Nejen brouky, pavouky, žížaly a rozličný hmyz, kterým u maminky vyvolává nelibé pocity a mrazení v zádech.
Ale i "normální" zvířátka - pejsky, kočičky, ptáky nebo třeba housenky.
Včera jsme potkali kočičku.
Jenda má pocit, že když poblíž kočičky (nebo i poblíž naší Betynky) třeba dupne nebo když do ní kopne, tak ho bude kočička milovat, ale snažím se ho naučit jinému vzorci chování. Snad někdy pochopí, že se TO nesmí.
"Udělej Betynce "malá, malá".... " - kolikrát jsem mu tu větičku už říkala? Ale chudák Betynka...
Kolikrát denně jí tyránek převrátí boudu vzhůru nohama, kolikrát za den ji vysype z košíku, jak často jí přistane nějaká hračka v boudičce?
Sem tam na ni hodí utěrku nebo nějaký kousek vyžehleného prádla a Betka chudák běhá po bytě jako strašidlo.
Většinou mu to trpí. A já jen obdivuji její "svatou" trpělivost.
Nejraději mají oba dva hru na "krmení".
I na liště s obrázky denních činností má Jenda kartičku s granulemi a to znamená nakrmit psa....
Sám si otevře kyblík, několikrát lžící nabere "hrst" granulí a dá je do misky. Pak Jenda misku popadne a granule rozhazuje po celém obýváku...na zem, na gauč, do křesla, do boudy, pod stůl...Betynka běhá, hopsá a skáče...a Jenda je v tu chvíli tak štastný....
Kdybych se nebála, že bude Betynka tlustá, tak jim snad na tu hru nechám každý den celý kyblík granulí. :-)))
Někdy má Betka Jendy "plné zuby" - to, když se snaží ji něčím praštit, píchat do ní klackem nebo ji honí stále dokola s nějakou tyčí po zahradě...to pak musím zakročit a zavírám Betynku do koupelny, aby měla od tyránka klid.... Dřív Jenda řval jak tur, když jsem ji zavřela, a lomcoval s dveřmi, teď snad začíná chápat, že Betynka "chce jít spinkat..." .... :-)
Nedávno se musela chudinka znovu vykoupat.... Povídala jsem si pár minut na zahradě s kamarádkou.
Eliška Jendu "hlídala" a aby Jenda nezlobil, dala jsem mu na stůl jídlo...krupicovou kaši...
Ale kaše posypaná kakaem místo v bříšku Jeníčka skončila v kožichu našeho čisťounkého, bílého maltézáka... A tak místo sledování televize jsme strávili večer mytím a česáním psa.
Na procházku si Jeník často bere kelímek od jogurtů (na brouky) nebo skleničku (na pavouky), misku (na žížaly), v posledních dnech pro změnu kyblík - na šnečky a na housenky... Občas vidím v očích prodavaček zděšení, když se s těmi poklady nahrneme do obchodu.
Včera si Jenda jednoho šneka vyndal a položil ho v zelenině na pult, protože ho nebavilo čekat, až zaplatím.
A prodavačka popadla šneka a šup s ním pod pult do koše. Jenda se málem zbláznil....
Chtěl šnečka pozorovat, jak si leze po pultě...a paní ho vyhodila!!!!!!!!!!!!!!!
Snažila jsem se zachraňovat situaci, s koktáním jsem vysvětlovala, že toho šneka akutně "potřebujeme"... :-)
Tak jsme ho nakonec z koše vylovili a paní prodavačka se omlouvala, že prý si myslela, že je to nějaké "smetí"...
Na náměstí si své poklady vyndá, rozloží si je po schodech a pozoruje, jak "krááásně" lezou....
A já sedím opodál na lavičce, kochám se radostí Jeníka a lituji, že se blíží zima a taky přemýšlím, jak a čím nahradím naše každodenní siesty se zvířátky ....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.