Hm, má pravdu, já to vím, ale neměla jsem nějaký čas odvahu jít s Jendou nakupovat oblečení.
Stačí občas lékárna, zelenina nebo potraviny a máme toho oba dost.
Domluvila jsem se s kamarádkou, že mi bude "asistovat". :-)
Sešly jsme se v obchodním domě... Už TO bylo špatně...
Nebylo to podle Jendova "tradičního procházkového rituálu".
Jenda zalézal pod pult u pokladny a válel se po zemi.
Ale mě už to nepřekvapuje, tak to přecházím se stoickým klidem.
V jednom obchodě jsem koupila Elišce "lepší" tepláky. Ještě chtěla ale dvoje levnější - od Vietnamců, ale tam mám problém - s kočárem se do úzkých uliček nevlezu a pustit Jeníka mezi pulty jsem zkusila asi 2x....
Když se jenom válí po zemi, tak je to fajn, ale když zdrhá uličkami pryč a já ho nevidím přes množství regálů, polic, oblečení a lidí......to už je horší.
Eliška má ráda červenou, růžovou a fialovou barvu...a sehnat na ni v její velikosti podobné barvy - to je taky docela problém.
Jenže já většinou nemám na prohlížení a hledání klid...Musím popadnout první věc a utíkat k pokladně... tak jsem využila "služeb" kamarádky.
Jenda "nebyl ve své kůži", tak jsme "zaparkovaly" kočárky na náměstí. Vybavila jsem kamarádku krejčovským metrem a informacemi o potřebných barvách tepláků - hlavně neee černé nebo modré, to by Eliška "nepřežila". :-)
Kamarádka nám vedle lavičky v kočárku nechala asi 5 ti měsíčního synka.
Chudáček malej...spal jako andělíček... Zbožňuji pohled na spící děti. :-)
Byl na něho takový krásný pohled.
Jen odešla, spustil Jenda křik....
"Domů, domůů, domůůůůů..." a pořád dokola.
Snažila jsem se mu vysvětlit, že teta koupí Elišce tepláky, že musíme pohlídat miminko...a až teta přijde, tak půjdeme domů.
Chvíli naštvaně "tancoval" okolo, pak se válel po zemi, nakonec si zul botasky a hodil je i s kyblíčkem do křoví....
Násilím sundal madlo z kočárku a snažil se ho vyhodit do koše...
Ke konci už jen seděl na kočárku a řval....
Miminko to jeho "vytí" chvíli vydrželo, ale nakonec se stejně vzbudilo...
Když kamarádka přišla, tak jsme se už sami vydali na cestu domů...Jendovi "super" nálada vydržela až domů....
Ještě u vchodových dveří si stihl vystřihnout hezký hysteráček....
Ale přežili jsme...a sláva dalším nákupům....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.