Čekali jsme na druhý chod a já jsem se rozhlížela přes nádherně prosklená okna.
Krásná příroda...
....naproti ubytovací prostory....
...a já musím pryč....
Chvíli jsme ještě přemlouvala Elišku, že manžel odveze Jeníčka domů a zůstaneme alespoň my dvě, že si to společně těch 24 hodin užijeme my dvě.... ale ani ona už nechtěla....
Jenda lezl pod židlemi, schovával se....
....a bouchal o sebe příborem..vydávalo to hezké zvuky...
" Bim bam....bim bam".... praštil do vidličky a ona se houpala sem a tam, to ho přímo fascinovalo....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.