Proč mám v poslední době pocit, že zase stepujeme na místě?
Na místě?!
Nebo děláme krok zpátky?
Jenda odmítá cokoliv dělat, ječí a válí se po zemi.
"Mamko zlá, hnusná, blbá...jdi pič...."
"Neci úkoly, neci ven, neci Betku, NIIIC neci...."
Když přijdou holky ze školy, tak je tahá za nohy, za tepláky, za mikinu nebo se snaží je kousnout nebo něčím praštit....
Holky na něj řvou ta "pěkná" slova, kterými pak Jeník častuje mě....
Včera je řval dokonce pěkně nahlas v obchoďáku....
A Jenda na holky oplátkou volá: "Jeník je malej a nemocnej".
Kdy se holky někde zmíní, že je "šikanuje" vlastní bratr???
Jak dlouho si to nechají líbit?
Proč se musí schovávat před vlastním bratrem do svého pokojíčku?
Proč se mají bát, že když vejdou do obýváku, tak jim Jeník něco udělá???
Zanechá to na holkách nějaké nepříjemné následky?
Sto a jedna otázka se denně před usnutím vynořují v mé mysli...a odpověď žádná....
Dnešní dopoledne jsme kromě televize nezvádli nic.... jako v poslední době často.
Tedy já jsem vytřela podlahu...
Tyránek pak vzteky shodil kytku na mokrou podlahu a mohla jsem vytírat znovu.....
Na poště sahá na lidi, tahá jim za zipy u bund nebo do nich strká....
V obchoďáku natáhne ruku a "jede"... včera shazoval oleje....a já jen chodím a uklízím "kalamity"....
Včera cestou z procházky šel a praštil klackem pána. :-(
Většinou se dřív od lidí držel dál, a i když řval nebo se válel po zemi, tak se to dalo přežít....
Ale ted se k nim přibližuje - nadává jim, vyplazuje na ně jazyk, s klidem jim šlápne na nohu nebo je za něco zatahá, praští je plyšákem nebo aspoň řve: "Pán je zlej, hnusnej"...
V zelenině několikrát hodil na zem ozdobné kouličky na stromeček.... Bylo štěstí, že byly nerozbitné...
Můžu tisíckrát říkat, at na to nesahá, že se to nedělá...
To je jako když mluvím do dubu....
I ten dub by mě snad poslechl dřív... :-)
Dřív se tak bál aut, že vždy zůstal stát na kraji silnice ..a teď mi kolikrát uteče do silnice a já ho pak chytám na poslední chvíli za límec u bundy....
Mám řešení...připoutám ho na kočár a nebude moci nikomu ubližovat...ale je to to správné řešení?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.