Vím, měla bych vytírat, žehlit, vydrhnout koupelnu, naplnit myčku nebo uklidit ten nepořádek na zahradě.
Co si o nás sousedé asi pomyslí? Hahaha, na tu větu už bych měla konečně zapomenout... :-)
Nějak nemám sílu uklízet.
Alespoň občas ty volné chvilky, kdy tu Jeník není, chci využít pro sebe.
6 dní "dovolené" bez Jeníka uteklo jako voda. Jéje, to byl klid. :-)
Asi po 5 letech jsme byli mimo domov "jako rodina". Poslední léta jsme se vždy půlili - většinou byl manžel a holky na výletech a já jsem byla doma - nejdřív těhotná, pak doma s Jeníkem.
Zpočátku jsem uvažovala, že zase zůstanu s Jendou doma, protože cestovat s ním na Moravu zrovna NEJDE, ale pak mě napadlo, že pojedu taky.
Určitě mu chybět nebudu. Sice to malinko bolí u srdíčka, ale je to tak.
A řekla bych, že to byl skvělý nápad.
Přijela moje maminka, dostala 2 "lejstra", CO A JAK má dělat, jaké rituály dodržet a Jeníček byl spokojený.
Je mu jedno, kdo mu poskytne jídlo, pití a zajeté rituály...
A my?
Po několika letech jsme si užili rodinnou dovolenou. Už jsem málem zapomněla, jak je to hezké - chodit po hradech, zámcích, podívat se do ZOO, do muzea, 2x denně zajít s holkama do cukrárny na zmrzlinu, aniž by na mě někdo ječel nebo se vzteky válel po zemi.
Navštívila jsem 2 kamarádky, se třetí jsem si zašla na večeři do restaurace a vůbec mě netrápily výčitky, že nejsem doma se synkem. Naopak...užívala jsem si každou volnou minutku.
Od poloviny ledna jsem přečetla 20 knih o autismu a za poslední 2 měsíce ani jediný řádek v knize...nebyl čas.
Čertík chodí spát kolem 23. hodiny a poté už padám únavou.
A teď ? Během pár dnů dovolené jsem přečetla 2 knihy a vůůůbec NE o autismu... Zařekla jsem se, že 20 odborných knih na jedno téma je "až až" a že už se stejně nic jiného asi nedozvím.... a tudíž s knihami o problematice poruch autistického spektra končím. Doufám, že mi to předsevzetí vydrží.
Po návratu z Moravy uběhlo pár dní doma a já bych s klidem zase ujela pryč....
Třeba dnes Jeníček vstával "levou zadní"... (a vstává někdy jinak?) :-)
Houska namazaná máslem k snídani stojí na stole i teď - v pozdním odpoledni ...nikdo se jí ani nedotkl....
Vím, to jen můj manžel má pocit, že Jeník nemůže pít 2 malinové Actimely denně a sníst 2 Brumíky, pár piškotů, plátek suchého kukuřičného chleba a pár tyčinek...a tak stále dokola každý den.
Už asi půl roku.
Proto mu občas do lahvičky dá kakao, podruhé jen jeden actimel a smíchá ho s obyčejným mlékem nebo vymyslí jiný "super experiment" a Jenda pak se řevem odmítá pít: "Jeníkovi nechutnááá"....
Můj muž si nedá říct, že mi trvalo několik měsíců pokusů, než jsem zjistila, že Jeníček pije JEN malinový actimel (nebo Hollandii). Bylo mi divné, proč někdy mléko vypije a jindy ne...a když ho manžel zkusí takhle párkrát "ošidit", že mi zase trvá několik dní než Jeník začne mléko znovu pít.... Dnes měl manžel pocit, že Jeník "musí" jíst to, co ostatní, a tak mu namazal housku.... Jenda byl však jiného mínění. Housky se ani nedotkl.
Po vypití mléka jsme se chystali pro fotky do 18 km vzdáleného města...Jenda se nechtěl oblékat, řval jak tur, snažil se ze sebe servat mikynu, (naštěstí si ji sundat neumí), válel se po zemi, utíkal, mlátil tatínka, házel po zemi láhev s čajem a ječel i v autě....
V obchodě jsme vyjeli po jezdících schodech, dolů však Jenda odmítl sejít po obyčejných....Ale jezdící schody dolů nejsou. Tahal taťku se řevem z obchodu, odmítal čekat, až si něco vybereme a zaplatíme, musela jsem s ním odejít pryč, protože se lidé otáčeli... Venku plakal, když jsem odešla do lékárny nebo do zeleniny a nechala ho sedět na golfkách před obchodem - a to tam byl s tatínkem...´
A cestou domů autem? Nesměli jsme promluvit ani slovo, protože Jenda okamžitě hystericky ječel a kopal mě do zad...." Mámo zlá, nemluv, di pič ( jdi pryč)"...."Taťko zlej, ticho"....."Neslyším, neslyšííím, neslyšííííím, neci jádio (nechci rádio)" ...." NECH tohoooo"!!!! apod.
Odpoledne hladina hluku doma prudce stoupá - s taťkou na sebe narážejí "dva berani" a nikdo nebere ohled na mé "nervy".
Jeník několikrát vzteky rozházel různé věci po zahradě, protože taťka má pocit, že se nemá "postopadesáté" dívat na Ovčí babičku, a tak mu vypíná televizi.... Tatínek si myslí, že přes den Jeníček nepotřebuje dudlíka a deku, že by už měl chodit na nočník, a tak mu nočník neustále připomíná...atd atd.... snaží se mu nabourat jeho rituály a Jenda to těžce nese....
Aby se Jeníček uklidnil, honí pak Betynku s plácačkou na mouchy, převrací její boudičku nebo s rukou v pusince a svými echoláliemi běhá s koštětem stále dokola po zahradě...
Nemůžu manželovi říct, že už se modlím, aby bylo pondělí a on šel po 16 dnech dovolené konečně do práce.
Často mám pocit, že energii mi neubírá dítě, ale manžel... A nesmím to říci nahlas.
Brzy skončí doba prázdnin a dovolených a snad se zase vrátíme do "zajetých kolejí" a Jenda se třeba malinko zklidní....
A na mě ted čekají na zahradě ty rozházené
věci a já se k tomu ne a ne odhodlat...
Má to nějaký smysl, když to čertík rozhází "v cukuletu" znovu? :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.