A v tomto sychravém podzimním počasí má nejraději šnečky.
Lovit šneky - to je jeho nejoblíbenější činnost na zahradě.
Nejdřív je sbíral do kyblíku, ted pro změnu do skleničky....
Z kyblíku mu totiž utíkali... :-)
Když jdeme odpoledne na procházku, "chodí" šnečci s námi.
Buďto si nese jen jednoho.. ..a to v ruce, nebo si nese celý kelímek se svými "přáteli".
Klidně si lehne na silnici, položí šneka na zem....a bedlivě ho pozoruje....
Asi měsíc mu říkám: "Ty jsi můj malej šneček" a on odpovídá: "Jeník není žádnej šneček"....
Ani nevím, kdy mě to napadlo, ale Jendovo chování mi přesně ty šneky připomíná....
Je zalezlý ve své ulitě (u svých rituálů) a mně dá někdy velkou práci ho dostat z ulity ven....
Jediné, co na Jeníka platí...a možná i na ty šneky...je trpělivost, trpělivost a zase trpělivost... a ticho (nebo alespoň klid).
Pak na chvilku vyleze z ulity ven - splní pár strukturovaných úkolů, dojdeme nakoupit nebo na procházku, ale už cestou zpátky se ptá po svých pohádkách: "Co Jeník bude dělat doma?"
Samozřejmě že chce slyšet, že si pustí pohádku na DVD...vždy očekává stejnou odpověď - ted zrovna letí Krakonoš...
Krakonoš ráno, v poledne, Krakonoš odpoledne a Krakonoš večer... Už nemůžu o Krakonošovi ani slyšet....
Stejné je to ráno, když se vyspinká... první se ptá po pohádce.
Nebo když přijde návštěva... Někdy zdrhá do své ulity HNED a utíká se schovat do ložnice, jindy to pár minut vydrží a teprve po chvilce si běží pro dudlík do postýlky....
Podobné je to venku - před některými lidmi se schovává, úplně uhýbá pohledem nebo je pozoruje z "jiného" úhlu, někdy zalézá do kočárku pod boudičku nebo se schovává za mě, jindy pláče a volá: "Jeník bojí paní"......
Někdy - pokud je to někdo hodně známý, tak promluví i pár slov....
Na náměstí, pokud je tam hodně lidí, tak si přetáhne čepici přes oči a říká: "Jeník bojí lidí", "Jeník nece (nechce) lidi"....
A u nás na zahradě? Občas se párkrát skouzne po skluzavce s kamarádkou Nikolkou, když přijde s maminkou na návštěvu, ale pak už běží k pohádce v televizi...
Stačí mu pár minut u TV (někdy pár dílů), načerpá sílu, zregeneruje a zase se zapojí na pár minut do nějaké smysluplné aktivity....
Když na chvilku vyleze z té své ulity a občas se nechá pohladit po těch svých zlatých kudrlinkách.... tak je to přímo "šneček" k zulíbání...
.....jen ty tykadýlka mu chybějí.... :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.