Včera jsem chtěla Elišce něco pošeptat a Jeník říká: "Netrkej čumák" (nestrkej čumák).
Asi se mu nelíbí, když se k někomu moc přiblížím? :-)
Za chvíli volá: "Jeník má moký číso pět" (mokré číslo pět). Myslel tím svoji mikinu. :-)
Museli jsme ji převléknout. Mokré nebo špinavé oblečení Jeníček nemá rád. Ale je fajn, že si občas řekne, jindy ječí a já pak nevím proč...
Připadám si kolikrát jak Sherlock Holmes, než přijdu na přičinu nespokojenosti svého synka.
Když jsme se chystali ven, šla jsem do koupelny a protože mám v poslední době často pocit, že vypadám hrozně, chtěla jsem se zkulturnit a dát si alespoň rtěnku, aby se mě lidé venku nelekli a Jenda hlásí: "Nemazeeej, máš pinavou pusu"...
Fajn, já se snažím být "hezká maminka" a moje dítě mi řekne, že mám špinavou pusu. :-)
I manžel mě dojímá, prý nepojede na pobyt s ranou péčí. Proč? Chvíli mi trvalo, než jsem to z něj vypáčila. Nakonec z něj vypadlo, ať prý jede někdo, kdo má postižené dítě.
Byla jsem v šoku. Jeník má ve zprávě: DMO, Aspergerův syndrom, Inkontinence, těžké projevy ADHD, těžké OCD ritály v rámci autismu a on má pocit, že jeho dítěti NIC není??? Jasně, vím, jsou na tom děti mnohem hůř, ale i přesto mi ukáplo pár slziček.
Konečně roztál sníh a byla jsem překvapená, jak dobrou paměť Jeníček má. Vždycky jsem mu říkala, že se musí chodit po chodníku.
Když začala zima a na chodníku byly hromady sněhu, řval Jeník "choník, choník" (na chodník). Bojí se aut a nelíbila se mu změna.
Dlouho mu vadilo, že musíme jít prostředkem silnice a nedovedla jsem mu vysvětlit, že na chodníku je sníh, a tudíž tam jít nemůžeme.
Ted sníh roztál a Jeník mi na procházce řekl: "Di choník" (jdi na chodník)...
Úplně mě překvapilo, jak si to i po několika měsících pamatuje. Někdy je chytrý "až dost"...
Tedy na to, co je objektem jeho zájmu - rád čte značky aut a dnes mě překvapil, když si donesl knihu o vesmíru.
Mám teplotu 37,5 a ležela jsem chvilku v posteli. Přinesl velkou knihu "Člověk a vesmír" a asi 50x se zeptal: "Co to je, maminko"???
Nechtělo se mi ani zvedat hlavu, natož si číst o vesmíru.
Ale pokud Jeník něco chce, tak je neodbytný...Tak jsem si sedla a odpovídala jednoslovně: "Co to je?"...skafandr..."Co to je?"...raketoplán..."Co to je?" družice...a on dodal...oheň...padne do može (spadne do moře), Venuše....
Pochopila jsem, že ji asi četli s tatínkem...a byla jsem překvapená, jak si to pamatuje...Jeník neodbytně dál ukazoval na obrázky...přemohla jsem se a i s teplotou a bolestí hlavy jsem přečetla popisky asi u 5 obrázků...
Musím se přiznat, že jsem přibližně každému druhému slovu nerozuměla. Tak odbornou publikaci bych nečetla ani ve svém věku a Jeník při tom seděl jak zařezaný...vypadal, že ho to strááášně zajímá.
Nechápu - má dudlíka, pleny, neumí se obléknout ani svléknout a bude si číst odborné knihy o vesmíru. A já bych mu tolik chtěla číst pohádky a básničky "přiměřeně" věku....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.