Nenechal nás dívat se na pohádku v TV. Mlátil tou zelenou špachtlí do skříně, do postele, do podlahy a řval pořád dokola:
- "Bečka bééé, bečka bééé, bečka béééé!
A Maso kek, maso kek! Kape Kape. Paje Paje!" Nůžky! Nůžky!
Furt jsem mu říkala a prosila ho: "Jení prosím, nech toho, já se dívám na pohádku."
Křičel: "Eliška je brepta! Eliška je brepta! Eliška je strašnej brepta! "
A zase spustil ty svoje trapné echolálie: "Bečka bééé, bečka bééé, bečka béééé!
A zase spustil ty svoje trapné echolálie: "Bečka bééé, bečka bééé, bečka béééé!
Chci Maso kek, maso kek! Kape Kape. Nůůůůžky! Paje Paje!" apod.
- "Jení, prosím, už dost. Vůbec nic neslyším!"
- "Bečka bééé, bečka bééé, bečka béééé!
A Maso kek, maso kek! Kape Kape. Paje Paje!¨Bečka bééé...."
- "Jení prosím, přestaň!"
- "Bečka béé. Kape kape kape. Eliška je brepta! Bečka bééé. Bečka bééé. Bečka bééé."
- "Nech toho, seš trapnej!"
- Stoupl si před TV, zakrýval obrazovku a řval: "Bečka béé, bečka bééé, maso kek, majordom. Bečka béé."
- "Nech toho, seš trapnej!"
- Stoupl si před TV, zakrýval obrazovku a řval: "Bečka béé, bečka bééé, maso kek, majordom. Bečka béé."
- "Honzo! Odejdi."
- "Nůky, nůůůůžky, nůžky, chci paje paje, kape , nace nace nace!"
- "Nech toho. My se chceme dívat!"
- "Nebudeš se dívat. Co tě na tom zajímá? To vůbec není zajímavý.
Bečka bééé, majordom, masokek."
- "Nůky, nůůůůžky, nůžky, chci paje paje, kape , nace nace nace!"
- "Nech toho. My se chceme dívat!"
- "Nebudeš se dívat. Co tě na tom zajímá? To vůbec není zajímavý.
Bečka bééé, majordom, masokek."
"Přestaň už, nebo ti dám facku!"
A zase mlátil do skříně a řval: "Bečka béé, majordom, kape, kape, Eliška je hroznej brepta. Eliška je brepta.!! ELiška je brepta."
Už jsem to nevydržela a dostal tu slíbenou facku.
Nic to s ním neudělalo a opět křičel:
Nic to s ním neudělalo a opět křičel:
- "Eliška je trapná, Eliška je brepta. Maso kek, bečka béé, bečka béé! Eliška je trapná!!"
Házel na mě polštáře a plyšáky, dával mi na hlavu deku, pak mě zase hypnotizoval, pořád si stoupal před televizi a vypínal zvuk na ovládání.
Měla jsem chuť ho tak zmlátit, že to v životě neviděl. Z té pohádky jsem nic neměla. Ach jo, to byl zase večer.
Vůbec jsme nemohli chodit na záchod. Jeníček dělal na WC překážkovou dráhu.
Pořád rozmotával toaleťák. Od dveří až k držáku na papír, a na kliku od okna tak, že se tam nedalo vejít. Obmotal kliku, že nešli pořádně otevřít dveře. Dával na i pod prkýnko kuchyňské chňapky.
Babička mu říkala: "Ty jsi prase, vždyť já s tím sahám na jídlo a používám to v kuchyni. Nedávej to tam. Dostaneš na prdel!"
Koště na zametání opřel o zeď a překáželo v použití záchodu. Smetáček a lopatku zavěsil k držáku na papír a naskládal na něj papírové kapesníčky. Na prkýnko dal toaleťák vcelku a prdelkové ubrousky. No hrůza. Babička málem dostala infarkt.
Je to spôsob komunikácie, spôsob ako si vynútiť vašu odozvu, ináč to nevedia, len manipuláciou vašich citov a stavov, čím viac mu to funguje, ,,zatlačiť za páčku, gombíček,, tým viac bude túto ,,páčku,, používať...presne také pocity som premáhala a niekedy aj nie, niekedy som mu razantne dala najavo , že tu je hranica...mal miesto, kde sa schoval stiahol, ja som mu tam donisla Slovo, ktoré ma ukludnilo z Písma, alebo som mu čítala tie Litánie k Duchu Svätému, ktoré mal veľmi rád, skľudnili ho, oslobodili a sám k nim dodal svoju modlitbu ,,oslobodenia,,...
OdpovědětVymazatMilo bojoval aj z poruchami správania z ústavu a zraneniami s kojeneckého veku, keď ho bio mama nechcela a nestarala sa o neho...to, že bol nechcený, to bol ,,nosný,, level jeho agresivity....pomáhalo mi, keď som v jeho útokoch, záchvatoch odhalila ,,čo hovoria,, a chlácholila ho...Jeník vás vydrážduje k akcii, ku komunikácii, ústretovo mu treba schváliť niektoré prvky a niektoré mu echoláliou, napodobňovaním jeho, vložiť nové-dobré, únosnejšie...niečo o tom ako vie byť s vami na úžitok, ako je šikovný, aký je zaujímavý, zaujímavejší než TV!
Prepáč za to ako som to vysypala zo seba, na sedeniach v spoločenstvách som pridávala aj spiritualitu, ktorej sa dá pri tom naučiť...nebolo to prijaté a stále rozmýšľam ako to v&dať zo seba, či napísať, či čo, ako ich sprevádzame a žijeme s nimi Život:-)
Stále na vás myslím, požehnávam, obdivujem, sprevádzam, si heroická svätá matka!
Já vím, ALenko. Ale moje máma to s dětmi moc neumí. Nehraje si s nimi, neumí ho zabavit. Nesedne si k němu na zem, nečte mu knížku, nenabídne pastelky a papír, neposílá si s ním míč aj. On si neumí hrát sám, potřebuje, aby mu někdo nabídl smysluplnou činnost...Ale tak je tam asi dvakrát ročně a tak to všichni nějak přetrpí.
VymazatMoji rodičia sa so mnou kvôli Milovi nestretávajú...málo ľudí to prijíma aj v bežno živote, dokonca ani odborníci, kladiem si tieto ciele len ja doma, vraciam sa k nemu a krok po krôčiku, aj keď by som ho najradšej vystrelila na mesiac...pokrok vidno až o pár rokov...
VymazatNemáš to jednoduché .
OdpovědětVymazat