Dnes nestíhám psát, zkusím zabalit dárky...
...jestli se mi to vůbec podaří....
Včera jsem "čistila" mailovou poštu a našla jsem pár fotek z doby, kdy byl Jenda miminko.
Začali jsme ve 3 měsících cvičit Vojtovu metodu...
V 5 měsících byla diagnóza od primáře neurologie: spastická DMO v kvadruparetickém stádiu.... tedy postižení všech 4 končetin....
Poctivě jsme 5-6 x denně cvičili Vojtovu metodu.
Docházela k nám paní a cvičila s Jendou ve vaně a také na míči....
Ještě v roce si držel lahvičku pěstičkami....
Po usilovném boji a častém dojíždění na rehabilitace do Prahy....
...se nám podařil zázrak....
V 17 měsících si Jenda poprvé sedl a já jsem brečela štěstím....
A dnes? Dnes to na něm pozná jen odborník.
Jasně ....nejezdí na kole, na koloběžce, na bruslích, na lyžích....
..ale to není důležité....
Chodí, běhá a začíná se učit jezdit na tříkolce.....
Když vidím ty fotky a míru spasticity, to prohnutí do luku, úplně se mi svírá žaludek....
....a vrací se mi všechny vzpomínky....
Měsíce proplakaných nocí....
... vzpomínka na mě, jak "lámu" to malé tělíčko do té správné pozice na Vojtovu metodu....
....jak mi tehdy často tekly slzy proudem....
Ale stálo to za to....
Ještě v roce to vypadalo, že Jenda nikdy chodit nebude....
Díky Bohu za Vojtovu metodu.
Amélko taky se dneska hrabu ve starých fotkách,asi nějaká nostalgická doba co?No co k tomu dodat jste prostě jedničky,to ani není možné,to ti řeknu...ta metoda vypadá teda hrozně,ach jo co všechno musí člověk vytrpět...:-(
OdpovědětVymazatMarci, fakt obdivuju, co všechno může máma vydržet. Jeníček byl roztomilý už jako malý. A že jsi ho dostala z nejhoršího, za to se skláním před Tebou. Pozdravuj ho od tety žížaly. :-D Tina
OdpovědětVymazatMilá Amélie,
OdpovědětVymazatto si ani nikdo neumí představit co všechno už jste pro Jeníčka za ty roky udělala! Je to obrovský pokrok! Přeji Vám krásné a klidné Vánoce a do nového roku hodně štěstí, zdraví a lásky!
Lenka
staré fotky na ty rači nekoukám,nějak nemám ted sílu.My vojtu cvičili naštěstí jen 3 měsíce,pak jsme naopak museli uvolnovat svaly.Ale i ty tři měsíce byl boj ,manžel docházel z místnosti.Já bych utekla taky,ale kdo by s malým pak cvičil.....uf raději jdu uklízet a nebo tak něco(nehlučně),protože tohle jsou smutné časy.Tyhle vánoce se prostě nedaří nastartovat do tý správný nálady.Ale s Jendou teda válíte,jste prostě šikulky :*
OdpovědětVymazatSidhe, když jsem s Jendou cvičila, moje maminka brečela na zahradě a když jsme jednou jeli k Jendové prababičce na Moravu, ona v 80 letech utekla před dům. Nadávala mi, že ho týrám a my jsme po pár dnech návštěvu vzdali...
OdpovědětVymazatMáte za sebou kus hodně náročné cesty.
OdpovědětVymazatVidím prvně maličkého Jeníčka :)
Všechny maminky, kterým se narodí zdravé děťátko, by si toho měly vážit, není to taková samozřejmost, je to dar. Udělali jste s Jeníčkem pořádný kus práce, dnes je to klučina, který běhá jako by se nechumelilo. A musím říct, že už jako malé miminko, si byl podobný a moc hezký.
OdpovědětVymazatAhoj Marci, tak na těhle fotkách je vidět, jak obrovský kus cesty jste už s Jeníčkem ušly!!! Je to obrovský úspěch!!!!!!!!!Marci hodně sil a pevných nervů!!
OdpovědětVymazatUtrpení pro vás oba, ale hlavně že to dobře dopadlo.
OdpovědětVymazatMarci,tak to gratuluji,ušla si moc veliký kus cesty aby byl Jenda,alespoň takový jaký je!před Tebou smekám....Drž se zlato-bude líp!!!
OdpovědětVymazatTak za to tě moc obdivuji. Věřím, že to muselo být hodně těžké dělat dítěti bolest, i když víš, že mu to pomáhá, ale přece. Víš, že má Jeníček pořád stejně krásné ty svoje oči?
OdpovědětVymazatTeda tohle mě uplně dojalo a to jsou to jen fotky :-( Představa, že musím tohle prckovi dělat -je hrozná. Ale je vidět , že to není jen trápení -ale zázrak.Ušli jste velký kus cesty ! Marcelko přeji Tobě i dětem krásné a pokud možno klidné Vánoce! Držte se ..
OdpovědětVymazatJste bojovníci. taky Jsme cvičili a díky bohu taky chodíme a běháme. A aji to běho kolo dá. Jsou mu sice tperve tři,ale taky díky bohu za Vojtovu metodu. ikdyž to bylo občas hodně náročné!!!!
OdpovědětVymazatVítězové jste oba. Hrdinové, nemám jiná slova. A malému jsi zachránila živůtek. Bylo to zlé, ale jak je vidět, zvítězili jste.
OdpovědětVymazatKrásné Vánoce a úspěšný a šťastný rok 2012 všem vám přeje Kitty
A jakej je z něj krásnej chlap.Co by člověk pro své dítě neudělal i když je to hodně bolestivé.Dobrá práce!!!!
OdpovědětVymazatTy oči má pořád stejný, už od miminka. Krásný. Amálko, přišla jsem ti popřát co nejklidnější svátky. Co nejvíc to půjde.
OdpovědětVymazatAmélko, je naprosto neuvěřitelný, co vše sis s Jeníčkem vytrpěla a kolik toho musíš zvládnout. Je neuvěřitelný, jak jste se s tou nepříznivou diagnozou porvali a že je Jeník na tom tak, jak je dnes. Je to super a věřím, že i nadále budete bojovat s nepřízní osudu a budete pomaličku a po kouscích posunovat stav směrem k vašemu vítězství:-).
OdpovědětVymazatOch ako moooooooc dobre toto poznáme, aj tie úteky rodinných príslušníkov, výčitky a obviňovanie....tie potoky sĺz, myšlienky nepochopenia a proste všetko. My sme teda prestali cvičiť len pred cca. mesiacom, tak to mám ešte všetko v čerstvej pamäti, a zatiaľ sa bojím aj nahlas radovať, lebo neviem ako to dopadne- či sa k cvičeniu nebudeme musieť vrátiť...
OdpovědětVymazatAle presne ako si napísala- vďaka Bohu!
Z těch obrázků se mi tají dech. Můj obdiv k Tobě stoupl o další stupeň. Je těžké si představit, cos pro Jeníka všechno dokázala udělat.
OdpovědětVymazatMožná by si ty obrázky měli prohlédnout i u vás doma.
Amélko, cvičení Vojtovu metodu dobře znám a pro maminku je to velice těžké, má sestra tímto cvičením a plavání zachránila svou dceru, která byla po narození ochrnutá podélně na půlku těla.
OdpovědětVymazatJezdívala jsem za ní a občas jí pomáhala, cvičila třikrát denně a tolika pláče, je to děsné, obdivuji každého i tebe kdo má tolika sil a nevzdává boj a krůček po krůčku jde dál a dál.
Přeji tobě, Jeníčkovi a tvým holkám moc pěkné svátky. Hanka
¨¨¨¨¨¨¨¨¨. *
OdpovědětVymazat¨¨¨¨¨¨¨¨¨ **
¨¨¨¨¨¨¨¨¨*o*
¨¨¨¨¨¨¨¨*♥*o*
¨¨¨¨¨¨¨***o***
¨¨¨¨¨¨**o**♥*o*
¨¨¨¨¨**♥**o**o**
¨¨¨¨**o**♥***♥*o*
¨¨¨*****♥*o**o****
¨¨**♥**o*****o**♥**
¨******o*****♥**o***
****o***♥**o***o***♥ *
¨¨¨¨¨____!_!____
¨¨¨¨¨\_________/¨¨
Marcelko za to co jsi dokázala udělat i co děláš stále pro Jeníka máš můj neskutečný obdiv, přestože to nemáš vůbec jednoduché, musíš být při pohledu na tyhle fotky dnes na sebe pyšná ! Všechno to trápení se cvičením Vojtovou metedou, slzy tvoje i Jeníkovo měly smysl. Jste pašáci a věřím že vy dva spolu dokážete další neuvěřitelné věci.. moc Vám to přeju ♥
OdpovědětVymazatVojtova metoda stojí spoustu slz, přemáhání, ... ale výsledek také stojí za to.:-)
OdpovědětVymazatAmelko, přeji tobě a tvým milovaným krásné a pohodové sváteční chvilky plné radosti, klidu a božího požehnání.:-)
Marci..věřím, že děti si svoje rodič vybírají..koho jiného by si měl jeník vybrat než tebe...vybral si správně.
OdpovědětVymazatNo, vypadá to hrozně, nevím, jestli bych měla odvahu "lámat" dětské tělíčko, ale pravá matka, když ví, že je to pro dobrou věc, asi tohle všechno vydrží. Jenda byl opravdu roztomilý jako mimi. Nemáš a neměla jsi to jednoduché, obdivuji tě stále více a více. Tvá láska a snaha hory přenáší a jen tohle vede k zázrakům, je to skoro neuvěřitelné. Ale dojímá mě, jak to dobře dopadlo, nejen proto věřím, že další tvůj postup nebude marný a nakonec dopadne dobře všechno. Přeji krásné a příjemné prožití vánočních svátků. Požehnané Vánoce!
OdpovědětVymazatJeníček je prostě velký bojovník s báječnou maminkou :-) Společně všechno zvládnete!
OdpovědětVymazatMamka ji se mnou taky cvičila. Taky jsem nemohla chodit.. Ale pomohlo to. Jsem ráda, že si na to vůbec nepamatuji.
OdpovědětVymazatAno, Vojtova metoda je úžasná a dokáže mnoho.
OdpovědětVymazatA taky díky tobě, že jsi vydržela a přes své slzy a pocity bezmoci (které jsi určitě měla) ses znovu a znovu vzchopila a dělala vše, co jsi mohla.
A dokázalas to,Amélko! Co na tom, že vše jde pomaleji? Dokázali jste s Jeníčkem zázrak - a to je největší dárek, který si sama sobě můžeš nadělit.
Držím moc palce, aby se ti konečně spravila a zmírnila ta bolest v nohách. A aby se ukazovaly další malé úspěchy, krůček za krůčkem.
I ja dekuji za Vojtovu metodu, cvicila jsem s malym od 2 mesicu...Dekuji za tento blog...Za vzpominky, za to ziti....
OdpovědětVymazatPročítám si to u Tebe postupně.....
OdpovědětVymazatDokázali jste něco skvělého!
S DOmiškem jsme cvičili od jeho 4 měsíců asi do roka,v poloze na břiše prostě nefungoval.... Ale díky naší školní "rehabce" jsme se na cvičení do Boskovic dostali včas a všechno v pohodě dohnal.