Vnímám svět jinak. Neřeš to....

Jsem úplně vyřízená. Jenda se chová čím dál hůř (mezi lidmi).

Poslední povídání se jmenovalo: "Jednou jsi dole"....a dnes mělo pokračovat..."..podruhé nahoře"....

Ne. Nejde to....
Jsem zase o krok níž...
Padám..
..... padám stále hlouběji a hlouběji...

Ti lidé mě ničí.






Máme  3 trička s nápisy: "Vnímám svět jinak. Neřeš to...." a jsem za ně moc ráda. I paní z APLY nás za ně pochválila.



Dnes Jeníček tričko neměl.

 Potřebovala bych další (nestačím ty tři kusy prát, sušit a žehlit, máme denně nejmín jedno či dvě špinavé) a hlavně potřebuji větší, abych ho mohla dávat i přes bundu...





Přemýšlím nad nápisy...
Co takhle: "Jsem autista a chovám se trochu jinak než Vy, mějte pro mě pochopení..." nebo:
"Prosím, nevšímejte si mého chování, jsem nemocný"...???

Nebo: "Moje chování není výsledkem výchovy mojí matky..."

Co třeba: "Jsem autista no a co..." nebo "Nesuď mě, když mě neznáš.....???


Včera jsem si slíbila, že už nebudu plakat...že si těch lidí nebudu všímat....
Ale když ono to nejde....

Dnes jsem se rozhodla, že do města budeme chodit minimálně.

"Rádoby chytří" lidé na ulici mi říkají, abych ho brala mezi lidi častěji, že se otrká.
NE. Já vidím pravý opak.
Čím častěji okusí "špatnou zkušenost" s cizími lidmi, tím hůř se příště chová. A hlavně už nechce nikam jít.

Pokud mu řeknu, že jdeme na kaštany, na žaludy, tak jde s nadšením.
Když se zmíním, že půjdeme nakoupit, tak ho nemůžu dostat z domu.

Dnes mi bylo ve městě skoro nevolno. Když jsem vyšla z obchoďáku, sedla jsem si na náměstí na lavičku a počítala v duchu do dvaceti....


Jeden člověk ho straší čertama, druhý ho chce někam přivázat, třetí říká, že si ho odnese domů, když zlobí...., čtvrtý, že by mu dal na "prdel"...

Jeden chlap v obchodáku se Jeníčkovi dnes hystericky nahlas smál a na poště na něj jinej volal: "Fuuuj, to je hanba...fuuuj, ty jsi ošklivej"...

A Jenda? Řval jak zvíře a o to víc se válel po zemi. Občas na někoho vyplázl jazyk nebo  zařval "vypadni".

Dnes nechtěl ani na poštu, plakal a se slovy: "Maminko zlá, hnusná"  mě tahal za tašku, abych už "konečně" šla ven...

Do obchoďáku nechtěl, ani když jsem ho lákala, že mu koupím Kinder vajíčko nebo třeba tatínkovi pivo...a to jsou jinak "lákadla"...

 Jsem KO. Já už s ním snad nikdy nepůjdu nakoupit.


O víkendu svolám domácí radu.... Vysvětlím znovu situaci a poprosím ostatní členy o pomoc.
Mám plán: Holky budou chodit nakupovat a manžel na poštu.

A my s Jeníčkem? Budeme obdivovat krásy přírody, sbírat brouky, kaštany a kochat se krásou podzimní přírody.
A pevně doufám, že naše příspěvky budou ode dneška hýřit radostí a optimismem...
:-)