pátek 7. června 2013
Budu mít štěstí
- "Mamííí, já budu mít štěstí!!!" přiletěla Eliška do obýváku se šťastným úsměvem na tváři.
- "Proč?" netušila jsem, co z ní vypadne, tak jsem nevěděla, jak zareagovat, abych jí tu radost nezkazila. Člověk tady musí být obezřetný.
- "Mám KLIKU."
- "Jakou kliku?!"
- Já mám kliku a kdo má kliku, tak má štěstí, neříkalas to tak?"
Vytrhla kliku ze dveří a měla z toho radost jak malé dítě:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jasne ze ma stesti, aka je pravdepodobnost ze urves kliku? Mala, takze ma stesti :-) Este aby jej pomohlo to stastie v novej skole.
OdpovědětVymazatZuzana
Má smysl pro humor a to je dobře. :)
OdpovědětVymazatTak ať Elišce to klikové štěstí vydržím co nejdéle:-) Zuzana
OdpovědětVymazatTo je pěkná reakce =) Já bych byla naštvaná a ona má radost! To je super!
OdpovědětVymazatDobrý den, jsem 21letá studentka VŠ s AS a na blog jsem narazila úplnou náhodou. Když si pročítám, co všechno zveřejňujete o Elišce, úplně mě mrazí. Není to tak dlouho co jsem byla v jejím věku (odhaduji ji na 14-15)a neumím si představit větší bezohlednost. Jak se má začlenit do kolektivu, jak nemá být terčem posměchu a urážek, když Vy, vlastní máma, zveřejňujete všechny její slabiny pro pobavení publika? To se těžko chápe a ještě hůř odpouští....
OdpovědětVymazatNechci Vás svým komentářem urazit, pouze Vám ukázat jiný úhel pohledu.
Milá Niki, ještě nedávno byl blog JEN o Jendovi, ale Eliška sama viděla, jak jí NIKDO nerozumí a SAMA od sebe chtěla nechat ostatní lidi nahlédnout do světa Aspergerů. Skoro do jejích 15 let jsme "tajili" diagnózu třeba před spolužáky ve třídě a možná to bylo špatně. Možná kdyby byli informovaní, tak by bylo třeba líp. Předem jsem jí několikrát vysvětlovala obě stránky toho, co to přináší a varovala ji před "následky". Myslí si, že je přínosem to psát veřejně, aby lidé věděli, jak autisté myslí a jednají. Jen tak ji mohou pochopit a přiblížit se k ní. Ne tím, že bude mlčet a mlžit. Úkolem blogu je vnést povědomost o autismu mezi co nejširší veřejnost a ukázat lidem, jak myslí autisté. S Eliškou o všem mluvíme a nikdy bych nezveřejnila nic, co by sama nechtěla. Naopak - často za mnou přijde sama, abych něco uveřejnila, aby lidé věděli, jak to autisté mohou pochopit. Neboj se, přemýšlím u psaní a nad Eliškou asi víc, než by se zdálo.
Vymazat