Můj tyránek

Můj tyránek

Někdy mám pocit, že mě moje dítě terorizuje....
Že nikam nechodím, dodržuji jeho rituály a pevný řád, to už jsem si zvykla....

Ale Jendovi se na mně pořád něco nelíbí.
Když nesedím opřená, ale předkloněná, křičí: "Neseděj"...chápu, že tak nemám sedět a že se mám opřít.

Když zvednu ruku, abych se protáhla, křičí: "Déééj doůůů (dolů), nedááávej..., uku doůůůůů (ruku dolů)".
Když si sednu na houpačku, dozvím se: "Nehoupeeej" (jako že se nemám houpat).
Když píšu, křičí: "Neci, neci, tam deeej"...to znamená, že mám položit tužku.

"Nezíveeej" je taky super. :-)
Když mluvím, říká: "Maminko, nepíveeej" (nezpívej)....

Když si lehnu na gauč, říká "SENI" (sedni si), když si sednu, říká mi: "Seni nomálně" (sedni si normálně).

Ale má smůlu, v tomhle mu nemohu vyhovět. Pokud se chci protáhnout, protáhnu se, potřebuji-li něco napsat, napíšu a houpat se na houpačce budu do "alelůja"....
Kde bych za chvíli byla, kdybych ho na slovo poslouchala....

Chtěla jsem mu dát pusinku a Jeníček křičel: "Auuu, áááuuuu"....
Když chce sundat bryndák, volá: "Au, au, bojí k-k" (bolí krk)

Když má ruku špinavou třeba od přesnídávky křičí: "Bojí uka"...myslí tím bojí nebo bolí????

Na procházku si vždy do kočárku bere nějakou hračku (motorka, plyšák, žaludy), nedávno neměl náladu a nechtěl si vzít nic...

Věděla jsem, že to je špatně...je na to zvyklý...Vyjmenovala jsem pár věcí, ale rezolutní "NECEEE" mě odradilo a nevzali jsme tedy nic.
Bylo vidět, jak se Jeníček na kočáru ošívá, jak se mu tam nelíbí a celá procházka byla taková nijaká...
Včera si vzal oslíka a hned to bylo lepší...

Chtěla jsem po Jeníčkovi, aby mi ukázal, kde je měsíc, lampa, motorka a on "neslyšel"...
Tak jsem to zkusila jinak....Jeníčku, ukaž oslíkovi, kde je měsíc...a Jeník oslíka zvedl....Ukaž oslíčkovi lampičku....a zase ho zvedl...

Podívej, oslíčku, tam je pejsek....
Faaajn, takhle hezky jsme "komunikovali" celou cestu a bylo to priiima.
Vlastně i doma někdy v knížce ukazuje oslík nebo žabička svojí "tlapičkou"...