Psala jsem kamarádce přání k narozeninám. Tedy CHTĚLA jsem.....
Zrovna u toho byl Jeníček s Eliškou, tak jim říkám, ať se tam také podepíšou....
Nejdřív se podepsala Eliška....
Jeníček nechtěl psát, tak jsme odešli do vedlejší místnosti, aby na to měl klid....
A on to vzal z gruntu. Podpis Elišky se mu nelíbil, prý Eliška neumí psát, tak ho škrtl a napsal tiskacím ELIŠKA sám...
Připojil k tomu Jeníček a Mamka.... o tom, že maminka neumí pořádně psát, je přece přesvědčený už dávno....
Ale i tak to bylo fajn. Nikdo na Jeníčka neřval, že se to nedělá, že se na přáníčku škrtat nesmí, že to je hnusný, že je blbej, jak to umí někteří z blízkého okolí dávat najevo....
I Eliška statečně spolkla to, co chtěla říct nahlas...
Takove krasne pranicko, kamaradka, ta se ale ma :)
OdpovědětVymazatPáni super, že to Eliška dokázala přejít a nevynadat Jendovi. :-)
OdpovědětVymazatOn ten přepis toho, co napsala, nebyl poprvé... už se s ním hádala několikrát, i když jen nad seznamem toho, co koupit, tentokrát to zvládla bravurně.
Vymazat