Sobotní pizza

Včera byla legrace.
Někdy svým autistům vyhovím hned, jindy je nechám trošku potrápit. Ale snažím se je učit větší samostatnosti. Samozřejmě že podle jejich možností.

Včera byla SOBOTA. A v sobotu si děti mohou objednat pizzu domů. Už je to RITUÁL.
Jenže včera byl Silvestr.
Elišky oblíbená pizzerie v místě bydliště byla zavřená. Pro dítě s autismem ŠOK. Jak si vůbec dovolili zavřít, když ona CHCE pizzu?

Celé odpoledne hledala na internetu pizzerie, kdo má otevřeno, jaké mají pizzy, zda mají právě TU, kterou ONA CHCE...
Na některá místa se nemohla dovolat. Byla naštvaná, frustrovaná, protivná. Zlobila se, že tam nemají obrázek, aby viděla, JAK ta pizza vypadá. Chtěla, abych dojela do Poruby (25 km nepojedu kvůli pizze a na Silvestra) nebo aspoň do Mariánských Hor... asi 19 km... a navíc, když nevím, zda tam vůbec jsou...

Dala jsem jí jasná pravidla: vyřídí si to telefonicky SAMA a domluví si ČAS, v kolik hodin si mám pizzu vyzvednout. Nemohu tu Jeníčka nechat dlouho samotného a čekat v pizzerii ani v autě by se mu nechtělo.
Problém byl, že buď neměli pizzu, kterou ona jí, nebo se nedovolala. Běhala do ložnice, na terasu nebo ven a lovila signál, protože s tím tu máme problém...a po 4 hodinách byla úplně vyřízená.
Chodila jak mátoha, nešťastná, že nebude SOBOTNÍ pizza.
A já jsem měla na výběr.... nechat ji v tom a říct, že holt na Silvestra pizza nebude, že musí počkat do další soboty....nebo ji opravdu někam odvézt.
Zdálo se, že DOVOZ domů na Silvestra nehrozí.
Po 4 hodinách už práskala dveřmi, opakovala, že má strašný hlad, ale doma (podle ní) nic není, že umře hlady ap.

Nakonec se mi jí zželelo a místo Ostravy jsem navrhla Frýdek-Místek nebo Havířov. Ale do Frýdku-Místku že to mám nejblíž. Tam se nakonec dovolala a zjistila, že mají ještě hodinu otevřeno.
To bylo nadšení.
Za 15 minut jsem sedly do auta a podle navigace jsme onu pizzerii našly.

Uff, to byl ale zážitek.

Ale vyřídila si to SAMA, i když to trochu "bolelo".