čtvrtek 6. srpna 2015
Břemeno, které ochotně neseš, stává se lehkým
Asi 10 dní po stěhování jsem si podvrtla kotník.
Osud mi chtěl asi naznačit, že už toho mám dost a mám si dát pauzu.
Neposlechla jsem. Sice jsem si na týden stáhla kotník obvazem, ale dál jsem pokračovala ve vybalování věcí, tahání pytlů a přeskládávání věcí.
Po osmi dnech jsem jela s Jeníčkem a s Eliškou vyhodit věci do kontejnerů na tříděný odpad.
Kotník to nevydržel a já jsem se se svalila přímo před kontejnerem na zem. Tentokrát to kotník odnesl "parádně". Naštěstí se mi podařilo vstát, doplazit se do auta, dojet domů a padnout do postele.
Bez ortézy a francouzských holí ani ránu.
První dva dny na Brufenu, teď už naštěstí bez něj.
A dojal mě Jenda - sám od sebe!!!! ...aniž bych mu řekla jediné slovo, mi první den otevřel dveře, když jsem šla na záchod a odklidil mi hračky z cesty, abych se nepřerazila....
A tak jsem konečně POSLECHLA - polehávám s nohou nahoře, snažím se skoro nic nedělat.
Děti sice občas skuhrají, že by chtěly do bazénu (Eliška MHD nepojede), ale snad mají se svou "starou, neschopnou, chromou" matkou aspoň trošku soucit.
A já se už pátý den smutně koukám z okna ven, pozoruju sluneční paprsky pobíhající po listech stromů a mám radost, když pod oknem ložnice zamňouká kočka... Když nemůžu já za nimi, musejí kočky za mnou...
Na dvorek jsou tři schody a to jsem si zatím netroufla....
Možná zítra...?
Jeníček mi půjčil svoji oblíbenou travičku a ozdobil mi tak hole, aby mi nebylo smutno.
Výlety, procházky kolem rybníka s foťákem, toulání polem či zahradou teď trochu váznou, ale děti si většinou, až na pár slz, radí docela dobře i bez neustálé přítomnosti maminky.
A já mám teď chvíli zase čas na knihy....
Dávejte na sebe POZOR a naslouchejte svému tělu, ať nedopadnete jako já....
Od prodělané trombózy a následných peripetií jsou to zrovna čtyři roky, ale noha stejně neslouží tak, jako kdysi. Ale díky Bohu, že vůbec chodím...
Jak málo tehdy stačilo...a člověk tu vůbec nemusel být.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Určitě se brzy uzdrav ! Jenda je skvělý, že se ti takhle snaží pomáhat. Teď hlavně odpočívej :)
OdpovědětVymazatAh prajem skoré uzdravenie! ...Jeníček je úplne úžasný. Také pokroky. Sú úplne skvelý všetci a verím, že aj keď tá noha bolí tak si trošku odpočiniete s knižkami :) občas aj to treba aj keď takto to určite nie je veľmi príjemné ...no možno je to osud (?) aby ste si trošku zvoľnili tempo... :) a s knihami je všetko hneď o trošku lepšie :)
OdpovědětVymazatBudem vám držať palčeky. Majte sa pekne.
http://renkaartandlife.blogspot.sk
Milá moja tak teda odpočívaj a užívaj si malých, ale drahých, službičiek tvojich....a teraz ja budem na teba veľmi myslieť :-)
OdpovědětVymazatMarci, přeji brzké uzdravení tvé noze. :-)
OdpovědětVymazatKoukala jsem, co to máš v berli. Až jsem se dočetla, že je to Jeníčkova travička. Je hodný, že tě chce takto potěšit. :-)
Hodně vyrostl a vyspěl. (Dloho jsem se na tvůj blog nedostala).
Překvapil mě, že podniká různé aktivity, kterým se dřív bránil. To je dobře.
Také jsem se dočetla, že se budete stěhovat do nového bydliště. Přeji vám, aby se vám v novém působišti líbilo a dobře bydlelo. :-)
....ber to tak, že všechno zlé je na něco dobré. Sice mi je líto, že máš úraz, ale zase jsi mohla zjistit, jak skvělé jsou tvoje děti:-) Jeníček, za tu dobu, co sleduji tvůj blog, udělal obrovský pokrok....tak ať se ti noha dobře uzdravuje a odpočívej - moc se mi líbí název příspěvku - ahoj Zuzana
OdpovědětVymazatTak přeji brzké uzdravení:)
OdpovědětVymazatTěm holím se po tobě stýskalo. Je to hezké od Jeníčka že je tak pozorný... na rozdíl od holek, které jsou starší a měly by ti samy od sebe pomáhat. brzké uzdravení. :)
OdpovědětVymazatTa tromboza bola len pred 4rokmi? Fakt neskutočne, čo sa mne všetko medzitým zmenilo, vtedy som objavila tvoj blog, a Mathisko nemal diagnozu a dokonca som ani netušila že by to mohol byt autizmus a ja som mala uplne iný život a ty vlastne tiež. Prajem ti skoré uzdravenie.
OdpovědětVymazatZuzana
Brzké uzdravení Vám přeji a jak už tu přede mnou psali - všechno zlé je pro něco dobré...
OdpovědětVymazatOdpočívej , at se ti nožka uzdraví a můžeš běhat jako předtím .
OdpovědětVymazatJeníček je Šikulka , je to opravdu moc hodný kluk . Všechny tvé děti jsou úžasné . Musel jsem takto trávit devět měsíců , než se mi podařilo se plně postavit na nohy ...takže znám ten pocit , ale ty budeš jistě brzy fit .
Hezky se uzdrav ...
Zlati, to je moc smutné, že se stal tenhle problém. Žádná legrace, být znehybněna. Asi je to i varování, abys opravdu přibrzdila, měla jsi toho hodně (stěhování žádná legrace), Jeníček opravdu mile překvapil, snad to nějak půjde. Snaž se šetřit co nejvíc můžeš, já vím že je to divoká kombinace, ale opravdu některé věci nelze ošidit.
OdpovědětVymazatDrž se!
Přeji rychlé a nekomplikované uzdravení.
Marci, tohle bude chtít opravdu jen klid, běháním nic neurychlíš, naopak...
OdpovědětVymazatVím, jak to je těžké...
Měj hezký večer, Helena
Přeji brzké uzdravení, ale asi to tak mělo být, to zastavení člověk někdy potřebuje a Jeníček je úžasný.
OdpovědětVymazatMilá Amélie,
OdpovědětVymazattak přeji, ať se vše dá brzy do pořádku. A věřím na to, že je to upozornění na to, že má člověk trochu "ubrat" (momentálně na ruce ortéza).
Přeji hezké dny a uzdravení.
Vidíš. A ještě zjistíš, jak máš šikovné děti a že jsou schopné si poradit i tak trochu bez tebe. Odpočívej, teď je stejně moc vedro na courání venku. :-)
OdpovědětVymazatAť je brzy dobře.
Taky přeji brzké uzdravení :-), je to nepříjemné a bolestivé, ale člověk na všem musí vidět nějaké pozitivum, alespoň si tělo odpočine a nabere sílu na další malé i větší bitvy života ;-). Eva
OdpovědětVymazatDoufám, že už je lépe a že jsi i nějakou tu knihu zhltla "v klidu".
OdpovědětVymazatAmélko, čtu Tvůj blog už hrozně dlouho a když vidím Jeníčkovi pokroky, tak mám hroznou radost. Hezky se o Tebe stará. Ať je brzo líp. Petra
OdpovědětVymazatTo jsem tedy ráda za Tebe, že se nestalo ještě něco horšího. Ačkoli, když jsi psala, že jsi na brufenu - nebo jsi byla (moc doufám, že už je všechno nejen jak má být, ale ještě lepší) - nebyla to jistě žádná hloupost a asi to pěkně bolelo. Ale je fajn, že děti s Tebou už více cítí a že máš čas na ty knížky :)
OdpovědětVymazatMáš pravdu, je to jednoznačně znamení, abys přibrzdila! Však rozbalování počká, ale Tvoje zdraví ne. Jen si hezky v rámci možností odpočiň!
OdpovědětVymazat