středa 12. února 2014

Nacvičování emocí


Zezačátku mě Jeníček trošku zlobil, ale pak si dal říct.


Jsem ráda, že už hry s obrázky dětí nezahazuje a je ochoten s nimi chvilku pracovat.



Deska obsahuje čtyři puzzle po třech kouscích.



A tak jsem se ptala:
- "Je to kluk nebo holka?"


- "Kde má kluk vlásky?"



- "Je holka veselá nebo smutná?" ap.


Jeníček moc odpovídat nechtěl, ale nevztekal se a to je hlavní.


Něco jsme mu povídala já a třeba mě aspoň trochu poslouchal:-)


Během minuty či dvou neměl Jeníček co dělat..



7 komentářů:

  1. No to koukám jaký děláte pokroky.Já myslím,že Jeníček je opravdu připraven do školy.Díky tobě Marci.

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím s Marií. :) Je úžasný, jaký pokroky děláte! Pamatuju články, kdy šel při obrázku člověka Jeníček do afektu. A dnes? Paráda, klobouk dolů! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ty emoce... jedna z mála věcí, které nás činí lidmi.
    Mimochodem čtu, že se považuješ za mladou stařenku... to se mi nechce věřit...

    OdpovědětVymazat
  4. Tomu říkám pokrok!
    Tleskám! :-)
    Jste oba moc šikovní. Opravdu. ♥

    OdpovědětVymazat
  5. Nakonec se s Jeníčkem, vždycky domluvíš, jste už sehraná dvojka a líbí se mi, že Jeníček při práci sedí u psacího stolu i to je návyk, který se mu bude ve škole hodit.
    Pavlovi v komentáři píšeš, že se večer necítíš zrovna nejmladší, tak ti přeju, aby ten dnešní večer byl aspoň o trochu pohodovější.;-)

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...