Nedávno dostal Jenda v balíčku nějaké mušličky, kuličky a kamínky.
To bylo něco pro něj.
O "normální" hračky moc nestojí.
Nejvíc ho bavily kamínky.
Prohlížel si je, vozil na nich dudlíky.
Přehraboval se jimi....
Chvilku stavěl komín nebo řadu....
.. tloukl jimi o sebe...
Nakonec si přikládal kamínky na čelo nebo tvář (dudánkovi na "čumáček") a říkal, že to studí.
Nádherné kamínky, závidím Jeníčkovi ;)
OdpovědětVymazatUrčitě se mu taky líbí,jak jsou oblé a hladké.Kde na nich babička byla?
Kamínky poslala jedna dobrá duše čtoucí blog:-)
VymazatJsou z Kréty, slaně mokré na břehu moře pod ostrým sluncem všechny vypadaly jako drahokamy, i ty nejobyčejnější :-)
VymazatKdyž se koukám na ty úžasné oblázky, hned bych si hrála taky, i když jsem takzvaně dospělá. Je to krása!
OdpovědětVymazatTo se mi líbí, ví že se mají kameny pro zdraví na tělo přikládat a věřím že mu i pomohou. :)
OdpovědětVymazatTo jo, minimálně jeden kamínek nosím sebou pořád... nějak na uklidnění
OdpovědětVymazatJak málo stačí k dětské radosti.... Kamínky mám moc ráda, od kamarádek si je nechávám přivézt z dovolených - poslední jsem dostala z Kanady od Tichého oceánu:-). Líbí se mi i ty velké - v přírodě. Stejně si myslím, že i když to je nerost, vyzařuje z něho spousta energie a Jeníček to určitě cítí také....:-) Stejně je Honzík šikulka - jenom ten svět chápe jinak než my ostatní. Zuzana
OdpovědětVymazat