Tohle byl komentář k článku Veřejné dopravní prostředky očima Aspergera
....ale s dovolením si ho půjčím "jako článek" na blog. Nevím, kolik lidí se vrací ke komentářům a byla by škoda, aby zmizel v nenávratnu.
"Mám AS a jízdu veškerými veřejnými dopravními prostředky nemusím, naopak miluji kolo, pokud to jde, tak na něm jezdím po celý rok. Trvalo mi snad 10 let, než jsem se na něm naučil alespoň tak, abych padal několikrát do roka, ale za ten klid mi to stojí. Tam kam to jde, tak chodím také pěšky, ale v neznámých místech musím mít GPS. U ostatních dopravních prostředků mi kromě lidí především vadí, že u nich nemám kontrolu nad strojem.
Vlaky mám rád prázdné, nejlépe noční, protože mám rád tmu, starší s prázdnýma kupé, ten zápach mi ani tolik nevadí, ten už k jízdě vlakem celkem patří, pokud nemohu najít prázdné kupé, tak jezdím v úplně zadním vagonu u zadních dveří. Nesnáším, když jsou vlaky přetopené, to musím mít otevřené okno, jinak se mi z vedra dělá špatně.
U městských autobusů mi vadí ukecaní řidiči, mám kartu a tak je nemusím oslovovat, ale když na mě mluví, tak se nemůžu soustředit na očipování. Pak mi vadí, když mi někdo sedí na „mém“ místě, které je u zadních dveří, tam mám přehled o všech lidech a volný prostor, nesnáším, když přímo přede mnou někdo sedí a za mnou už vůbec. Naštěstí bydlím na vesnici a tak tu většinou jezdí max. 5 cizích lidí. Nemám rád uřvané reproduktory. Nemám rád dálkové autobusy, protože je tam málo místa a jsou většinou přeplněné a to znamená bližší kontakt s cizími lidmi…
Na VŠ jsem jednou zkoušel jet tramvají, ale nezjistil jsem, jak se kupují lístky a byla moc přeplněná, na první zastávce jsem vystoupil, a tak jsem radši chodil 4 km pěšky. Jízdu autem zvládnu jen krátkou jako spolujezdec. Jako řidič nemám šanci, je to moc úkonů a podnětů najednou, to nemluvím o nepředvídatelných situacích. Také si nedovedu představit, co by se stalo, kdybych „zamrznul“, což se mi často stává.
Všude kam jdu, musím mít mp3 přehrávač a náhlavní uzavřená sluchátka, špunty mít nemůžu, protože mám citlivé uši, v prostředcích ještě tablet. Pokud to jde, tak na nic nešahám, lidský zápach mi samozřejmě vadí, také mi vadí parfémy, především levné pánské. Všude musím nastupovat jako poslední. Ještě bych doplnil, že nemám rád neznámá místa. Jezdím maximálně z naší vesnice do mého rodného menšího města, které znám nazpaměť, jinam jezdím jen velmi nerad, velkým městům se snažím vyhýbat. "
Děkuji za komentář...moc si toho vážím.
A kdybyste chtěl napsat cokoliv na jakékoliv téma ohledně AS, stačí mi napsat mail....
Kdybych věděl, že se to takto zveřejní, tak bych si s tím dal trochu víc práce. :)
OdpovědětVymazatJe to SUPER.
VymazatJo hromadna doprava... Jak kdy a jak kde. Nektery dopravni prostredky jsou u me v nemilosti - nektery vlaky (nejen) CD - obvykle cim starsi, tim horsi, ale neni to vzdy pravidlo. Dal Citybusy DP Praha (ale ty jezdi i jinde po svete, rachoti to jako by se to melo kazdou chvili rozpadnout, o odpruzeni a tlumicich se radeji ani bavit nebudu...) No, kompletni seznam seznam by byl hodne dlouhy.
OdpovědětVymazatPul hodiny se to v hromadny doprave da vydrzet, ale jestli me neco v hromadny doprave rozciluje, tak je to chovani nekterych lidi. Co me vytaci do nepricetnosti, tak to je napriklad hlasite pustena muzika, nejlip nejaka komercni hruza typu TUC TUC TUC AAAACH... Za to bych ten telefon nejradsi hazel z okna nebo rozslapal (mam kanady Bundes Whehr, tema to jde dobre.) Zrovna tak mi lezou na nervy ruzny opilci a fetaci, co delaji curbes a kraval... Jednou (kdysi jsem delal strojvedouciho) jsem vezl special pro Banikovce, nastesti jen z TGM do Dejvic, Banikovci pak k moji velky radosti odtahli na Spartu. Tahle spodina spolecnosti by se mela vozit v dobytcaku a ne v normalnich osobnich vozech. Pri tom ale vlakem jezdim rad... Jenze kdyz natrefim na nejakou "fajn spolecnost" nebo nejakej neuveritelnej spinavej starej srot (viz napriklad dnes nastesti uz mizejici stary pantografy v Praze a okoli) aj. dalsi "historicky cenny" vozidla, tak je z prijemny cesty jen traumatizujici ocekavani cile. Casto pak jdu od vlaku rovnou nekam na panaka, musim zapit vztek. A to do hospody opravdu chodim malokdy.
Nerad jezdim preplnenym busem, tramvaji... Neni to pohodlny. A na delsi vzdalenost bus uz ani nahodou - naposledy jsem to absolvoval asi pred pulrokem, cca 500 km busem. V policejnim aute na zadni sedacce s naramkama na zapestich bych asi trpel min. Takze ted chodim pesky, jezdim autem a hromadnou dopravu uz skoro nepouzivam. Tarifni odbaveni v tom Bananistanu tady ve Spanelsku je taky chutovka - nektery dopravci vyhradne predprodej (hledej smudlo) a jiny zase jen na palube... Prase aby se v tom vyznalo.
Z metra mam trochu strach, co kdyby pozar... Moje posedlost bezpecnosti dela z metra pro me krajne nebezpecny prostredi - uz je to asi nemoc nebo posedlost z povolani (pracoval jsem na draze, v ropny rafinerii, v energetice... no proste bezpecnost predevsim.) Kdyby to chytlo nekde v tunelu, tak bude hodne zle. Zajimavy ale je, ze min se bojim treba v metru v Praze, pripadne metro Bilbao... Naopak treba metro v Barcelone, Valencii nebo metro Madrid jsou u me v krajni nemilosti, zejmena kvuli poddimezovany ventilaci, Barcelona a Madrid specialne kvuli vsudypritomnym odpadkum, houmlesakum a prilis dlouhym intervalum. Naopak se mi hodne libilo metro v Lyonu, jezdi to nejmin na jedny lince bez strojvedouciho, vsude cisto, jede to rychle a nejezdi to prilis plny. Pritom Lyon je velikosti plne srovnatelny mesto s Prahou.
Dneska je hromadna doprava pro me uz jen krajni reseni.
Nastesti (sam ani nevim proc) moje nechutenstvi k jezdeni "sockou" je prekonatelny. Mozna asi i diky tomu, ze moje PAS (i kdyz sam nevim jaka) neni az tak zcela mym panem. Prijde na to, co uz zvladam (je toho hodne) a je dost veci (nastesti ne moc, ale jsou to ty "narocny· veci,) ktery nezvladam nebo zapominam. Zase si to ta moje PAS vybira jinde a jinak, zejmena v mezilidskych vztazich. Ale to uz je jiny tema...
No pro dnesek to snad staci. Doufam, ze to neni prilis dlohy :D :D :D
uplně vidím naše mladýho jen ten vlaky miluje,co nesnáší je autobus a metro(kupodivu) a tramvaje.Bohužel cestování se nevyhnem a tak tikáme každou jízdu autobusem a hledáme spoje tak,aby tam bylo co nejvíc vlaků.U nás akorát se mladej tlačí vpřed davem lidí,nevydrží čekat ke stresu že "tou obludou" vubec musí jet přibudou davy naštvanýchlidí kterýma se tlačí dovnitř aby zasedl na místo a vypnul se.Takže já často slýchám o nevychovanosti,krutě a dementní matce a on tiká a nevnímá.Spravilo by to autíčko,ale bohužel musíme vydržet a modlít se aby jednou bylo.Auto má rád jezdí vzadu sám na sedačce se svýma věcma(ipad a chobotnice) usne nesmí se nikde dlouho stát ,ale stále jet.Přežíváme a trpíme ,ale musíme to dávat .Děkuji aspon vím ajk se mladej " cítí" a co prožívá
OdpovědětVymazat