Čuňajs, spi

Dýně jsou každý podzim Jendovy nejoblíbenější hračky, dokonce s nimi i spí.

Byly doby, kdy spával i s baklažánem, ale ten ho teď nebaví.
Jedině ten plyšový.

Večer co večer Jenda  klepe dýněmi do dřevěné bočnice své postýlky a kouše si u toho prsty.

Vydrží mu to klidně i deset minut.

Pak je půjčí na spaní svému milovanému čuníkovi.

Protože se čuník ozval, tak Jenda "vyletěl" a se slovy: "Čuňajs, spi!!!" chvíli držel čuníkův rypáček.

To byl jen pokud o spánek.

Stejně Jenda další dvě hodiny nespal a dělal v postýlce hlouposti.

Líbí se mi, jak je (občas) na čuníka hodný - přikryje ho třeba utěrkou, půjčí mu své dýně a uloží ho vedle sebe na polštář..
Škoda, že jsou (často) i chvíle, kdy mu nadává, hází s ním a kope do něj...

(Nabízí se přirovnání s lidmi s PAS. Jsme-li na ně hodní a děláme-li to, co jim na očích vidíme, tak jsou úžasní, usměvaví a milí i naši autíci. ALE pokud po nich něco chceme, pokud vyjádříme svůj názor, pokud jim chceme opatrně sdělit, že něco udělali špatně nebo že se nám něco nelíbí, hned je oheň na střeše a pokažený většinou celý den...)

Kdo má zájem, může denně přidat 1 hlas Elišce na fotoknihu:
 "464159-097129"
Za hlasy moc děkujeme.