Dnešní procházka

Vydali jsme na tradiční odpolední procházku...stejnou trasou jako vždy.
Dnes jsme zkoušeli nové tričko s nápisy....vyrobené speciálně pro autisty. :-)
No, manžel by s námi asi nešel..má pocit, že tím tričkem chci celé město upozornit na diagnozu našeho syna, ale mně se tričko líbí...

 Jeníček dnes nechtěl plyšáka na cestu...věděla jsem, že "musí" něco držet v ruce, tak jsem navrhla alespoň balónek...
Jéééje, to byl ale špatný nápad...

Zato Jendovi se mooc líbil... :-)

Jeníček hodil balon pod první auto, které uviděl, a já si klekala ještě v naší ulici na zem - a to  bílých kalhotech. No...stanou se horší věci, že?
Pak si chvilku kopal a na moje rady, že se chodí po chodníku, vůbec nedbal...
Kolikrát jsem nevěděla, jestli mám držet kočárek, honit Jeníka nebo balonek kutálející se z kopce dolů....

V parku si Jeníček pár sekund spokojeně kopal na trávě...škoda, že mu to nevydrželo delší dobu.... :-)

Když jsme se blížili do centra města, mlátil míčkem do nějaké bedny nebo do popelnic, podupával si u toho...jednu ruku v pusince...a já jsem musela pokaždé chvilku počkat, až "to dokončí"... :-)
....asi se mu líbí ten zvuk, který tím boucháním vyloudí...
V papírnictví a v obchoďáku se s balonkem vyválel po zemi... ale to už mě nepřekvapuje. Kolemjdoucí asi ano...

Kutálel si, kde se dalo..i tam, kde se nedalo....
Do zeleniny dnes odmítl vejít, protože paní zrovna umyla podlahu, a tak seděl Jenda na schodech před obchodem... Jen jsem trnula, aby se nehnul a neutekl na silnici... Člověk nikdy neví, co ho napadne....

Na dnešní procházce mě opět dojali tři pánové: Jeden měl chuť na Jeníka sahat, ten se ohnal s nevybíravými výrazy, druhý mu něco povídal a třetí, když ho viděl, tak mu řekl, že jak bude takhle zlobit, tak ho přiváže ke sloupu...
Fakt kolikrát nevím, co těm lidem říct...
Jenda si pak cestou domů pobrukoval: "Bojím pána, pán zlej"...

Asi  budu muset nechat vyrobit ještě jedno tričko ..a to s nápisem..."Prosím, nesahejte na mě, nemám to rád...."