Dvě maminky si povídaly o školce.
Jak je jejich dcerka úúúžasná, šikovná, vyspělá...a oni ji "chudinku" dali do třídy s prťaty - s těmi nejmenšími dětmi.
Legrace na tom je, že ta holčička je mladší než Jeník, tudíž bych jí tipla něco málo přes 3 roky.
Prý je chytrá, inteligentní, vede "dospělácké řeči" a potřebuje společnost pětiletých dětí a néé mrňat, které ji budou "srážet zpátky"....
No, takové starosti já nemám - moje dítě v místní školce nechtěli. A když jsem tak poslouchala tu maminku, říkala jsem si, že je to tak určitě lepší.
Takhle vím jen já, co moje dítě neumí, ale vzhledem k malému městu, by si pak o tom povídali všichni.
Představovala jsem si, co by asi řekla ta maminka, kdyby Jenda nááhodou nastoupil do školky - jak by se tvářila, kdyby její úúžasná holčička měla být ve třídě s dítětem, které ječí, válí se po zemi, kouše si ruku, hází kamínkama a vším možným..., neumí se svléknout, obléknout, má pleny, je agresivní apod...
Ne, nechci si nic představovat. Mám nějakou smutnou náladu a tímhle se nebudu zabývat.
Začínám se izolovat od ostatního světa... jako Jeník.
A musím říct, že to není vůbec nepříjemné. :-)
Chodíme sami dva, sbíráme šípky, žaludy, kaštany, kamínky a jsme šťastní.
Děsí mě potkávat známé maminky, které chtějí "porovnávat" - např. co všechno jejich dítě už umí namalovat, jak jezdí na kole, na bruslích, jak plave... a nechci poslouchat rady, jak mám dítě vzít na klín, držet mu ruku a učit ho malovat...
Když Jenda řekne, že malovat nebude, tak nebude....
Jak ho mám nechat vyhladovět, když skoro nic nejí a on pak sní všechno.
Dojímá mě, když se mě matka jedné zdravé holčičky udiveně ptá, jaktože má Jeník ještě pleny?? Vždyt je o rok starší než její holčička...a: " to musíte takto a takto...vysazovat ji tehdy a tehdy... a chválit...a ...a.... "
Jasně, má jedno dítě, které jede přesně tabulek a "funguje" tak, jak má....
Ona neví, jaké úsilí nás stojí každý maličký krůček dopředu a jak si vážím toho, když se Jeníčkovi něco podaří....
Včera mě zarazil cizí člověk na náměstí....
"Paníííí, zaplatíte pokutu." - "A proč jako????" - "Stojíte na invalidech"... - "Hmm, já vím.." - "Nebo snad máte kartičku?" - "Hmm, mám"... -
"A na koho?! Na to dítě?" - "Ano." - "Ale vždyť mu nic není"... - "No když myslíte"....
Táák a už mi zase tečou slzy....
Já to nezvládám. Nezvládám cizí lidi.
Zvládám své postižené dítě, ale řeči těch lidí NE.
Slova jako: "Já tě někam přivážu, abys dal pokoj" ...nebo:
"Měl by ses hodit do klidu, budeš to v životě potřebovat...." ...a to si Jeník jen podupával v obchodě ve frontě, ani se na tu paní nedíval, jen byl se svými zvuky a rukou v pusince trochu moc hlučný...
Co by tak asi říkala, kdyby ji praštil nebo do ní strčil...
A to jsem si zrovna v tu chvíli říkala, jak je hodný a jak to zvládá....
Nejhorší na tom je, že ti lidé za pár minut o ničem neví, ale maminka postiženého dítěte si to nějakou dobu pamatuje a bolí ji to u srdíčka.....
A Jenda? Ten má asi týden novou echolálii. Opakuje ji asi 100x za den: "Pán je zlej, chtěl Jeníka paštit (praštit)"
"Pán je zlej, chtěl Jeníka paštit (praštit)"
"Pán je zlej, chtěl Jeníka paštit (praštit)"
Na ulici, když někoho potkáme, se mě pořád ptá: "Paní je zlá??? Pán je zlej?"
Kéž by ti lidé věděli, jak jednou neuváženou větičkou rozhodí svět malého Autíka....
Od té doby nechce do města a nechce nakupovat...
Když mu doma řeknu, že jdeme nakoupit, křičí: "Já tady hustanu (zůstanu), Jeník bojíííí, Jeník počkááááá".....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.