Nemá domů

Jeli jsme ze školy.
Snažím se "udržovat konverzaci", ale to s Jeníčkem moc nejde.

- "Jak ses měl ve škole?"
Tak jo.
- "CO jste dělali?"
Tak jo.

- "CO jste měli k obědu?"
Keka.

- "Líbilo se ti tam?"
Tak jo. (je to jen echolálie, neznamená to souhlas)

Nedozvěděla jsem se vůbec nic.

A protože má mít obalené sešity, chtěla jsem přibrzdit u papírnictví.

Jenda se rozčiloval:
- "Nemá domů.
Nace.
Maso.
Chce šmouly.
Nemá. Nemá domů."

Nakonec jsem to vzdala a jela rovnou domů. Dnes toho na něj bylo moc.
Po škole (vždy) spěchá domů.
Uklidnit u televize a u iPadu....
Jakékoliv zdržování nelibě nese.