká, pokud bych mohla říci svůj názor na jeho vzdělávání, napíši toto. Váš syn je šikovný, má předpoklad rozvoje svých schopností, určitě se ještě mnohému naučí. Přesto, bych vzhledem k formě jeho autismu, nutné medikaci a výkyvech v chování jednoznačně volila speciální základní školu, nejlépe třídu pro děti s PAS, kde by měl každý půlrok kontrolován a hodnocen individuální vzdělávací plán. Do autitříd chodí maximálně 7 dětí, jsou zde 2-3 speciální pedagogové, děti jsou vybírány s maximální pečlivosti vzhledem ke svému handicapu, povaze. Můj syn je tímto způsobem vzděláván od 4 let a jsem maximálně spokojena. Samozřejmě jeho vývoj je hodně blokován a nejde již moc dopředu, na rozdíl od vašeho syna. Do 7 let jsem ho vzdělávala doma, ted je mu 9 let, je ve třetí třídě, má rehabilitační vzdělávací program, což jsou necelé 4 hodiny denně, poté oběd ve školní jídelně s mojí pomocí a jdeme domů. Doma má volný program, čas na své oblíbené aktivity, které mu občas zpestřuji krátkodobou mnou řízenou činností.
Měla jsem možnost poznat hodně blíže prostředí naší školy a chod v autitřídách, protože jsem studovala speciální pedagogiku na UK Praha zaměřenou na vzdělávání dětí s PAS. Také jsem prošla mnoha kurzy v APLA Praha, SPC Brno a jiných organizacích. Všude nám tvrdili, že děti s autismem, jakoukoli formu, by měli být vzdělávány ve školách, lze kombinovat domácí a školní výuku, ale nedoporučuje se jen domácí vzdělávání. A já sama jsem velmi ráda, že syn chodí do školy, kterou máme necelých 10 minut od domů, chodí tam rád a dobře vychází s jinými dětmi a učitelkami. Škola je pro mě také jedinou možnou formou pomoci, protože v našem bydlišti není možné sehnat pro syna osobního asistenta a nemáme zde žádné příbuzné, takže veškerá péče o syna spočívá na mě. Když je syn ve škole zařizuji nákupy, uklízím doma, vařím, obnovuji nebo doplňuji jeho komunikační materiály. Někdy taky jen odpočívám, protože syn občas velmi brzo ráno vstává, nebo hodně pozdě usíná. Doma potřebuje moji stoprocentní pomoc a kontrolu při většině činností, neumí si a nemá motivaci hrát s hračkami, má jen několik svých oblíbených stereotypních činností. Také si rád hraje s ipadem, někdy sleduje pohádky na dvd. Na rozdíl ode mě má pořád hodně energie, kterou vydává na každodenních 2-3 hodinových procházkách v přírodě, jinak by se s ním doma nedalo vydržet. I přes svůj handicap je téměř vždy dobře naladěný, usměvavý a velmi klidný.
Přeji vám co nejlepší výběr školy a hodně úspěchů, ať se rozhodnete jakkoli. EvaP
Do září je ještě dost dlouhá doba, já myslím, že se Jeníčkův stav může ještě za tu dobu zlepšit, ale i kdyby, co by se stalo, kdyby byl třeba rok doma a absolvoval domácí výuku, a po roku, anebo i dříve, pokud by to dobře snášel,
OdpovědětVymazatby mohl zkusit začít trénovat pobyty ve školní třídě. Nemyslím si, že by si kantoři základních škol říkali, že autisté jsou příšerní... Ale v této chvíli je
Jeníček prostě kvůli svým masivním úzkostem zatím neintegrovatelný.
Pobyt několik hodin ve škole by mu přinášel jen stres, ústrky od ostatních,
navíc on momentálně potřebuje ve vývoji postupovat tak trošku svým tempem. To ale neznamená, že se to časem nezlepší, a že se Jeníček nedokáže postupem času začlenit do společnosti a vést normální život.
Právě proto, že s maminkou už toho tolik překonali a dokázali věřím, že se ten chlapec časem zklidní a bude schopen v pohodě absolvovat nejen
školní docházku, ale že se začlení do neurotypické společnosti. On na to
potřebuje jen víc času, než ostatní zdravé děti.
Sice nejsem odborník, ale naprostý laik, ale dovol mi napsat svůj názor - Jeníček by v ZŠ trpěl a Ty pak s ním. Za ta léta jsi už dokázala, že učit Jendu Ti nejenom jde, ale všichni vidí ty úžasné pokroky. Takže za mne - domácí výuka.
OdpovědětVymazatNemam zas takový přehled, a navic jsem zdaleka, ale u nas je tohle centrum http://www.detske-centrum.cz/onas/onas.html Můj Honzík zatím chodí do školky od zaří, spec. třida Pro autíky a zvykl si dobře, byť musím říct, že je na tom podstatně líp, než tvůj Jeníček, tak nedokažu posoudit, co a jak, ale třeba kdybys tam zavolala, poradili by ti podobnou možnost u vas. Držím palce. Osobně bych nějaký typ školy vyzkoušela, a domací vzdělavaní brala jako tu poslední možnost.
OdpovědětVymazatMoc hezké. Asi se budu muset přestěhovat na druhý konec republiky:-P
VymazatNo, ja se stěhovala v unoru, a doufam, že to bylo naposledy :-) Další podobnou akci bych nedala. A to prcek stěhovani zvladl naprosto v klidu. Snad najdete něco blíž. U nas dokonce funguje svoz z okolních obcí.
VymazatNebo ... ale to je asi běh na delší trať - iniciovat zřízení podobneho zařízení u vas. Anebo aspoň specilní třídu.
Podle mně musíš myslet i na sebe, jinak se sesypeš a bude vymalovano.
Každopadně držím palce.
Dovolim si poznamenat, ze na normalni zakladce muze byt Jenda vystaven mnohem vyssimu riziku sikany jak ze strany spoluzaku, tak zrovna tak si na nej muze zasednout nejakej ucitel... Ja jsem sice normalni zakladku zvladnul, ale prochazka ruzovym sadem to zrovna nebyla - myslim to, jak jsem si tam to sikanovani (jak od spoluzaku, tak i specialne od nejmene dvou ucitelu) pekne uzil. Moc dobre si vzpominam, jak mi ve treti tride ta jezibaba komunisticka nabizela jit do specialni soly "kde nas bude jen 12 ve tride a vsichni me budou tam mit radi." Odmitl jsem s tim, ze kdyz to mam do skoly pres plot minutu a kdyz to obejdu, tak 5, ze nebudu prece chodit do skoly, kam cesta trva snad hodinu (nerad vstavam brzo, to mi vydrzelo do dneska.) Se me chtela jednoduse zbavit. Sikanu ze strany spoluzaku jsem prestal tolerovat v sedmym rocniku, nejvetsi sycak dostal ode me klackem tak, ze se neukazal dva tejdny ve skole a do dneska ma krivej nos. K mymu velkymu udivu se ale nikdo na nic neptal.
OdpovědětVymazatJenze ze zakladky uz jsem dlouho venku a nemuzu rict, ze tendence vyuzivat moji osobu jinou osobou k zabezpeceni jakychsi nizkych osobnich cilu detekuju i nadale, ale uz zdaleka ne tak casto. Asi to je normalni, i kdyz ani nahodou to neni spravny.
Jinak ted jsem se na tenhle blog nedostal nejakou delsi dobu a musim poznamenat, ze jdete (Amelie a jeji ulicnici) spravnym smerem. Tak hodne stesti !!!
Moc děkuji za napsání. O šikaně (mých dvou dcer) toho vím bohužel hodně, proto si Jeníčka, který se zatím neumí ani obléknout, neumím v normální ZŠ představit.
VymazatAmy, drahá, tuhle problematiku jsme řešili i my na praxi. Mnoho lidí si myslí, že ZŠ Speciální poskytuje stejné učivo jen třeba v jiné míře, jinými metodami, avšak ZÁKLADÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ poskytuje ZÁKLADY ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ, kdežto klasická základní škola poskytuje ZÁKLADNÍ vzdělání kompletně. Zní to divně a zmateně, ale je to tak.. nevím, jak moc dobře nebo špatně na tom Jenda je, každopádně vím, že asistentky do normálních škol příliš dávt nechtějí, bojím se toho, aby mezi zdejšími spolužáky zapadl, dnešní lidé neradi přijmaji... myslím si, že s běžným učivem by minimálně v budoucnu jistý problém měl, jeho onemocnění si vyžaduje ojedinělý přístup a čas... a ten mu na základní škole poskytnutý nebude, ne v takové míře, kterou by ptořeboval. Myslím si, že Jendovi by samotnému příjemněji bylo ve speciální škole, kde by na tom nemusel být zle, naopak by se mohl více rozmluvit, mohlo by mu to pomoc, tam na ně mají čas a snaží se jim věnovat... většinou je tam jedna asistentka na dítě, dvě.. což je trochu jiné. :) Věřím, že vám to dobře dopadne a nějak vyberete.. držím Jenodvi palce ammnoho školních úsěchů.
OdpovědětVymazat