Echolálie
Když jsem v únoru začínala číst knihy o autismu, myslela jsem si, že Jeník echolálie neříká.
Až na pražském semináři o výchově dětí s PAS mě lektorka vyvedla z omylu....
Při oblékání Jeník činnost komentoval: "Etě pepici (ještě čepici), etě bundu, etě šálu".....
A já jsem si říkala, jak je šikovný a jak si to hezky pamatuje....:-) Nenapadlo mě, že jen papouškuje moje slova, kterými komentuji každou činnost, v tomto případě zrovna oblékání.
Až později jsem v chytrých knihách vyčetla, že se tomu říká "opožděná echolálie".
Neopakuje to hned, ale později, v nějaké situaci.
Když chce pustit vodu v koupelně, říká: "Vodička je dobá" (dobrá), když se zeptám: "Chceš banán"...odpoví mi "chceš banán"....
Rozesměje mě, když na něj Betka vrčí a on pořád dokola opakuje: "Nevč, dostaneš kapky" (nevrč)... Dostaneš dobůtku. (dobrůtku)
Když Jeníček udělá něco, co nesmí, sám si pro sebe opakuje: "Ty ujičníku heden" (uličníku jeden), tak mu to říká dědeček....nebo "Nedelá, Jeníku!" (Moje slova: "To se nedělá, Jeníku.")
Když po něm něco chci, třeba aby uklidil rozházené plenky, opakuje "Jeník je davej (zdravej)" nebo "Neblbni, hezky papej, ticho"..."Neuš Jeníka". (Neruš Jeníka)
(kolikrát slyším slova svoje, mamky nebo holek a musím se smát, jak je to dítě vnímavé a co všechno si pamatuje)
Když se ptám, kam schoval plyšového pejska a říkám: "Kde je Ňuňa?", tak stále dokola opakuje: "Kde je Ňuňa?", "Kde je Ňuňa?", "Kde je Ňuňa?", ale není schopen mi odpovědět.
Při svých motorických manýrismech - dupání, běhání v kruzích, houpání, kývání ap...opakuje dokola "sčídavý, sčídavý" (střídavý proud..je to v nějaké písničce) nebo KOKOKO či gin gin gin (ring) (z DVD s Míšou), Fí-fí-fí (asi pohádka Kouzla králů) a své oblíbené AGA, aga, aga...apod.
Venku opakuje: "NECI (nechci) pána, neci pána, neci pána" nebo "Paní menuje? Paní menuje?" (jak se paní jmenuje?)
Občas si řekne, že má EE v plínce, ale těmi slovy, kterými to já komentuji...."Máš "EE, nemůžeš si sednout na motorku, na křesílko...Musíme to vyndat, abys neměl bebíčko..."
...a Jeník říká: "Jeník má bebíčko, nemůže sednout gauč, motolku, houpacku, na koníka... (na gauč, na motorku, na houpačku...)
Když jsem chtěla, aby pozdravil při odchodu tetu, tak nejdřív nic ..Napovídám mu: "Jeníku, řekni Ahoj"...a on: "ahoj, Jeníku"....
Nééé. Řekni "ahoj teto"..."Ahoj teto"...
Jsem zvědavá, kdy si sám od sebe všimne, že "někdo" vešel do místnosti a spontánně sám od sebe pozdraví... Už se na to moooc těším.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatdokázala byste mi doporučit nějakou literaturu věnující se echolálii? Myslím třeba, jak pracovat s dítětem, které se dorozumívá pouze frázemi z pohádek. Docela by mě zajímalo, jestli už někdo nějak zkoumal echolálii u autistů. Děkuji.
Veronika
Milá Veroniko. Přečetla jsem víc jak 50 knih o autismu, ale žádná se nesoustředila pouze na echolálie. Spíš jen okrajově je občas něco zmíněné. Co třeba zaslat mailový dotaz do APLA Praha?
VymazatDěkuji, myslela jsem si, že to tak bude. Sice jsem nepřečetla 50 knih, asi jen 10, ale v žádné jsem nic nenašla a už vůbec ne zkušenosti z praxe. Setkala jsem se tyto prázdniny s holčičkou, které jsem se snažila porozumět, ale nevím, jestli správně - to mi asi nikdy nikdo neřekne.
OdpovědětVymazatKdyž s něčím nesouhlasila, říkala "Tohle není žádná pravda. Mořské panny prostě (pauza a příprava gesta) NEJSOU!" Nebo když chtěla pomoct, s teatrálním výrazem i intonací pronesla: "Pomůžeš mi? (pauza) Sama to nezvládnu." A naopak, když jsem jí nabídla pomoc a nechtěla, velmi uhlazeně (a pro okolí vzorově) oznámila: "Ne, děkuji. Zvládnu to sama."
Ale to jsou pouze moje dedukce, že tyto fráze používá k vyjádření toho, co sama popsat neumí a co odpovídá podle jejího vidění danému kontextu.
Nevychovávám autistické dítě, ani nemáme žádné v rodině, pouze v práci (učím na ZŠ) jsem loni měla chlapce s vysoce funkčním Aspergerem, v září mě čeká jiný chlapec s AS s ADHD, výše popsanou holčičku jsem týden hlídala, ale nějak jsem si ten autistický pohled na svět zamilovala. :-)