Slimákolog

Jeníček má rád zvířátka.
Ještě loni trávil hodiny sbíráním slimáků, hlemýžďů, šnečků a brouků.

Omlouvám se, pokud uvedu nesprávný název, ale už je to dávno, co jsem v hodinách zoologie dávala pozor... :-)

Pak měl asi půl roku období, kdy se bál a říkal: "Bojím bouka, bojím pavouka".
Poslední 2 dny zase pozoruje "svoje kamarády" na zahradě.
Naučil se, že na ty bez ulity nesmí sahat, protože by měl ulepené ručičky.

.
Chvilku si hlemýždě skládal na dlažbu do řady, ale protože ho neposlouchali a lezli si kam chtěli, přestalo ho to bavit a začal je dávat na lopatku.
Dával jim lístečky, trávu, dřívka a kamínky...jeho oblíbené "hračky". :-)

Ukazovali jsme je také Betynce a Jenda byl ve svém "živlu".



Strávili jsme lovem plžů asi hodinu a půl a myslím, že jsem v tu chvíli měla nejhodnější dítko pod sluncem. :-)

"Maminko, hledej etě nečka (šnečka)"...."Dej Jeníkovi"... "Jeníkovi líbí..." to byly nejčastější větičky, které opakoval stále dokola.



Neváhal kvůli svým oblíbencům vlézt do vysoké trávy nebo pod trampolínu. Tam bych ho normálně nedostala ani "párem volů". :-)

Když už mu úlovky padaly z lopatky, protože jich bylo moc, začali jsme je dávat do kyblíku....
"Maminko, dej nečka do kybíčku (do kyblíčku)..."
"Neček je káásnej"....



S nadšením strkal hlavu do kýble a pozoroval hlemýždě.... :-)

A myslím, že by mu jeho nadšení vydrželo ještě dlouhou dobu.
Bohužel bylo půl osmé a manžel se rozhodl, že je čas chystat Jeníčka na spaní.



To bylo řevu....
Jenda se bránil, plakal, kopal, mlátil tatínka...
"Nech toho, nech Jeníka!"
"Nečci uteknou  (šnečci utečou) Jeníkovi, pomoooc..."
"Nech mě bejt, taťko zlej"...

Tyto a podobné věty se rozléhaly celým domem....
Jenda byl chudák z povinného odchodu do postele úplně mimo a ještě dlouho vzlykal. Chtěla jsem ty "šneky" vyhodit, nejsou to zrovna moje oblíbená zvířátka, ale s čím by si Jeník zítra hrál? :-)


Postavila jsem tedy Jendův kyblíček  s "poklady" do trávy v rohu zahrady a zítra může sběrač pokračovat v lovu svých kamarádů....