Jeníkovy vylomeniny...
V pátek jsme šli s Eliškou a s Jeníkem nakoupit do obchoďáku. Jeli jsme autem, protože to vypadalo, že bude pršet, do města to máme daleko a Jenda déšť nemá rád...Auto jsem zaparkovala hned před obchodem. Věděla jsem, že to asi bude "tragédie", ale snažím se Jeníka občas zvykat bez kočárku.
Jenda se válel po zemi, lezl po čtyřech jako pejsek a chudák Eliška to komentovala slovy, že jsme ho měli nechat doma...
Když jsme si stoupli ke skleněnému pultu, kde se prodávají salámy, hodil Jeník svého plyšového psa přes pult...
.....na poslední chvíli jsem pejska chytla za nohu, aby nespadl na vystavené klobásy a salámy... A nechtějte vědět, jak jsem se styděla. Člověk musí být pořád ve střehu. Jendovo chování je nepředvídatelné.
Myslím, že i mně i Elišce se ulevilo, když jsme po pár minutách odjížděli domů.
V sobotu přistál manželovi netopýr v polévce, podobně jako před pár dny hodil Jeník gumovou žábu babičce do kávy a ta měla kromě svetru špinavé i brýle....
Večer vyházel z postýlky všechny plyšáky, dudlíky, polštář, deku a vyndal z mého nočního stolku oba šuplíky...
Týden bere antidepresiva a asi trpí nespavostí??? Každý den spí cca o 3 hodiny méně a protože se v postýlce asi nudí, tak si vytváří "nové rituály".
Jendovo chování se zhoršilo asi týden před nasazením antidepresiv, nemůžu to tedy dávat do souvislosti s léky, ale nespavost je určitě po nasazení léků a protože mu chybí denně 3 hodiny spánku, odráží se to i v jeho chování.
Včera odpoledne mě čekalo JEN usušení kartiček denního režimu, které Jeník naházel psovi do misky s vodou, vylovení plyšáků z bazénu, seškrábnutí banánu z trampolíny, posbírání rozházeného lega po zahradě, vylovení hraček a lampičky z odtokové roury (kudy manžel vypouštěl špinavou vodu z bazénu), uklizení kšiltovky a Šárky bot, které Jeník odnesl z chodby na zahradu, sesbírání granulí z Jeníkovy postýlky a přinesení lopatek, které Jenda hodil přes plot na ulici...
Byla jsem ráda, že to manžel vidí...kolikrát má pocit, že se na "mateřské" nudím...Sám se pokoušel několikrát obout Jeníkovi boty a zjistil, že to dítě má takovou sílu, že to sám nezvládne...
Pozval si mě na pomoc a společnými silami jsme Jeníka obuli. Jenže Jeník má novou DOVEDNOST - umí si sundat boty a během pár minutek je měl zase dole a pokaždé je hodil manželovi do krabice, kde má uloženou filtraci. Pak běhal po zahradě bez bot. Akci s obutím botasek jsme několikrát zopakovali, protože jsme měli pocit, že není takové teplo, aby běhal bez bot, ale nemělo to smysl..
.Jenda si je okamžitě zase sundal...Za odpoledne měl troje ponožky. Protože byly špinavé, museli jsme mu je vyměnit. Nemá rád špinavé oblečení.
Je to pár měsíců, kdy Jenda řval, pokud neměl boty na noze a já jsem je musela nosit i k doktorovi do ordinace, aby tam nemusel být jen v ponožkách. Tenkrát neudělal bez bot ani krok...Jak se situace najednou změnila...
Večer jsme se těšili, až ho uložíme do postýlky, ale OUVEJ. Jeník v ložnici přes 2 hodiny řádil - několikrát vyházel plyšáky, polštářek, deku, dudlíky, vyndal šuplíky z nočního stolku, serval ze stěny ozdobnou tapetu se slony, kterou měl nad postýlkou a vyndal z postýlky 3 šprušlíky, kudy vylezl ven....
Když jsme všechno uklidili a manžel spravil postýlku...pro jistotu otočil postýlku tou spravenou stranou ke zdi, aby Jeník nevyndal šprušlíky znovu a nevylezl....Říkali jsme si, že to byl super nápad....Ted už nevyleze. :-)
Chyba lávky.
Za chvíli Jenda přišel...Jak? Asi se odpichoval nohama od zdi? Postýlka byla odstrčená od zdi, šprušlíky vyndané, věci znovu vyházené a Jenda si to nakráčel do obýváku....Z televize nebylo nic a z mého večerního klidu také ne... :-(
A rada jak na něj??? Nevšímat si ho? To pak tropí ještě horší věci. Zvýšit hlas nebo ho plácnout?? Dřív to vyvolalo záchvat vzteku a teď?? Vysměje se nám a udělá to okamžitě znovu....Odvést pozornost zabere jen někdy a motivovat se nenechá skoro ničím...
Začínám mít pocit, že se budu muset přihlásit na další kurs ohledně výchovy dítěte s autismem, ale bude to k něčemu???
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.