Rozhovory

23.2. 2010
Rozhovory

Zkoušela jsem, jestli si umí Jeníček "vybrat"...Nevím, asi ne.
Podávala jsem mu 3 druhy Brumíka - červeného, modrého a hnědého a on si bral všechny 3. Nechápal, že si má vzít jednoho.

Při svačince si ušpinil tepláky a začal ječet: "pinavý, pinavý"..., bojí" (nebo bolí?) ....Měl u toho pokrčené ruce v loktech a mačkal prsty (zatínal a povolil a tak stále dokola) a u toho řval...

Legrace byla, když jsem vyhodila krabici do koše a Jeník ji vyhazoval se slovy "nepačí, nepačííí"....Musela jsem krabici odnést do garáže.
Často mě překvapí tím, co všechno mu vadí.

Dnes jsem ho opět "zkoušela": "Dáš mi pusinku?"...nic neříkal a zakrýval si oči.
Ptala jsem se na několik věcí a on stál se zakrytýma očima a nic neříkal...

Dopolední rozhovor:
"Jeník ledá" (hledá)...- "Co Jeník hledá?"
"Jeník ledá" (hledá)...- "Co Jeník hledá?"
"Jeník ledá" (hledá)...- "Co Jeník hledá?" a tak pořád dokola. "Hledá Jeník autíčko?" - "Jeník ledá..."

Po chvíli:
"Jeník ce" (chce)... - "Co Jeník chce"?
"Jeník ce" (chce)... - "Co Jeník chce"?
"Jeník ce" (chce)... - "Co Jeník chce"?....on by to to snad vydržel donekonečna....

Když jsem chtěla, aby šel jíst, křičel: "Fuuuj, hovnooo"....pořád dokola... Nemohla jsem to poslouchat, tak jsem postavila misku s knedlíkem na stůl a šla jsem pověsit prádlo do koupelny. Když u toho nikdo není, tak se nají (toho, co má rád).

Na procházce jdeme většinou podobnou trasu - pošta, obchoďák, zelenina a domů. Dnes si všiml, že z pošty jsem zahla doprava a řval"kind ichle, ichle". (kinder rychle)

Ví, že po poště následuje obchoďní dům a Kinder řez....A to, že jsem potřebovala koupit Betynce granule, nepovažoval za dost působivý důvod, aby musel "čekat".... :-)

Podvečerní rozhovor:
"Jak seš velikej?"...."pdíš" (prdíš)
"Udělej paci-paci"....stojí, jak zařezaný....
"Jak se jmenuješ?"...Háchod...(záchod)
"Kde je maminka?"...- "...pi háchod"
"Kde máš ucho?"...- "Háchod..."
"Kde je Eliška?"..."háchod..."
"Kde je televize?"..."háchod..."

Nevím, jestli se mám smát nebo brečet....Ale nahlas se smát nesmím...ještě by si myslel, že je to nějaká legrace...

Snažím se ho prostřednictvím hry s maňásky už delší dobu naučit "ahoj, prosím a děkuji"....tak mi držte palečky, at se mi to podaří....
Vím, že když blbnu s maňásky, že se mu to líbí, tak snad....někdy...