Různé představy
Dnes manžel nešel do práce, věděla jsem, že před 10. hodinou pojede do školy a těšila jsem se, že si třeba Jeníčka ráno hodinku nebo dvě užije on...že spolu půjdou ven, budou si hrát ap.
Ha...OMYL.
Řev začal už při vstávání.
"Maminkooo, vtávej." (vstávej)...."Ne, maminka spinká...tatínek vstává"...."Jeník NECEEE."
Mléko si od něho nevzal, snídani také ne...
Několikrát utekl za mnou do ložnice...."Taťku nece Jeník"...
Přebalování s taťkou byl horor, o cvičení ani nemluvě...
Manžel s ním chtěl jít ven, Jeník odmítal, zalézal do postýlky a až mi to přišlo dojemné, jak říkal: "Jeník hají", normálně do postýlky moc dobrovolně nechodí. :-)
Musela jsem vstát, obléct se a přemlouvat Jeníka. Po dlouhých minutách jsem ho mohla s mírným násilím obléknout. Já, nikoliv taťka a dát ho do kočáru...pěšky ani ránu....
V tu chvíli jsem si říkala, jestli by to Jeník zvládl lépe, kdyby měl už hotové ty kartičky, jak se o nich zmiňovala paní z APLY Tábor...kdyby "viděl" na kartičkách, že po snídani následuje procházka s tatínkem třeba by tu situaci zvládl lépe....
Odpoledne Jeníka chytil "amok" - nečekaný - díval se na Auta na DVD a nevím, co bylo příčinou jeho řevu. Nikdo ho nerušil, nikdo po něm nic nechtěl. Babička (moje maminka) se ho snažila uklidnit a on křičel "Di piiič (jdi pryč) , aaau, hovnooo, hovínkooooo" .
Jeník byl úplně nepříčetný - z pokojíčku přiběhly holky a jejich: "Co jsi mu udělala?" mě dojalo? "Já??? Nic". - Jejich věta - "Musela jsi mu něco udělat, jinak by takhle neřval" mi ještě dlouho znělo v uších....
Chudák mamka nechápala...ano, o podezření na autismus jsem s ní zatím nemluvila. Vím, jaký šok to byl pro mě a říkala jsem si, že počkám, co řekne po vyšetření MUDr. Schmidtová v Aktipu....
I potom to bude kruté a těžké...
Mamka si to chudák asi vzala osobně a odešla na autobus dřív, než měla v plánu....
Bylo mi to líto, ale nic s tím neudělám.
Jeníkův častý pokřik (s prominutím) "hovnooo, hovínkooo" vhání slzy do mých očích....Ještě nedávno volal "pivo, pij pivo" a já si přála, aby to neříkal.
Jak bych si ted přála, aby řval JEN "pivo, pivo"....
Zbývá mi "jen" nereagovat a doufat, že to zapomene....
Moje naivní představa?
Jak se moje přání může během pár dnů změnit...to pivo bylo ještě "fajn"....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.