Příprava na školku....

Na jaře jsme byli u zápisu do místní školky....

Moc jsem si přála, aby byl Jeníček integrovaný do normální školky se zdravými dětmi.
Má nárok na asistenta a přišlo mi to tak "jednoduché".... Bude mít někoho, kdo ho oblékne, svlékne, přebalí...

"Takové" dítě tu ale nechtěli....
Na slova paní ředitelky  asi dlouho nezapomenu.
Ze školky jsem odcházela s pláčem a po týdnu přemýšlení jsem přihlášku nevyplnila.

Pak jsem zkusila zavolat do mateřské školky vzdálené asi 20 kilometrů, která bere i "postižené" děti.

Říkali, že nemají místo, ale kdyby se náhodou uvolnilo, tak jim mám na sebe nechat kontakt a pro jistotu kontaktovat PPP v Kolíně, která se specializuje na práci s autisty.

Paní z PPP byla moc milá, příjemná a bylo vidět, že s autisty pracuje... Klekla si k Jeníkovi na zem, mluvila na něj jednoduchými větami, opakovala slova, když viděla, že nechápe ...
Nepřistupovala moc blízko, když viděla, že se bojí a hlavně na něj nesahala....
Byla jsem  z ní nadšená....
Chvíli jsem koketovala s myšlenkou přestěhovat se do Kolína.... :-)

Přes prázdniny jsem se smířila s myšlenkou, že Jeníček letos do školky nenastoupí a že další rok strávíme sami dva doma....

Ale ouha. Asi před 14 dny mi zavolala paní ředitelka, že bysme to mohli na půl hodiny až hodinu jednou týdně zkusit.


Přemýšlela jsem, co je potřeba při nástupu do školky. Změřila jsem Jendovi nohu a koupila bačkůrky. Má je vyfocené v zážitkovém deníčku, má je doma na očích, ale zatím je vytrvale odmítá.

Tak pevně doufám, že ve školce budou mít pochopení pro Autíka, který odmítá bačkory.

Pro Jeníčka jsem založila zvláštní album - jen o školce. Ozdobila jsem ho jeho oblíbenými samolepkami - postavičkami Medvídka Pú, oslíka a prasátka...

Napadlo mě, že se ve školce setká vlastně s mnoha neznámými pojmy, které asi nikdy neslyšel - paní učitelka, šatna, třída, jídelna, herna apod.
Stáhla jsem si z internetu fotky, vytiskla jsem kartičky, zalaminovala jsem je a ted si album s Jeníčkem každý den prohlížíme....


Na obrázky se sice podívá, ale zarputile stále dokola opakuje: "Jeník nece do školky" (nechce), tak jsem zvědavá, jak v pondělí dopadneme...
Cestovní proužek i s fotkou  školky už máme připravený.


Zatím si to moc nedovedu představit.... Paní ředitelka si přeje, abysme dorazili na 7:30 hodin. Je to 20 km ...To abysme v 7 hodin vyjeli od domu....
A to večer Jenda usíná mezi 22. a 23. hodinou....

Pevně doufám, že mě první den nechají jít do třídy - chtěla bych to tam Jeníčkovi ukázat, nafotit a hlavně být tam s ním, kdyby nevěděl, CO a JAK...

Přála bych si, aby jeho první "školkový" den (tedy půl hodinka) dobře dopadl a aby se Jenda do školky těšil....
Tak nám, prosím, držte palečky....