neděle 22. února 2015
V restauraci
Při dlouhé procházce v zámeckém parku potřeboval Jeníček motivaci.
Chtěl hranolky, a tak jsme mu s Eliškou slíbily, že se zeptáme v restauraci, kolem které půjdeme.
Jeníček "samozřejmě" myslel hranolky a nugetky od McDonalda, ale ten ve Vlašimi bohužel není.
Cestou jsem ho připravovala na to, že tam nemusejí pustit psa, nebo tam může být hodně lidí.
Ale ty hranolky bych mu donesla ven klidně i v pytlíku, kdyby bylo potřeba... V duchu jsem byla připravená na všechny možné alternativy.
Naštěstí pes číšníkovi nevadil, dokonce Betynce donesl misku s vodou.
V restauraci byl jediný host a Jeníček řekl, že si sedne co nejdál od toho pána, tak jsme to prošli až do zadní místnosti, kde nikdo nebyl.
Jenda mi pošeptal, že NECHCE NIC říkat tomu pánovi (myslel tím číšníka), což jsem respektovala.
Přál si své oblíbené "menu", které mívá v Happy mealu u Mc Donalda - kuřecí nugety, hranolky a jablečný džus.
Nebavilo ho čekání, tak s Eliškou chvíli "šermovali"...
...a pak už se jen pořád dokola ptal, kdy to donesou...
Nenechal se zabavit ani čokoládou ani lízátkem, které mám pro všechny případy vždy v kabelce.
I ta půlhodinka na něj byla dlouhá. Ale na "první pokus" super.
Ještě nedávno by byla návštěva restaurace nemyslitelná.
Eliška si dala své oblíbené jídlo - palačinku s ovocem a se šlehačkou....
...a Jeníček hranolky.
Nugetky mu nechutnaly - vypadají jinak, mají jiný tvar a jinou chuť než ty, na které je zvyklý....
A největší radost mu udělal odpadkový koš. Ten, na který stačí šlápnout a on se otevře, viděl Jeníček asi poprvé v životě...
Bylo to hezké odpoledne. Děti byly spokojené a šťastné a já jsem na ně byla pyšná, že to takhle hezky zvládly....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Páni:) Mám husí kůži a obrovskou radost:) Jeníček je pašák:)) a Eliška je moooc fajn ségra:)))
OdpovědětVymazatTak to už vypadá na normální návštěvu restaurace! Znuděné dítě, které nechce něco, co nezná (případně zná ze školy), to zná spousta rodičů... Hlavně se mi líbí, že si Jenda umí dopředu říct, co nechce- s tím toho určitě zvládnete mnohem a mnohem víc.
OdpovědětVymazatDalsi krok dopredu,Jenik to zvladnul v pohode i kdyz to cekani no to nevdi ale co se tyce menu tak jsem s Eliskou jen se oblizuji.
OdpovědětVymazatHezký zážitek. Přeji Vám co nejvíc takových.
OdpovědětVymazatKde jste nechali Šárku? :) R.
OdpovědětVymazatŠárka s námi jet nechtěla.
VymazatA co jsi měla k jídlu ty? :-)
OdpovědětVymazatŽe super?! ÚŽASNÉ JE TO, SKVĚLÉ :-) Jsem strašně ráda, že to v té restauraci zvládl (a že tam bylo téměř prázdno a že tam Betynka mohla jít s vámi!)
Měj se krásně, Lilli. Myslím na tebe. ♥
Tak to moc gratuluji k dalšímu pokroku, i když asi hodně napomohla ona prázdná restaurace, ale i tak je to veliký krok.
OdpovědětVymazatPozdrav vám všem.
Jeník je "pašák", dělá ssuper pokroky. Opatrujte se Margita
OdpovědětVymazatJste báječní!
OdpovědětVymazatKrásný úspěch:)
OdpovědětVymazatMáme podobnou restauraci - U rytíře. Asi ji někdy zkusím zevnitř nafotit. :-) No vidíš, Jeníček dělá pokroky a už i do společnosti s ním můžeš! :-)
OdpovědětVymazatSpravili ste si pekný rodinný výletik. A kde je Šárka? ostala doma?
OdpovědětVymazatA mali ste šťastie v tej reštaurácii, v máloktorej pustia aj psíka:)
Ahoj Vivi, Šárka s námi na procházky nechce chodit, tak ji nenutíme.
VymazatJe krásné sledovat pokroky. Jen tak dále. =)
OdpovědětVymazat