Jak to u nás vypadá, když nejde proud???

Dnešní den začal neslavně.

Jendovo: "Co pustíme" se rozléhalo celým domem.....

Co pustíme?!!  Každodenní a téměř celodenní rituál. Bez zapnutého DVD s pohádkou ani ránu.
Vydrží to tak 5-10 minut a je u toho nervozní "jak pes"...

Když jsem dávala kazetu do přehrávače, zjistila jsem, že nejde elektrický proud....

V tu chvíli mi došlo, že někdy před pár týdny jsem viděla na sloupech upozornění, že ten a ten den nepůjde proud. Ale protože to bylo "až za měsíc", neřešila jsem to.
Nevím, co bude zítra, natož řešit to, co bude za měsíc....
A dnes se mi to nevyplatilo.

Snažila jsem se Jendovi vysvětlit, že nejde elektrika, ale neuspěla jsem.....lítal po bytě a on nefungoval ani jeden z jeho rituálů ...televize, větrák, světla, mikrovlná trouba...nic...


Když jsem mu něco říkala, tak volal: "nepííívej" ! (nezpívej) a "nejikej toooo" (neříkej to)" !!!!

Když jsem ohřívala jeho mléko na sporáku v hrnci, plakal, že tak se "to nedělá".... Ano, je zvyklý na mikrovlnku.
"Jeníkovi nejíbí, fuuuuj"...

Když jsem mu chtěla číst knížku, válel se po zemi a křičel: "Jeníkovi nejíbí kížka" (nelíbí knížka)!!!!!!!!!!!!!

Mlíčko nevypil....
Každé ráno pije mléko u pohádky a protože pohádka na DVD nebyla, nepil mléko.

At jsem nabídla jakoukoliv činnost, kterou bych ho zabavila, plakal: "To nemůžeš dělat, mamino bbá (blbá), di pič (jdi pryč).
Maminko, nečti kížku (knížku),  tačíííí (stačí), nééééééé.... Jeníkovi nejíbí!!!!"

Po hodině a půl řvaní, ječení a válení se po zemi, kdy jsem nevěděla, jak ho uklidnit, zabavit nebo rozptýlit, jsem mu NEVÝCHOVNĚ nabídla čokoládu.
Vždyt ani nesnídal...určitě měl hlad...ale cokoliv jsem mu nabídla k jídlu,
tak to bylo špatně...

Než posnídal čokoládu, stihla jsem najít po bytě jeho oblíbené zvukové hračky, které jsem potom pouštěla pořád dokola....

S velkým vypětím a na třetí pokus se mi povedlo dát mu antidepresiva... Normálně už je sní v pohodě u kuchyňské linky, dostane čaj na zapití a odměnu = želatinový bonbonek...

Dnes to nešlo...chyběly rituály, pravidelný řád a Jenda sebou zmítal na zemi....
V tu chvíli jsem děkovala Bohu, že nebydlíme v paneláku....

Pak mě napadlo, že se podívám do kazeťáku, co se tam dává za baterie, že bych ho možná zabavila pohádkou na kazetě....Hmm, tak 6 velkých tlustých baterií doma nemáme.

Nakonec mě napadlo dojít k Šárce do pokoje a přinést CD přehrávač....

To by mě za normálních (klidných) okolností nenapadlo, protože by mi došlo, že sluchátka si ASI Jenda na uši nedá... Ale po hodině a půl ukrutného řevu mi to nedošlo.

Vložila jsem do walkmana baterie, CD s Hurvínkem a chtěla jsem si poslechnout, zda to fuguje.

Přece jen je to dlouho, co jsem podobné zařízení držela v ruce...
Jenda řval: "Nedávej na havu (hlavu), nejíbí!!!, neděláááá!!!"

Ráno musím mít kávu, jinak nefunguji... A tak jsem si vařila vodu v hrnci na sporáku...Jenda ječel a já jsem se snažila ho moc nevnímat. Když se voda uvařila, vypla jsem vodu pod hrncem a šla si nachystat hrnek s kávou...pak jsem kafe zalila vodou z varné konvice...tou studenou od včerejška... a došlo mi to až tehdy, když se káva ve studené vodě ne a ne rozpustit....

Chtěla jsem mu ukázat, že v těch sluchátkách uslyší oblíbeného Hurvínka, tak jsem ho chvíli honila po bytě, zalézal pod peřinu, do kouta i pod postel, ale sluchátka si nenechal k uchu ani přiložit.
Po marném 2 hodinovém vyčerpávajícím boji konečně přestalo pršet a vydali jsme se na procházku.
Ze začátku to vypadalo, že ani tady neuspěju....
 "Je moklo (mokro), mám tudený lučičky (studené ručičky), Jeníkovi je zima...."
Ale podařilo se mi ho nalákat na kartičku s lovem šnečků a na sběr kamínků.


Po 2 hodinách jsme se vrátili zmrzlí, špinaví, unavení, ale relativně v pohodě a se sklenicí plnou šneků....

Další krize nastala, když jsem si doma přes ramena  přehodila deku, byla mi zima, protože ani plynové topení bez elektřiny netopilo...
"Deka nedáváááá".... ječel tyránek...

I jeho jsem chtěla zachránit před studenými ručičkami a obléknout mu svetr....ALE TO SE MI NEPOVEDLO... Na svetr přece Jenda doma není zvyklý.... NA x tý pokus jsem mu navlékla aspoň druhou mikinu.


Pořád dokola opakoval: "Pán je zlej, obil (rozbil) Jeníkovi televizi, větlák (větrák), hampičku (lampičku)....
Když se mi povedlo ho "ukecat", aby si šel v poledne lehnout, spadl mi na chvilku kámen ze srdce...
Po vyspání jsme šli zase na 2 hodiny ven....
Když jsme po 2 hodinách přišli.... Jenda nadšeně volal: "Pán splavil světýlko" ...

Přemýšlela jsem, jak to zjistil, když ještě nejsme doma, ale Jenda byl v garáži jako první a i tam asi mačkal dopoledne vypínač.... protože v garáži bylo rozsvíceno.


Doma se svítilo v každé místnosti a Jenda byl spokojený jako blecha....
Pustila jsem Krakonoše a s úsměvem na rtech jsem si šla udělat teplou kávu.
Až příště vypnou proud, měli by rodinám s Autíky dávat náhradní zdroj....