Včera to byly přesně 3 měsíce....
...kdy začaly moje peripetie s horečkami, s trombózou a s neuropatiemi....
Po 14 dnech strávených v nemocnici jsem se pomalu učila chodit....
Nejdřív za pomocí dvou francouzských holí....
...potom jen s jednou....
...a nedávno jsem začala chodit pomalu bez holí....
Včera jsem si řekla, že je takové hezké 3měsíční výročí a že zkusím JET AUTEM....
...tedy řídit....
Nevěřila jsem, že se to povede, ale říkala jsem si, že za zkoušku NIC nedám...
A povedlo se...
Měla jsem RADOST jako malé dítě. Takovou radost jsem neměla ani v 19 letech, kdy jsem si řidičák dělala....
Konečně jsem zase nezávislá...
Konečně si mohu dojet nakoupit nebo ke kamarádce...
Konečně zvládnu dojet k doktorovi na odběry.
Už nemusím prosit manžela kamarádky, aby mě tam odvezl...
Včera to byl takový přelom v mé nemoci.
Za Jeníčkem odpoledne přijel na 2 hodiny asistent a hráli si doma, Jenda totiž odmítá chodit ven.
A já jsem si mezitím vyjela na malý "výlet"....
Ujela jsem 5 km TAM a 5 km zpátky.
Udělala jsem spoustu fotek a načerpala jsem sílu v lese.
Musela jsem si pak přidat jednu tabletku na bolesti, takže jsem byla zase na 11, ale za ten krásný povznášející pocit to stálo.
Konečně se zase dostanu občas mezi lidi.
Díky Bohu.
Skvělé!!!! To je dobrá zpráva, přeji Ti více takových radostí:)
OdpovědětVymazatTo je krásná novinka, hned si na to jdu připít zeleným čajem, "na zdraví Amélie". Takové vyvětrání, určitě vyčistilo tmavé kouty v duši. Moc se mi líbí fotografie, jsou nádherně vypovídající o té radosti, kterou Vám, výlet způsobil.
OdpovědětVymazatJen tak dále!!!
Tak to je super! 5 kiláků není moc, ale pro tebe je každá chvíle, která je jen tvoje, asi docela vzácná. Bohu díky a ať se to už jen zlepšuje!
OdpovědětVymazatGratuluji! To je dobrá zpráva!!! Gabro
OdpovědětVymazatMoc gratuluju!!! k tam významnému mezníku :)
OdpovědětVymazatAmelie, krásné fotky a ještě krásnější zpráva. :o) Jana
OdpovědětVymazatTo ti přeji, upřímně! Člověk občas potřebuje být sám, to moc dobře chápu. Přeji úplné uzdravení. S tvým přístupem o tebe nemám strach ;-)
OdpovědětVymazatTo je ale prima zpráva! Tak snad se to bude teď už jen a jen zlepšovat.Nějak nestíhám komentovat,ale poctivě čtu a hlavně prohlížím krásné fotky.A těším se na další, z dalšího a třeba i delšího výletu.
OdpovědětVymazatBlahopřeji. Už můžeš za jízdy fotit od volantu jako já. :D
OdpovědětVymazatTak to je pozitivní zpráva dneška. Jen tak dál. A ty nádherné fotky....
OdpovědětVymazatSupéééér, příště to bude i bez přidání prášků :-)))
OdpovědětVymazatFotky nádherné :-)
Najprv k fotečkám moja, nááádherná nááádherná tá, čo sú na nej stromy a cez tú medzeru svieti slniečko. To je parádny záber!
OdpovědětVymazatGragulujem, že môžeš opäť chodiť a dokonca jazdiť. Hoci ja nemám vodičák ani nechcem, ja radšej po vlastných :-)
Amelko to je paráda a za tu jednu tabletku to fakt stálo :o)
OdpovědětVymazatLuďko, bez auta je to na malém městě složité. Jenda nechodí pěšky, vozí se na kočáře a skoro všechny doktory máme jinde... Jenda do autobusu a do vlaku nechce, takže auto je nezbytnost. Školku a APLU máme 20 a 35 km daleko. A navíc do obchodu daleko.
OdpovědětVymazatA díky za pochvalu, od Tebe to je čest. :-)
No tak to je skvělé! :)
OdpovědětVymazatSama vidím, jak naší mamku trápí, že je kvůli autu tak závsilá na taťkovi, sama řidičák nemá, takže když potřebuje na nějaký větší nákup nebo jet někam dál, kam mají mhd autobusy špatný spoj, musí ho prosit, jestli by ji tam nedovezl. Mne by tohle hrozně štvalo, naštěstí já řidičák mám, takže si dojedu sama tam, kam potřebuji :) Chápu tedy, jakou jsi musela mít radost, že už jsi byla schopná řídit:)
Fotečky pěkné, krásná příroda.
Přeji,ať už je jenom líp a líp.Fotky jsou nádherný,opravdu božíííííí!!!!Přeji hodně zdraví a sil.
OdpovědětVymazatAmélie, to je ale skvělá zpráva! Snad už bude jen líp. Z tvého příspěvku na mě padla až hrůza, jak to muselo být v té nemoci děsný, to jsou maličkosti, který si člověk ve zdraví ani neuvědomí a neocení. Přeji, ať už je jen líp. Mě na to, aby mi bylo "úzko", stačily čtyři týdny šestinedělí, za který jsem si "odtrpěla" zánět prsu, virozu s čtyřicítkama horečkama a zánět dělohy a měla jsem toho plný zuby, přitom šlo "jen" o čtyři týdny, ty se trápíš už měsíce...přeju, ať už to máš vybraný a vše jde k lepšímu a vrátíš se zas do normálního provozu co nejdřív:-). Ono to přání hlavně zdraví není jen prázdná fráze, ale veliká pravda...
OdpovědětVymazatJejda, Péťo, Ty sis teda užila...přeju Ti ať už jen a jen líp.
OdpovědětVymazatMoc Vám tuto nezávislost přeji a taky aby bylo zase o trošku líp.Držte se.
OdpovědětVymazatZA všechny komentáře MOOC děkuji, ale není v mých silách odpovídat každému zvlášť. Věřím, že mě pochopíte.:-)
OdpovědětVymazatMarci, to je super, teď už budeš mobilní i s Jeníkem. :-)
OdpovědětVymazatMám z tvého článku radost. Konečně nebudeš odkázána na pomoc druhých, i když věřím, že ti rádi pomůžou. Už nedávno jsem tě chválila za cestu "po svých" a ted' další pokrok.
OdpovědětVymazatDrž se :-D
blahopreji ke zvladnuti dalsi mety :-) Snad ta zlepsujici tendence bude porad pokracovat :-)
OdpovědětVymazatPěkný..ale ta krvácející Kristova hlava je depresivní. To odhodlání jsi našla sama v sobě, děkuj sobě, ne Tyvíškomu :-)
OdpovědětVymazatPřeju ti z celého srdce, že se tvá nemoc takhle zlepšila a věřím, že se to bude zlepšovat dál a rychleji. Držím palečky.
OdpovědětVymazat:) Gratuluju! ♥ :)
OdpovědětVymazatAmélko,
OdpovědětVymazattak to mám upřímnou radost s tebou ! :-)
Je krásné být trošku nezávislá , alespoň v řízení ;-)
Já se také musela několik dlouhých roků prosit o odvoz 100km domů k rodičům a to bylo slz a pak jsme si jednoho dne řekla dost , řidičák zvládnu .
Měla jsem z něj veliké obavy / táta se mi zabil v autě , když mě bylo 7 roků/ a ZVLÁDLA.
A teď jsem ráda , že si dojedu kam potřebuji, i když už mám i ochotného řidiče :-)
Moc děkuji za tvé komentáře u mě na blogu, jsem moc ráda, že se ke mně ráda vracíš !
Kdybych ti mohla něčím tobě , Jeníkovi nebo i holkám, mamince udělat radost , dej vědět , ráda ti jí udělám !
Opatruj se !
Ilona D.
Krůček po krůčku.....ono to půjde! Hodně štěstí, Amélko, ať se ti nadále daří! ♥♥♥
OdpovědětVymazatevice
Všem vám děkuji za krásná slova. I já jsem měla radost. A jakou. Bylo to jen pár km vykoupených bolestmi, ale zase je to změna k lepšímu. Vždyť Jenda už nebyl 5 měsíců ve školce, v APLE, nežijeme "normální" život, ale jsme zavření stále doma. Až se odhodlám jezdit dál, tak nastane perný čas - jak Jendu zpátky naučit chodit mezi lidi. To si zatím neumím představit. Odmítá už i procházky.
OdpovědětVymazatTak to je skvělá zpráva. Raduji se spolu s tebou. Můžeš si hned připadat soběstačnější a svobodnější. :-) Prášků na bolesti bereš ještě opravdu moc, ale snad se časem a postupně, bude lepšit i to. ;-)
OdpovědětVymazatbáječné, mám velkou radost ... eva
OdpovědětVymazatAmélko, to je úžasný!:-)
OdpovědětVymazattak to je fajn!
OdpovědětVymazatNádherné, Marcelko. Nejen Tvé pocity... i fotografie.
OdpovědětVymazatVěrko a neříkej mi, že není něco mezi nebem a zemí. TUHLE TRASU jsem zrovna dnes projela s Eliškou a vyprávěla jsem jí, JAK zhruba před rokem jsem poprvé po 3 měsících sedla zase za volant. V duchu jsem pátrala, které to bylo datum a TY jsi mi dala komentář zrovna k tomuto článku. Po roce jedu stejnou trasu a fotím podobné fotky:-)
Vymazat