Holky jely na tábor od CČE a Jenda od APLY.
Tak hezky to vyšlo, že se termíny obou táborů kryjí.
Těšila jsem se na ten klid, který tu po letech zavládne....
A on teď nastal a mně už se stýská.
Chybí mi to věčné štěbetání, pošťuchování, ječení, povídání, opakující se otázky, ale i Jendův kouzelný úsměv.
Je tu takové zvláštní TICHO a podivný klid...jen Betynka opodál přežvykuje granule...
Doufám, že si po pár dnech zvyknu a začnu si to užívat.
Představovala jsem si, jak si udělám výlet do Prahy nebo do Průhonic do parku, kam se těším už 13 let a manžel mě tam nechce vzít..... a najednou si říkám, JAK ten týden bez dětí vůbec "přežiju"...
Lákal by mě zámek Červená Lhota nebo třeba Český Krumlov...ale jet sama na výlet???
Nemám chuť jet sama do parku... A ani nevím, jestli bych měla odvahu jet někam "daleko".
Moje sebevědomí není na nejvyšší úrovni.
Možná zkusím poprosit maminku, zda-li by mi nechtěla dělat společnost na nějakém výletě.
Doufám, že se tu nebudu užírat steskem.
Je to poprvé po dlouhých letech, kdy nejsou děti doma. Jenda je pryč poprvé v životě.
Vlastně jsem ho nechtěla poslat na tábor.
Přemluvil mě jeho neurolog.
Už loni mi nutil antidepresiva. Říkal, že tohle tempo se nedá dlouho vydržet. Odmítla jsem.
A letos zase....
Řekla jsem, že žádná antidepresiva nepotřebuji. A tak mě nutil, ať Jendu pošlu alespoň na tábor, že i já potřebuji někdy "vypnout"....
Když mi tábor navrhla i paní z APLY, hned jsem to zamítla...."Chudáček malej, co by tam dělal bez maminky"... :-)
Ale když se "objevil" asistent Tadeáš a Jenda si ho zamiloval, začala jsem postupně své odmítavé stanovisko měnit.
Jenda se bojí lidí, bojí se i své babičky, před dědou se schovává za dům a odmítá se přiblížit...často se bojí i svého tatínka.... Ale Tadeáše MILUJE.... Když má přijet Tadeáš, tak Jenda klidně stojí půl hodiny u plotu a vyhlíží ho.
Jeníček málokdy projevuje radost, ale jak vidí Tadeáše, běží mu ulicí s úsměvem naproti.
Nikoho jiného takhle nepoctí.
A tak jsem si řekla, že když máme Tadeáše, tak to zvládneme.
Jenda není závislý na rodičích, takže je mu úplně jedno, kdo ho hlídá.
Jediný problém jsem viděla se spaním, protože Jeníček už 2 roky skoro nikde nespal...spí jen ve své postýlce. Občas výjimečně u mojí maminky, ale tam to důvěrně zná a maminka to s ním umí.
Vlastně už 2 roky nebyl Jenda u babičky na Moravě... uspávání tam byl horor a noční můra pro všechny.
Odjezdu na tábor předcházela pečlivá příprava.
Z APLY chtěli vyplnit několikastránkový dotazník...co dítě jí a nejí, jak jí, čím jí, kde jí, co pije a z čeho pije...jestli se obléká, co má rád, co nemá rád, čeho se bojí, jak je na tom s hygienou, jaké má rituály, co musí následovat před spaním, co umí a co neumí, jak vypadá jeho ideální den, co rád dělá a nedělá, čeho se bojí, jaké bere léky, jaké je problémové chování a jak na ně reagovat, čím ho zklidnit ap...
A tak jsem Jendovi nachystala TO, bez čeho se neobejde - dudlíky, deku, polštářek s čuníkem, zvukovou hračku...
.... šanon s čísly a magnetickou stavebnici....
...knížky....
...papíry a fixy....
...modelínu a vykrajovátka....
...oblíbené jídlo, pití a odměny...
....přenosný DVD přehrávač a pohádky....
A hlavně SAMOLEPKOVÉ sešitky - to je rituál, který má Jenda s Tadeášem...Vždycky, když přijde Tadeáš, tak spolu "chlapi" lepí samolepky....
Jenda sice říkal, že se bojí dětí a že nechce spát s Tadeášem, ale statečně se držel, když jsme odjížděli "na výlet"....
Je to jen 12 km a v případě, že by plakal, bych pro něj kdykoliv zajela....
Jenda zvládl příjezd na místo...
....minutové posezení na zahradě....
....i příchod do pokoje. Na nikoho nepromluvil, nikomu neodpověděl na pozdrav, ale neplakal.
Hlavně že měl samolepky a Tadeáše... :-)
Ostatní mu bylo jedno.
Mají s Tadeášem samostatný pokoj.
Jenda si sedl na postel, otevřel svůj samolepkový sešit...a "pracoval"...
Bylo mu úplně jedno, že odcházíme.
Ani jsem se nestihla zeptat, kolik tam bude dětí. Jen jsem někde četla, že v roce 2008 bylo na táboře 6 dětí (plus 4 asistenti). Taková malá "rodinná dovolená".
Myslím, že jediný, kdo teď trpí, jsem já. :-)
Vždyť tu na mě čeká tolik knížek, na které jindy nemám čas...
Závěrem bych chtěla poděkovat Tadeášovi, i když si to možná nepřečte - za to, jak se Jeníčkovi s láskou ve svém volném čase věnuje a za čas, který díky němu mám....na holky, na domácnost, na úklid, na nákup, ale tentokrát i pro sebe.
Díky Bohu za podobné obětavé lidičky.
Milá Amelie, konečne máš aj ty, ktorá ich najviac potrebuješ - prázdniny ! Nepreži tých pár dní v smútku, Jeníček je určite v dobrých rukách. Užívaj si "slobodu" a rob všetko to, na čo nemáš inokedy čas. Ty si tento oddych zaslúžiš...
OdpovědětVymazatJ.
To jsou skvělé zprávy! Tak žádné smutnění a hned ležet na deku, číst a odpočívat! Potřebujete to jako sůl. Krásný týden!
OdpovědětVymazatLenka
Týden je velice krátká doba a tak rychle, velice rychle žijte svým vlastním životem a nebojte se milá Amelie, Jeníček je jistě v dobrých rukou, soudím podle fotek, ten chlapec, co se o Jeníčka stará se mě velice líbí, a vy si odpočiňte a buďte moc, moc šťastná a prožijte krásný týden. to vám ze srdce přeji Anna
OdpovědětVymazatTéda, ale to je stejně od Tebe odvážné a krásné...jakoby vypouštění z hnízda- myslím si, že je to důležité nejen pro Honzíka, ale i pro tebe... Škoda, že nebydlíš blíž- ráda bych se nabídla jet s tebou na výlet, aspoň bysme se poznaly :-))) i já dnes vypravila kluky na tábor a jsme doma jen s Kačkou...takže plánujeme přestěhování její postele do naší ložnice a plánuji si "užít" jen ji...jsem zvědavá, jak mi to půjde, protože Kačka je Marťův parťák a jsem zvědavá, jestli jí budu stačit...
OdpovědětVymazatKejt mi vzala z pusy co jsem chtěla napsat..škoda, že jsi tak daleko :-(...no a co tak zajít ke kadeřnici, jít někam po okolí? Hlavně odpočívat..strašně to uteče. A jsem zvědavá s jakou Jeník dojede :-)
OdpovědětVymazatHolky, já že jsem daleko? To vy jste daleko! :-)
OdpovědětVymazatEvi, kadeřník mě neláká. Na jeden den se ohlásila maminka, že by potřebovala větší nákup, tak jeden den mám z krku. :-) Pro Jendu pojedeme v sobotu ráno.
Taky bych měla o Jeníčka strach a nedivím se, že trpíš obavami. Tadeáš, ale opravdu vypadá sympaticky a jistě je obeznámený s Jeníčkovýma potřebama. Ten dům se mi líbí, je uprostřed přírody, kluci mají svůj pokojík a jistě to spolu zvládnou. Pokus se tedy zrekreovat i ty. Taky potřebuješ nabrat síly, trochu se odreagovat a odpočinout si. Týden není tak dlouhý a za chviličku buděš mít Jeníka, zpátky doma. ;-) Držím vám oběma, palce. :-))
OdpovědětVymazatJéé závidím..ale zítra jedu sama do Prahy k zubařce a na pokec s kamarádkou, manžel pohlídá mrňata a nejstarší je u babči a dědy..
OdpovědětVymazatMarcelko, to tedy koukám! Jenda na táboře! Paráda! Tvoje pocity dobře znám, najednou je tak prázdno a divně ticho, že. Ale snaž se si to užít, škoda, že jsi tak daleko, jela bych s tebou!
OdpovědětVymazatMěj se krásně a nesmutni, pa Helena
Držím palce, ať to Jenda zvládne. A Tadeáš je úžasný. :-)
OdpovědětVymazatJak už mě holky předběhly, kdybych to neměla tak daleko, jela bych na ten výlet do Průhonického parku s Tebou. :-)
Odloučení nese vždy hůř ten, co zůstal doma...
OdpovědětVymazatškoda, že jsem tak daleko, hned bych Vás vytáhla na výlet :)
Užijte si klidných dní.. :)
Připomíná mi to první w.e. bez dětí. Byl to skorem šok,výpad z každodenního zápřahu!Než jsme se vzpamatovali byly děti zpět.
OdpovědětVymazatUžívejte si naplno!!! Malá rozluka je prospěšná všem.
Hezký konec w.e.
přeje
Lezarts
Když to tady tak čtu, vidím, že většina komentářů je z Moravy...že bych se přestěhovala zase "domů"? Už 15 let se mi po Moravě stýská.
OdpovědětVymazatPoprvé je všechno vždycky těžké i odloučení. Ale zdá se, že Jeníček si to užije a i Vám přeji krásné volné dny, krásné léto.
OdpovědětVymazatMarcelko, dávám za pravdu...žádné smutnění :o)pár dní uteče jak voda...a tak přeji hezký týden a pěkné počasí...třeba na nějaký ten hezký vytoužený výlet. Snad se to podaří :o) držím palečky. Musíme si přeci nějaké ty pěkné chvilky ušetřit i sami pro sebe... Děkuji za milé komentáře...moc pozdravů z Brd, Soňa
OdpovědětVymazatMarci,ano, je to skutečně tak, že nejvíc obav a starostí má vždycky ten, kdo zůstal doma. Ale zkus relaxovat a v nejhorším - žijeme v době mobilů a je to jen 12 km:-))
OdpovědětVymazatMarci...už jen ten titulek mi vyrazil dech!!! UŽ BYLO OPRAVDU NAČASE!!! Zlato, vím, že nás učí "menší zlo a větší zlo", ale že i ti naši autíci musí znát meze...ať je to pro nás mámy třeba tvrdé, je třeba je naučit, přes co ten vlak nepojede a nepojede!!!
OdpovědětVymazatJá se už pohádala s jednou až MOc hodnou paní, která by \kubovi dala vše, co chce. Ale nechápala, že mi tím spíš ubližuje. Když bude chtít ve 22hod nanuk, to půjdu vykrást večerku?
Prostě píšu o tom, že MOŽNÁ Jenda začne chápatm, že něco prostě nejde. Ale je jasné, že to není otázka týdne...
Myslíš, že mu tam na něco řeknou NE? Nebo ho nechají ve všem, jak je zvyklý?
MOC MOC MOC TI PŘEJU, SEDNI SI, ČTI SI, UKLIĎ ZAHRADU, KOUKEJ NA MRAKY...třeba Jendovi vymysli nové úkoly.
(Jeníčku, držíme palce!!!)
Magda
Amélko, moc užívej si ty chvilky o samotě, teď máš čas opravdu jen pro sebe, tak se trošičku hýčkej a mysli jen na to jak si ten celý týden užiješ. Týden uteče a Jeníčka budeš mít zase doma.
OdpovědětVymazatPřeji ti krásný sluníčkový týden.
IVA
Já tedy nejsen z Moravy a v Průhonickém parku jsem ještě nebyla:-(ale mám teď dovolenou, buseme asi na chaloupce...škoda, další kdo by tě rád poznal...
OdpovědětVymazatMoc přeju, aby se Janíkovi na táboře líbilo. Super, že si s Tadeášem tak rozumí! Jára odjel taky v sobotu na tábor a co myslíś, že jsem dělala? Prospala jsem část dne, zbytek jen tak lelkovala:-))) i to je někdy potřeba:-)
OdpovědětVymazatMarci hlavně si odpočiň. Potřebuješ to jako sůl.
OdpovědětVymazatDomluv se s maminkou na výletě, čti knížky, relaxuj. Na Jeníčka a holky se budeš těšit a odpočatá maminka je moc fajn.
Hepča
Kdyz jsem tvuj clanek zacla cist tak jsem si rikala jak to Jenik zvladne ale kdyz jsem precetla ze tam ma Tadease tak jsem vedela ze je o nej dobre postarano.Ted hlavne aby jsis ty odpocinula ,tyden ubehne rychle.
OdpovědětVymazatJejda, to je tedy překvapení! A musím napsat, že milé!
OdpovědětVymazatVše už bylo napsáno přede mnou a tak jen shrnu. Tadeáš je prima a Ty odpočívej dle svého. Týden uteče rychle.
V Průhonicích jsem taky ještě nebyl. :)
A budeš nám teď psát když máš děti pryč?:-(
OdpovědětVymazatAmélko, odpočívej, odpočívej a odpočívej :-) Potřebuješ to taky jako sůl. A pokud bys někdy na tu Moravu, tak jsme ze severní, z Ostravy, tak klidně doraž :-)
OdpovědětVymazatAmi, nevěřila jsem při nadpisu vlastním očím! Výborný nápad, potřebuješ odpočinek a myslím, že Jenda potřebuje změnu prostředí a poznávat i jiné lidi a místa :-). Doufám, že to bude vám oběma ku prospěchu. Já jsem zase loni váhala se školkou, ale musím říct, že B. dělá ve stacionáři velké pokroky, a že mi teď stacionář o prázdninách pořádně chybí ;-). Od září už bude chodit celý týden a myslím, že to v pohodě zvládne. V Aple měli pravdu s tou pravidelnou docházkou, těm našim dětičkám tyhle "ověřené" změny moc prospívají. Pořádně načerpej síly a dělej, co máš ráda :-).
OdpovědětVymazatAmelie, týden uteče jako voda!!
OdpovědětVymazatNebuď smutná a užij si to!!!!
Já se budu těšit, jak se Jeníčkovi líbilo!!!
papa Jarka
Marci,
OdpovědětVymazatje fajn, že Jeník Tadeáše bere a Tadeáš je skvělý kluk, podle toho, co píšeš a i z fotek vy padá moc sympaticky.
Tak využij volna a zrelaxuj, naber sil, užij si to.
p.s.
Nechceš se podívat na Vysočinu? Jsem teď taky bez dětí.:-)
J.
Týden uteče jako voda. Zasloužíte si oddechový čas. Moc Vám fandím. :)
OdpovědětVymazatPěkný den. Pěkný týden. A pusu od ufa k ufu. :)
Akinomo, ted jsi mě rozesmála. Chyběla bych Ti? To víš, že budu psát dál. :)
OdpovědětVymazatV soutěži, KDO VYHRAJE MARCELKU, je.......
OdpovědětVymazatotvíráme obálku AND THE WINNER IS.....Magdička:-))
Zcela neskromně a nafoukaně prohlašuju, že mám kafe a uklizený balkon...zlato, upřesním datum, co středa?
A už jsi mluvila s Tadeášem, co je nového?
Mmch, sice je to Tvůj a Jeníčkovo blog, ale jak jste se vlastně seznámili?
Mohla bys popsat vaše první setkání, docela by mě to zajímalo.
Papa Magda
Magdi, Ty víš, jak mě rozesmát, že? Tadeáš jen psal sms-ku, že se Jenda ptá po mamince a že chce domů, ale taky, že si pomalu zvyká na nový režim. Nepsal, jestli pláče nebo ne. Zatím se nezapojují do společného programu, ale to nevadí, hlavně že tam Jeníček vydrží. Jak jsme poznali Tadeáše??? Zmínila jsem se panu faráři, když tu byl za holkama, že už "nemůžu", že sháním někoho na občasné pohlídání...a hle ..."věnoval" mi svého syna. :-)
OdpovědětVymazatTo víš že by jsi mi chyběla :-)
OdpovědětVymazatKopretinko, mám volno už jen v pátek dopoledne...rozdala jsem se lidem. :-) Kdybys chtěla, abych přijela, tak mi napiš podrobné informace mailem.
OdpovědětVymazatPROTOŽE DOČÍTÁM ZPĚTNĚ, VŠECHNO DŮLEŽITÉ UŽ BYLO NAPSÁNO A TY SI SNAD NA TEN KLID PO PÁR DNECH ZVYKÁŠ A DOKÁŽEŠ SE SOUSTŘEDIT I NA SEBE :)
OdpovědětVymazatTAKŽE PŘEJU TI ZBYLÉ DNY VOLNA STRÁVIT CO NEJLÍP A HLAVNĚ: HODNĚ ODPOČINKU :)
Jejda, tady se dražila Marcelka?? A kde byly vyvěšeny podmínky soutěže. Tady se člověk nic nedoví. Každopádně gratulace Magdičce. :))
OdpovědětVymazatTo je také úžasnéééééé! Janík je super,isto to krásne zvládne a bude si to svojim spôsobom užívať :) Moc ti ten oddych prajem!
OdpovědětVymazatMarcelko, ve volných chvílích se snažím pročítat tvůj blog. Je úžasné, co pro své děti a pro Jeníka zvlášť všechno děláš. Je super, že je máš tak ráda! Já to oceňuju a obdivuju. Ale co ty sama? Kde, v čem a od koho bereš energii? Kdy naposled sis udělala nějakou radost? V Bibli je psáno: „Miluj bližního svého, jako sebe sama!" Je tam JAKO SEBE SAMA! To znamená, že né méně, ale také ne víc! I ty potřebuješ z něčeho žít.
OdpovědětVymazatVěřím, že sis ten týden aspoň trošku užila a že Jenda tím vůbec nijak neutrpěl.
Jsem Pražák, ale v Průhonicích jsem byl jen dva krát v Makru. Až sem někdy budeš mít cestu, rozhodně dej vědět!
Často v článcích zmiňuješ, že máš nízké sebevědomí. S tím musíš něco dělat! Lze to i autosugescemi trošku napravit. Zkusím na to téma napsat článek. Sám jsem s tím také bojoval a snad ti moje zkušenost pomůže.
Davide, kde já beru energii? Už několik lidí mi položilo stejnou otázku. Na první popud se mi bezmyšlenkovitě chce říct, že nevím. Ale ano. Mám svou víru v Boha a to je to nejcennější, co mám. A vím, že zrovna Ty mi rozumíš. A jinak? Potřebuji svou noční hodinku u knihy nebo u počítače - pročítám milé blogy, odpovídám na maily přátelům, komunikuji s lidičkama s Aspergerovým syndromem...a to je to, co mi dodává sílu a energii. Snažím se myslet i na sebe, proto ta noční hodinka, kdy celý dům spí - JEN pro mě (a pro mé přátele). A jednou za měsíc se snažím vyjet si někam mezi lidi, navštívit přátele a nebýt JEN zavřená doma. Díky Bohu, že mi v tu dobu maminka hlídá Jendu.
OdpovědětVymazatA jak to na táboře dopadlo? Vyprávěl Jeník nějaké útržky? Nechal se Tadeášem fotit? Však se to třeba dočtu!
OdpovědětVymazatJá se asi učtu, pomoooooc:)))
Markétko, Jenda nic nevyprávěl - jen že spadl na Tadeáše..asi myslel z postele. A jinak často opakuje, že nechce na tábor a nechce koupat s Tadeášem. Já myslím, že je APLA (asociace pro lidi s autismem fotila, chtěli k tomu souhlas). Tak třeba časem nějaké fotky uvidím.
OdpovědětVymazat