sobota 27. října 2012
Pozor na útok vidličkou
Jenda MUSÍ být neustále pod dohledem.
Nesmí se nudit, jinak vymýšlí lumpárny...
Hlavní snahou je, aby NIKOMU neublížil.
Lidem ani zvířatům.
Neříkám, že se někdy nebojím.... co kdyby ublížil sestrám nebo sobě?!!
Jenda nedomýšlí důsledky svého chování, neodhadne nebezpečí.
Snažím se být pořád ve střehu, nenechávat ho bez dozoru, hlídat ho, když jsou holky poblíž, ale někdy je to tak strašně vyčerpávající...
Ne, pozornost si tím nevymůže, jak by si mohl někdo myslet..
Jediné, čeho by se mohl dočkat, pokud mi rupnou nervy, je pár na zadek...
I to se někdy stane, nejsem stroj a nervy mám jen jedny. A agresivitu mu nestrpím.
Doufám, že ho ta agresivita i zákeřnost jednou přejdou...
Nejhorší je, že z toho má radost.
Asi se mu líbí, jak se lidé brání, jak ječí, odhánějí ho, mávají rukama ap... Líbí se mu ta REAKCE, ne to, že by někomu ublížil (to nedomyslí, neodhadne, nechápe).
Je to jako jeho obliba zvukových hraček...zmáčknu tlačítko a ono to vydá zvuk = je to předvídatelné a pořád stejné. Stejnost mají autisté rádi.
Praštím někoho, plivnu na někoho, útočím na něj vidličkou a lidé se brání, řvou, dělají grimasy, mávají rukama = zase předvídatelná reakce.
Vůbec nechápe, že by mohl někomu ublížit a že by ho to bolelo.
Doufám, že ho to brzy přejde.
Zaměstnávat ho od rána až do půlnoci je nesmírně náročné, vysilující, vyčerpávající.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Vidlička dokáže být zbraň... jsou to vlastně zmenšené vidle. :D
OdpovědětVymazatUf..nezávidím ti.mi by ruply hned asi.ted čtu tvou knihu a to co tam popisuješ...já bych po týdnu seděla na podlaze houpala se ze strany na stranu a odvezli by mě za komín (pozn. u nás v Opavě za velkým komínem je blázinec :-) )Hodně zdaru, at si neublížíte.At se ti daří situace zvládat
OdpovědětVymazatPořád mě překvapuje (pozitivně samozřejmě), jak dokážeš Jeníkovy činy, navzdory tomu, jak někdy bývají nebezpečné, bránit. Neříkám, že neprávem, Ty sama o svém synovi víš úplně nejvíce a víš, proč, co a jak. Ale prostě si umím představit jiné lidi na Tvém místě, kteří, i kdyby znali veškeré okolnosti, by si asi v tu chvíli nepřipustili, že Jenda prostě nechce ublížit.
OdpovědětVymazatAle, že mě to překvapuje. Vždyť Ty jsi výjimečná maminka.
Tak snad jstevšichni vyvázli ve zdraví :)
Pokud to dobře chápu, tak Jenda neútočí s úmyslem ublížit, ale v očekávání reakce napadeného, stejně jako v případě vystrkování zadečku či jiných "poklesků". Ta agresivita není útočná, Jeník to bere jako hru, protože je pro něj zábava poslouchat reakce a neuvědomuje si, že může způsobit bolest.
VymazatSnad z této "zábavy" jednou vyroste a ozařování okolí nebude vyhledávat.
Bude líp!
:-)) Ach jo, mobil si vložil zase něco jiného, než jsem psal. Jeník určitě okolí "neozařuje" a snad nebude ani ohrožovat.
VymazatNení to opravdu jednoduché, tady opravdu nezbývá, než mít nervy z ocele! Přeji vydrž:-)
OdpovědětVymazatA jsou takové případy, ptám se, kdy třeba agresivita u autisty zmizí?
OdpovědětVymazatNechci být za trolla, nemyslím to negativně, jen mě to zajímá, tak děkuju za odpověď. :-) Proč si libuje v negativním? Tedy někoho praštit, píchnout vidličkou? Nějakou stejnost by mu přece dokázaly vyvolat i pozitivní činy typu "půjčím ti nějakou svoji věc, usměju se na tebe a ty mi na to něco řekneš, pochválíš mě". I to, že někoho praštím, je druh sociální interakce, ne? S tou má asi obecně potíže, tomu rozumím. Nebo má zkrátka záchvat agresivity a nemíří ho cíleně, jen to potřebuje vybít? A je jedno, jestli je to píchnutí někoho nebo třeba zahození hračky?
OdpovědětVymazatNevím,nevím,určitě bych se ptala všude možně,jak důkladně zamezit rozvoji agrese.Hodně sil přeji.
OdpovědětVymazat