sobota 13. dubna 2013

Hurááá, našla jsem ponožky


Hurááá, po třech dnech jsem našla ponožky a taky hřeben:-P
Po čtyřech dnech jsem vyhrabala netbook, nabíječku a čtečku paměťových karet:-)
Každý den objevuju POKLADY:-)


Stěhování bylo náročné, ale už je to za námi. Kolikrát řvala Eliška, protože to bylo nad její síly, ani nespočítám.
Kolikrát jsem brečela já, protože byl manžel nad mé síly...
(naštěstí na mě řval jen po telefonu a stěhování se neúčastnil. Osobní setkání je v tuto chvíli nad moji kapacitu....)
Holky ještě nouzově bydlí v minulém bydlišti, já spím tři noci na zemi na matraci v novém.
Mezi krabicemi a pytli s oblečením.


Ještě je potřeba složit Elišce rozmontovanou skříň, připojit pračku, vyměnit staré vypínače, namontovat různé háčky, Šárce přidělat poličku, vyměnit úchyty u skříní, které stěhováním utrpěly újmu, ale hlavně: narovnat oblečení a stovky knih do poliček.


Někdy mám pocit, že během stěhování mám každou knihu snad třikrát v ruce....

Stýská se mi po Jendovi. Už 10 dní jsem ho neviděla. Nezvládal to a je u mojí mamky.
Ví, že ZÍTRA se bude stěhovat, takže to MUSÍM stihnout.

Dnes jsem padala vysílením do postele (na zem na matraci) kolem třetí ráno a někdy mám pocit, že ta práce není nikde vidět....
Kolikrát za den se svojí "chromou" nohou a vyvrtnutým kotníkem vylezu schody do druhého patra....a NIKDY s prázdnýma rukama.
A to jsem si říkala, že tam dojdu tak maximálně dvakrát za den. Dopuju se Paralenem a Brufenem, abych vůbec chodila....


Držte nám palce na zítřek. SNAD se bude dětem DOMA líbit.
Skromně, ale s LÁSKOU.

33 komentářů:

  1. Marcelko, položila sis někdy otázku, jestli jsi normálnější než Eliška s Jendou? Nic ve zlém, ale mně připadá, že na sebe nakládáš tolik úkolů, že by to vystačilo pro široké příbuzenstvo. No, snad už to nejhorší máš zasebou a bude jen líp. Kdyby tě napadlo, jak bychom mohli pomoc, dej vědět!!! Ale mezitím na sebe dávej pozor, abychom se ti nemuseli složit na invalidní vozík!
    David Bachmann

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. úkoly přicházejí samy od sebe, já se s nimi jen snažím porvat:-)

      Vymazat
  2. Držím všechno, co mám Marcelko !!!!
    Pa Martina ♥

    OdpovědětVymazat
  3. Marcelo HODNĚ síly

    OdpovědětVymazat
  4. Držím všechny palce! Vím co to je stěhování - také jsem to zažila před dvanácti lety s devítiletou dcerou.Denně jsem ještě ve tři v noci vybalovala a lezla po bytě po kolenou, protože mi otékala lýtka (a to jsem s nohama neměla problémy...)Přeji Ti, abys co nejdřív už zažila tu úžasnou úlevu, že je vše hotovo! Jarmila

    OdpovědětVymazat
  5. Máš to už teď moc hezký.Děti budou rády,že jsou s tebou a budou mít klid.Já doufám,že už vás bude čekat jen vše hezké.

    OdpovědětVymazat
  6. Marci, držím ti všechny čtyři palce, i když já raději pěsti - ty přinášejí štěstí. :-)
    Právě proto tolik nesnáším malování - nesnáším to nakupení v jedné místnosti a nedej bože, když pak nemám své věci na původním místě, z toho pak úplně cvokatím. :-)

    Moc moc na vás myslím a přeji, aby to Jeník zvládl, ale neboj, on to zvládne, je to veliký bojovník. :-)

    Mějte se krásně a ty buď na sebe prosím opatrná.

    OdpovědětVymazat
  7. Marci, to vážně není nikdo, kdo by ti pomohl? Skládat do skříní přece zvládne téměř každý, pokud není zrovna tříleté dítě. Drž se, máte to doma moc pěkné.

    Hezkou neděli,Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skládat do skříní? Musím to dělat já, abych věděla, kde co je... Nejhorší je, že mamka má snahu, ale pak jedu nakoupit, ona něco naskládá do skříněk a do gauče a já s těmi skříněmi pak ještě potřebuju hýbat, protože je tu spousta krabic a skříně nemají své pevné místo...a vyskládat to, někam ´to odnést , pohnout skříněmi a naskládat to znovu...! x-krát..a pak mám chuť vraždit...

      Vymazat
  8. Amélko, měla jsi chytnout manžela za límec a donutit ho, aby ti pomoh aspoň s tím stěhováním. Tohle považuji za pořádné selhání z jeho strany, i když jste od sebe, byli jste dlouho spolu a má pořád nějaké závazky. Taky to mohl udělat z obyčejné slušnosti, ale zdá se, že jemu slovo slušnost nic neříká.
    Ale jak psal David, ať se tím neodrovnáš! Ještě k tomu montovat nějaký skříně a přitloukat poličky, no za tohle by potřeboval ten tvůj opravdu nakopnout, že ti nepomůže aspoň s těmito věcmi (a přetaháním věcí, poskládat do skříní je už můžeš sama). Tohle fakt nechápu.
    A brácha nemůže pomoct? Nebo je s tvou mamkou a pomáhá hlídat Jeníčka?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na skříně jsem si pozvala řemeslníky, na to fakt nemám čas. Jenže za to se platí... Nejhorší je vynášet ty haldy věcí nahoru do 2. patra. Brácha hlídá holky ve V., maminky manžel hlídá Jendu, maminka dnes umyla okna a pověsila záclony. Pomalu, ale jistě:-)

      Vymazat
  9. Marci vše nemusí byt hned,vím že máš pocit ,že musí kvůli dětem klidu,ale veř mi že nemusí.Drž se

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, stěhovali jsme se několikrát a nejvíc se mi osvědčilo pozvat si stěhováky, abych se právě netahala s věcmi do bůhvíkolikátýho patra, dále vše naházet jen tak provizorně do skříní (snad kromě nádobí, to se naházet fakt nedá), nějak sklidit hlavně bedny, krabice, aby se přes ně malý pak nepřizabil a vše ostatní se prostě udělalo v klidu až mnohem později, co na tom, že jsem chvíli něco hledala. Zkrášlování pak trochu trvá, ale je už zábavnější, nejhorší ze všeho je vždy to vybalování, které nemá konce.
      Lenka M.

      Vymazat
  10. Seš DOBRÁ!!! Stěhování je šílenost. A zvládnout to úplně sama... Máš můj obdiv.

    OdpovědětVymazat
  11. Marcelko,buď trošku více v klidu a nějaké řvaní po telefonu ignoruj,nemuselo k tomu dojít.
    Moc přeji aby jste se cítili všichni ,,doma,,Držím,taky všechny palce i u nohou.

    OdpovědětVymazat
  12. Dobrý den,již asi rok sleduji váš blog a velice vás obdivuji za vaši trpělivost a lásku k vašim dětem i když to máte velice těžké.Já mam syna s těžkou formou dislexie a poruchou učení zápasili jsme s tím od první třídy .Po přestupu na jinou školu do šesté třídy se mu děti smály a tak jsme ho nechali přeložit do jiné třídy a vše bylo v pořádku,co jsem se nabrečela a vynervovala.Ale oproti vám to byla asi prkotina.Dnes bude synovi 16 let a vše jsme snad zvládli -uvidíme ještěmá před sebou učnák.Držím palce at máte pořád tolik síly jako dosud.Pozdrav Jeníčkovi a vašim dcerkám ,at zvládnete stěhování a nadále budu sledovat vaše radosti ,ale i starosti.S pozdravem Renata

    OdpovědětVymazat
  13. Jsi super!!! Myslim na vas furt ted:-) Irena (Venda)

    OdpovědětVymazat
  14. Šárka je ale vydatnou pomocnicí, ne? Myslím, že by ji mohlo bavit upravovat si vlastní nové bydlení. ELiška se určitě těší, až už to bude za vámi.
    Hodně síly.
    Ale dokázala jsi to!!!

    OdpovědětVymazat
  15. Milá Amélie,moc tě obdivuji jak to zvládáš a držím palečky,Jeníčkovi se tam bude určitě líbit.Marie

    OdpovědětVymazat
  16. Veľa štastia v novom bývaní,už som bola celá nedočkavá ako prebehlo stahovanie :) Verím,že odteraz bude viac slnečno než zamračené .
    Anička

    OdpovědětVymazat
  17. Ahoj Marci,nakonec to vše zvládneš,bylo by fajn,kdyby jsi měla ještě aspoň jeden den na oddech,až budeš mít hotovo.Hlavně Ti přeju,aby se vám všem podařilo vytvořit nový domov,který bude jistě skromnější,ale zato váš.Hodně štěstí v nové životní etapě.Jana

    OdpovědětVymazat
  18. Marcelko, drž se, držím palce, co jich mám, aby to už bylo za vámi, všechno jste měli na svém místě a děti opět doma pod jednou střechou. Jsou to těžké zkoušky, kterými procházíte, ale věřím, že mají smysl, že to není jen bezduché trápení. Posílám na tu dálku všechnu pozitivní energii, co mám, abys to všechno ustála. Papa, L.

    OdpovědětVymazat
  19. No, přeji Ti hodně síly, je to pořádný záhul...

    OdpovědětVymazat
  20. Držím silno palce a dajte vedieť, ako to dopadlo a či niečo nepotrebujete. Držte sa, je to obdivuhodné :)

    OdpovědětVymazat
  21. Připomíná mi to moje moje stěhování. Syn se díval s úšklebem jak se sám mořím se skříněmi a s jinými těžkými věcmi. Nehnul ani prstem.
    Doufám, že jste se dnes už aspoň trochu tam zabydleli. :)

    OdpovědětVymazat
  22. Moc na Vás myslíme a držíme palce,ať jsou děti v novém bytě spokojené a šťastné!!!Jarka a Kubík

    OdpovědětVymazat
  23. Vybalování je dlouhé, pytle a banánovky bezedné... ale to je zdání. Bude to krásný, bydlet nově, jinde. Úleva. Věřím.

    Akorát je divný to tady číst a nemoct teď hned přiložit ruku k dílu.

    OdpovědětVymazat
  24. Strašne moc moc moc na vás myslím, držím palce a posielam silu! Zaslúžite si už konečne pokojné a láskavé miesto, ktoré hodno nazývať "domovom" !

    OdpovědětVymazat
  25. A co děti, jak se jim líbí?

    OdpovědětVymazat
  26. Stěhování je obvykle příležitost vyházet spoustu krámů. Dnes mám chuť vyhazovat i když se nestěhujem, je tu moc věcí.

    OdpovědětVymazat
  27. Marci,procházím tím samým,však víš...Nejhorší je,že se během pár týdnů-měsíců budem přesouvat z tohohle bytu do bytu ve 2.patře,takže takový ty věci z krabic do skříněk vybalovat nechci,to by byla zbytečná práce navíc.Takže včera jsem taky přetahávala nábytek,a v příštích dnech musím vyčistit skříně a poskládat aspoň oblečení.Takže to u mě vypadá podobně jako u tebe-všude pytle,krabice,napůl vybalené oblečení navrchu..... Ale my tozvládnem,jsme přece holky šikovný,no ne? ;D Martina T.

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...