Řady a komíny....

Jeňulka si neumí hrát.
 To je stále náš velký "kámen úrazu".

Ať děláme, co děláme, nácvik "inteligentní" hry se moc nedaří.

Občas někde čtu, jak si autistické dítě hodinu točí kolečkem, a občas bych si někdy přála, aby si Jenda aspoň chvíli "točil kolečkem".

Někdy je to děsně vyčerpávající - bavit  ho od rána do večera a neustále uklízet ten nepořádek.
To mu totiž jde nejlíp - všechno rozházet, rozmetat po místnosti, rozškubat, se vším házet a mlátit, do něčeho strkat a dloubat... třeba klackem do zdi...


 Vzhledem k poruše pozornosti s hyperaktivitou vydrží u každé činnosti pár sekund nebo minut a mně už docházejí nápady "co dělat"....

A někdy na něco přijdu a můj tvrdohlavý "beran" to stejně dělat nebude....

Ještě že teď vedou alespoň ty řady a komíny.

Řady z čehokoliv - doma jsou to např. karty, videokazety, klacíky, listy (oškubal mi zelenou kytku), šroubky a matičky, kytičky (oškubané muškáty), musli tyčinky s "ježkem", zalaminované obrázkové kartičky.....
.... a VENKU třeba jehličí, mech, tráva, dřívka, nálepky, kamínky, šišky, vajgly od cigaret, spadaná jablíčka nebo jakékoliv "smetí".

Musím ho neustále kontrolovat a ani na pár vteřin nespustit z očí....klidně si strčí cokoliv do pusy - a ani požvýkaná rozšlapaná žvýkačka, špinavý klacek nebo vajgl od cigaret by nezůstaly ušetřeny...
...a že se mi zvedá žaludek, to je Jeníkovi jedno....

Komíny se dají udělat i z víček od plastových lahví, z houbiček na nádobí, z knížek, ze sušenek, ale i z ovládání.... člověk by kolikrát ani nevěřil z čeho to jde. :-)

Sice se třeba dnes můj brácha divil - proč necháváš Jendu sedět tak blízko televize, proč ho necháš hrát si s videokazetama, proč...a proč....???! Je vidět, že tu nebyl asi 2 měsíce a teď se diví...

PROČ?!
Protože ho nic jiného nebaví.
Protože potřebuju občas těch pár minut klidu.

Protože už ho mám někdy tak akorát DOST a mám chuť mu něco udělat.... a nemůžu.

Když po něm něco chci, nadává mi:
"Maminko zlá, hnusná, odporná... jdi pič, Jeník bude sááám", bije mě (nebo se o to snaží, ale já se nedám), kolikrát se mi zakousne do nohavice u kalhot nebo do svetru...už mi takhle z oblíbeného svetru zubama vyrval několik nití...rozrthl mi řetízek na krku, když se sehnu pro boty a nejsem ve střehu, tak mě tahá za vlasy nebo mě něčím praští,
 s klidem čmárá po dřevěné podlaze, po ubruse na stole, po rukách, po gauči, razítka dělá na stůl, na ruce... a ono to třeba z rukou nejde umýt...

Stačí, aby někde někdo "zapomněl" nějakou tužku nebo manžel razítko...a já se pak nestačím divit...
Aspon kdyby to "okolí" pochopilo, že si mají po sobě uklízet....

Když si holky dělají úkoly, Jenda se "nenápadně" přiblíží a počmárá jim klidně stránku... holky pak ječí jak na lesy... a v tu chvíli ječí i Jenda, protože nemá rád, když na něho někdo zvýší hlas.... ALE NIKDY SE nepoučí, druhý den to s klidem udělá znovu.

....a já?
Jsem ráda, když se rozlícený, vzteklý a uječený Jeník utiší třeba skládáním videokazet....

Já vím, že to není moc výchovné - nechat ho hrát si s videokazetami, ale co mám dělat, když ho nic jiného nebaví?!
Proč si nemůže normálně hrát s "normálními" hračkami?

Zkusila jsem koupit snad všechno možné - lego, auta, bagry, kombajn, autobus, didaktické hry, zvířátka, korálky, koleje a NIC....Všechno ho baví pár vteřin (nebo minut) a po několika dnech se TO okouká a už ho to nezajímá vůbec.....


Copak marně doufám, že si JEDNOU bude hrát...????