V Budějovicích na Hřišti Bezbot se dětem moc líbilo.
A už teď se těší na další návštěvu.
Zařekla jsem se, že si už žádné knihy o autismu kupovat nebudu, ale u knihy Divoké zvíře možná udělám výjimku. Moc se mi líbí.
Do prolézacího válce se Jeníček bál, ale když viděl Elišku, jak prolezla ona, tak to nakonec zkusil jednou také.
Líbilo se mi, jak si Jeníček automaticky nechal sundat mikinu, protože tam bylo teplo.
Ty boje ještě před pár lety, kdy celé léto chodil v dlouhých kalhotech a dlouhém rukávu a odmítal to sundat, mám ještě v živé paměti.
..malá ukázka z knihy...
Moji milovaní autíci - občas roztomilí, někdy nesnesitelní, ale oba úžasní...a pomalinku "postupující dopředu".
Tyhle chvilky, kdy si hrají a nezlobí, mám moc ráda...
Eliška postavila z kostek krásný domeček a Jeníček jí pomáhal...
Vedle domečku stojí malý "bojovník" - oblíbené Jendovo téma v posledních měsících....
Pak do domečku nanosili jen žluté míčky....jiné barvy tam prý nepatří....
Krásné, prošla jsem si oba díly a vidím také veliké pokroky. Je vidět, že děti byly spokojené a pro tebe to jistě taky bylo přínosné, i když jsi měla větší vydání, než kdybyste zůstali doma.
OdpovědětVymazatBezva. Ještě je v Budějovicích Hopsárium, tam je to taky prima. Moje děti to milují :-). Tina
OdpovědětVymazat