pátek 28. září 2012
Fotbalista
Jsem unavená.
Psychicky vyčerpaná.
Ještě nezačal víkend a mně docházejí síly.
Jenda mi dělá radost.
Naučil se kopat do míče, rád jezdí na odrážedle, plní strukturované úkoly (i když nerad, ale přece), občas si minutku pohraje s Legem a začíná chodit na nočník.
Ale o tom bude samostatný článek.
Děkuji, že jste.
Psaní na blog je účinnou psychoterapií.
Mohu alespoň na chvíli zapomenout, že ten člověk vedle mě mě nemá rád.
Možná neměl nikdy.
Oženil se jen proto, že ho před lety rodiče nutili. Říkali mu, že to je "normální".
Prosím, nenuťte své děti do vztahu, když o to nestojí.
Několik lidí může být pak nešťastných.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Moc bych vám přála, abyste měla vedle sebe opravdovou oporu a člověka, který si vás bude vážit a milovat... pro vaše děti děláte maximum, moc to obdivuji. Mám tři zdravé děti a trpělivost někdy nemám žádnou... máte můj obdiv... kdybych mohla nějak pomoci, udělám ráda!
OdpovědětVymazatDržím palce, moc! Život s člověkem - nebo spíš vedle člověka - který Vás nemá rád a vlastně ani Vy jeho....to znám.....a už pár měsíců žiju nový, samostatný život. Bez něj. Není to lehké, to vůbec. Člověk si musí zvyknout, že stojí na vlastních nohách a nemá se o koho se opřít, byť i jen finančně. Ale zvládám to. Taky to zvládnete. Ten strach na začátku - co se mnou bude - ten byl hrozný. Ale dávám to. A i těch dnů kdy je mi úzko ubývá.
OdpovědětVymazatMarcelko, možná ti může být trošku útěchou to, že si uvědomíš, že ten člověk vedle tebe tě sice nemá rád, ale ne protože nechce, ale protože to neumí. On by opravdu nesobecky rád neměl nikoho, tak si z toho nic nedělej! My tě máme o to radši a já věřím, že velká láska tě ještě čeká!
OdpovědětVymazatMožná Jeník vytušil, že ti není nejlépe a proto se snaží tě i tím chozením na nočník potěšit. :)
OdpovědětVymazatTak jsem napsal komentář, on zmizel a já ho píšu znovu:
OdpovědětVymazatMarcelko, možná ti bude trošku útěchou to, že ten člověk vedle tebe tě sice nemá rád, ale ne proto, že by nechtěl, ale proto, že on to prostě neumí. Neměl by nesobecky rád ani nikoho jiného. O to víc tě máme rádi my tady na blogu a já věřím, že velkou lásku ještě poznáš! Manžel tě neocení, ale to není tvoje chyba! On to prostě neumí! Nemá empatii, neanalyzuje pocity a potřeby druhých. Jako já téměř nevidím, tak on zase téměř necítí. Svým způsobem je mi ho líto. Má doma perfektní ženskou a on to chudák neví!
Davide, komentář nezmizel a nechám si oba dva:-) Děkuju.
VymazatAmélie, napadlo tě třeba někdy, že je manžel jinak orientovaný. Myslím tím na stejné pohlaví, a v nuceném vztahu se ženou vlastně trpí...???
OdpovědětVymazatMusím říct, že napadlo. Před mnoha lety, když jsem ještě tápala. Teď už ne, ale člověk nikdy neví.
VymazatAmélko, už na něj kašlete. Nikdy se nezmění, jeho city k Vám taky ne a jen zbytečně trápíte sama sebe. Možná by pomohlo přejít taky do útoku a nenechat se ponižovat ani slovně. Já nevím. Máte to těžké. Držím palce ať ho brzy opustíte a potkáte opravdovou lásku!
OdpovědětVymazatLenka
Marci drž se. Moc nekomentuju, ale myslím na Tebe často. Hodně sil.
OdpovědětVymazatJo, souhlasím s Davidem, ta osoba, co s ní doma žijete nejspíš není hlavní viník. Neumí to, nejde mu projevit pozitivní city. Ale to není podstatné. Myslím, že se ti bude mnohem lépe žít s dětmi sama. Jde o ten první krok, ten bývá nejtěžší. Jeníkovi je to jedno a holky to časem pochopí, když ne teď. Teď jen sebrat odvahu.
OdpovědětVymazatZnám moc hezký příběh: člověk zemřel a dostal se do nebe, kde ho přivítal Bůh. Člověk se na něj ale zlobí, jaký těžký život měl. Bůh mu s láskou říká, jen ať se podívá ze sebe, že celou dobu byl s ním a pomáhal mu. Člověk se otočí a na své cestě životem vidí dvoje stopy, jedny svoje, jedny boží. Ale v období, kdy člověku bylo nejhůř, vidí stopy jen jedny. Z výčitkou se obrátí na Boha, že v nejhorším období ho Bůh opustil. Ten se na něj opět s láskou podívá a říká: Můj milý, vidíš proto jen jedny stopy, že v té době jsem tě nesl v náručí....
OdpovědětVymazatAmélko, všecho v životě má svůj smysl. Mnohdy ho vidíme až zpětně. I kdyby muž, se kterým si tak dlouho žila, neudělal pro tebe nic jiného, máš díky němu tři krásné děti. Odpusť jemu i sobě. Jestliže váš vztah nyní končí, je to proto, že něco nového začíná. Pro tebe nové období, kdy nepochybuji, že k tobě osud přivede muže, který ti bude oporou a bude milovat tebe i děti.
Ten příběh moc dobře znám a vím, že to tak je.
VymazatDávno jsem mu odpustila, nezlobím se na něj. Myslím, že za to nemůže, i když odborníci radí neomlouvat ho "nemocí", když si ji ani nepřiznal. Jsem vděčná za své úžasné děti i za tuhle zkoušku. Bůh ví, co dělá. Mám ho ráda (jako člověka), je mi ho líto, ale neumím s ním žít. Už nemůžu.
Vílo Amálko..nebuď smutná..víš co jsem Ti říkala u nás..na Tebe ještě ta pravá láska čeká..a věř tomu!!! Taky jsem si myslela,že ne a jak jsem Ti říkala..našla se..vím,že Ti občas dochází síly..však jsem Ti říkala,jak moc bychom si se Zdenkou přály bydlet blíže u Tebe..moc si Tě vážím a jsem moc ráda,že nás osud svedl přes Zdenku dohromady..K.si nezaslouží takový poklad jako jsi Ty..začíná říjen a vše se dá do pohybu..prosím, nezapomeň,že i já i Zdenka jsme tu vždy pro Tebe a Tvé děti.. a rády pomůžeme..jen se prosím nestyď nám o tu pomoc říct..jsme s Tebou ..za nás obě..Zdenka st.
OdpovědětVymazatŠkoda, že jste tak daleko. Zatím jsem ve stádiu, kdy se mužů bojím a bude trvat dlouho, než tohle překonám... Teď se těším(e) na nový život. Život bez výčitek, beze strachu, bez ponižování.
VymazatAhoj Marci,nejhorší je ponižování.Nikdo nemá právo ponižovat druhého.Člověk tím ztrácí sebeůctu,víru v sám sebe.Taky bych Ti přála,aby jsi potkala toho pravého,časem,až se Tvoje srdce uzdraví.Já se musím přiznat,že mně ten pravý nebyl dopřán.Nějak jsme se minuli,byl to asi osud.Není den,abych na něj nemyslela a někdy to i pěkně bolí.A teď k těm vztahům,říkáš nenutit,ale co když to bude obráceně.Občas na to myslím,jestli Klárka na tom bude tak,že se s někým dokáže třeba seznámit,založit vztah.Co pak?Co když bude chtít založit rodinu,ona sama třeba nedokáže posoudit jestli to dokáže,postarat se o děti,co potom?Myslím,že budemwe v životě ještě hodněkrát vystavení velkým zkouškám.Přeju hodně štěstí.Jana
OdpovědětVymazat