Potřebovala jsem Betynce koupit obojek proti blechám a klíšťatům.
Jenda neprotestoval. Popadl čuníka, pití a čekal.
Dokonce si nasadil nové sluneční brýle ...a pak, že zázraky se nedějí. :-) Dřív by nic nového neakceptoval.
Ještě jsem mu dala do ruky starý obojek Betynky, abysme věděli jakou délku koupit.
Jenda toho v autě využil a zkoušel z obojku dělat písmenka.
Děláme písmenka snad ze všeho - ze lžiček, z křupek, z tyčinek, z vlasů, z provázků.... z čehokoliv, co je zrovna po ruce.
Nejdřív se mu povedlo P jako pivo...
Poté krásné srdíčko...
Občas má Jenda super nápady, to se mi na něm moc líbí.
Pak udělal písmeno I jako indián...
O jako opička...
C jako citrón...
Chvilka soustředění...
...a ještě jednou písmenko O...
..nakonec písmenko Q...
A pak už jsme mohli (konečně) vyjet z garáže a vydat se do města.
Zaparkovali jsme a Jenda chtěl na kočárek, pěšky jít odmítal.
Nevadí. Vyhovím mu. Hlavně že nákup bude v klidu.
Klid na obou stranách - to je to nejdůležitější, žádné násilí.
Dojeli jsme i s čuníkem k poště a Jendu zaujaly symboly na dveřích... Tak jsme tam pár minut stáli a debatovali.
Ptal se - co to je, tak jsem mu vysvětlovala, že na poštu se nesmí se zmrzlinou, se psem, s cigaretou, s pistolí ap.
V obchodě pro zvířátka jsem mu dala do ruky krabičku s novým obojkem a Jenda byl (docela) spokojený, i když vypadal trošku vyděšeně. Obchůdek je malý a s kočárem se tam nevlezeme, musel tedy chtíc nechtíc slézt a jít po svých.
Ještě do potravin nakoupit něco k jídlu. Tam už zase seděl na golfkách.
Mám skvělého pomocníka. Konečně mi pomáhá držet košík... ono vézt golfky jednou rukou a ve druhé držet kabelku, tašky a nákupní košík, byla vždycky prima zábava. Golfky řízené jednou rukou totiž jedou kamkoliv, jen NE tam, kam chci já....
Za odměnu, že Jeníček přežil nákup v obchoďáku (dostává) hranolky.
Ani tentokrát na ně nezapomněl.
V obchodě si vybral mléko (s brčkem) v krabičce, což mě příjemně překvapilo.
Nejen vybral, dokonce ho na náměstí i vypil.
Miluji ty jeho pokroky a odhodlání k novým "činům"....
Mrkla jsem na oblohu. Bylo vidět, že brzy bude pršet, a tak jsme se rychle vydali k autu.
Měli jsme to tak akorát.
Než jsem dala nákup do kufru a připoutala Jendu, už jsem měla mokrá záda.
Docela pěknej "slejvák".
Jenda nemá déšť rád, tak to dával hlasitě najevo. Tady to ani čuník nezachránil.
Naštěstí jsme splnili všechny "úkoly", které byly v plánu, a mohli jsme ujíždět k domovu.
Paráda. Vážně paráda. Je skvělé sledovat, jak se Tvoje svatětrpělivá péče a výchova nádherně úročí.
OdpovědětVymazatMáš můj obdiv. (A Jeníček taky.)
Děkuju.
VymazatJeníček je pěkný frajer v těch brýlých :-) Dělá neskutečné pokroky, opravdu ohromné. A ta písmenka jak vymýšlel z obojku, super nápad :-)
OdpovědětVymazatMáš můj obdiv. Já nerada řídím, když mám s sebou obě holky, protože se hádají, ale občas se dají (na chvilku) okřiknout. Ale řídit a mít za zády trvalý, neutišitelný jekot...
OdpovědětVymazatTo je krásný číst o Jendových pokrocích :-) Od doby, co jsem objevila tvůj blog se neubráním tomu, abych s vámi všechno neprožívala :-)
OdpovědětVymazatJe hodně moc vidět, jak se Jeníček zlepšil.
OdpovědětVymazatNákup zvládl v pohodě.
A to je skvělé.
Mám radost s Tebou.
Podělím se, jestli dovolíš,také o moji radost.
Peta odjel v pondělí k mé mamince. Byli spolu na chatě. Dnes prý už přijede.
Je to velký úspěch.
Míša
Míšo, mám radost s TEBOU. Každý pokrok našich autistů je důležitý a člověk si ho o to víc váží.
VymazatNa prvních snímcích z auta, je vidět, že jste vyjížděli se sluníčkem, ale vrátili jste se s deštěm. Hlavní je, že jste zařídili vše, co bylo potřeba, Jeníček dostal i něco dobrého na zoubek a suma sumárum, vidím to jako pěkné odpoledne. :-) Jo. Všimla jsem si, že nové sandálky, ještě na milost nevzal. ;-)
OdpovědětVymazatZdravím. Pěkný a úspěšný výlet. Musela jsem se smát - náš Bartoloměj pro změnu déšť miluje: když prší, tak auta budou mít puštěné stěrače. Stěrače jsou momentálně nejoblíbenější téma a předmět. Takže se ráno chodí dívat z okna, jestli náhodou neprší, a pokud ano, tak se hned celý rozzáří:-)
OdpovědětVymazatMáš radost z každé maličkosti, to je parádní! A Jeníček dělá opravdu každým dnem pokroky, musíš z něj mít radost:-)
OdpovědětVymazatAhoj Maci. Krásné fotky, Jendovi to moc sluší. Co Tě znám, opravdu se mi zdá, že Jeníček dělá úžasné pokroky! Tvojí zásluhou a je to skvělé. Krásný den. Tina PS: zlatíčko, já vím, že se nenudíš.
OdpovědětVymazatKrásně to zvládl :) A v těch slunečních brýlích vypadá skvěle :) Až na ten déš´t vám ten den vyšel jak koukám :) A toho čuníka mám taky doma. Vždycky když mi je nejhůř hodím ho přez oči a brečím si potichu sama nerušeně s prasátkem :)
OdpovědětVymazatMáš čuníka doma? To je fajn, čuník pomáhá léčit psychiku. :-)
VymazatAmélko tvoje (a čuníkovo :o)) trpělivost přináší krásné ovoce :o)
OdpovědětVymazatJenda vypadá v brýlích opravdu frajersky ;)
OdpovědětVymazatTakže vlastně nebýt toho hloupého deště,byl by to velmi vydařený výlet.A to je moc dobře.
Zatracený déšť :-( ale i tak, super nákupní výlet, Jeník si hranolky opravdu zasloužil :-)) A v těch brýlích vypadá úúúúžasněěěě :-)))
OdpovědětVymazatNo tedy Jeník je fakt šikula šikovný :o)Přeju Vám oběma spoustu takovýchto krásných chvil.Martina
OdpovědětVymazatTo vypadá, žes měla mokrá záda a i objektiv foťáku.
OdpovědětVymazatŠkoda, že Jenda není po Tobě v reakci na déšť. Maminka se deště nebojí, ba naopak (alespoň jsem to tu myslím četl) a syn se děsí. Ale to asi všechny malé děti. Určitě i tohle se časem zlepší, když nebude pršet přímo na něj.
Ostatně, ani já nemusím přímo moknout ve studeném slejváku, nevyžívám se v tom. :)
Ale jinak opět drobné pokroky. Zvláště to mléko a nákupní košík je parádní progres.
A tak končím s tím, že bude líp. Držím palce.
Gratuluji k dalším pokrokům Jeníčka! Mám velkou radost!
OdpovědětVymazatPřijde mi, že Jeníček ušel veliký kus cesty! Taková krásná výprava do města a on ji takhle hrdinsky a dokonce s úsměvem zvládl!
OdpovědětVymazatJenik je tady tezkej frajer :-D. Co navsteva? Zda se ze to neprobiha tak katastroficky jako loni :-)*Misa J. :-)
OdpovědětVymazatBabička včera po týdnu odjela. Nebylo to tak strašné jako loni, ale Jenda se babičky bál a většinu času byl zalezlý v ložnici u pohádek.
VymazatAmálko,omlouvám se,mám toho teď moc.Ale na blog si dělám čas každý den ;) Já musím zase z naší slečinkou na veterinu na stříhání drápků a koupit kapky ne klíšťata,protože na náš druh ani obojky snad nejsou,nikde jsem je nesehnala... Drž se,pac a pusu posílá Zdenka
OdpovědětVymazatŘídit "golfky" jednou rukou je fakt hustý :-). Kdo to nezkusil, neuvěří.
OdpovědětVymazat