pondělí 26. září 2011

Postelové hrátky

Včera jsem vysadila jednu tabletku od bolesti, ale nebylo to ono.

 Dnes jsem si ji přidala zpátky.
Chtěla jsem to zkusit, ale nepovedlo se.

Nezvládám pak ani hru s Jendou. Myslím potom na bolest  a NE na Jendu.

Takže nadále zůstávám na 13 tabletkách. Není to nejslavnější, ale co se dá dělat.


Napadlo mě, že poslední týdny trávím s Jendou většinu času vlastně  na manželské posteli a od toho ten dnešní název. :-P

Jenda je hyperaktivní tvor a musí pořád  něco dělat.

U žádné činnosti dlouho nevydrží...střídáme hru s prasátky, s kapesníky, s kamínky, s korálky a s provázky,  s pentličkami nebo s míčky, jindy to jsou žaludy, kaštany nebo dudlíky....

..... a dnešní článek je o hraní s kuličkami.

Jenda si je vyndal ze své oblíbené magnetické stavebnice....

Nabíral je do kelímku...

Jezdil po nich s autíčky...

....hladil je ručičkou....

Chvíli si na kuličky lehal...


....a děsně se tomu smál....

....pak si je sypal na hlavu a měl z toho radost...

Chvíli jsme si scvrnkali na posteli, ale to mu moc nešlo....
Nechyběla ani chvilka čtení oblíbeného katalogu Bruder....

Zavěrečná fotka svědčí o tom, že nás postelové hrátky baví a že se nám moc líbí...



Přeji vám takový krásný úsměv na tváři, jaký se povedl Jeníčkovi...

25 komentářů:

  1. Jeníček je skvělá osůbka. Tak hezky se směje! Moc hezké postelohraní přeji! :-) Tina

    OdpovědětVymazat
  2. Když jsem viděl ten nadpis, říkal jsem si, že to snad ani nebudu číst. Postelové hrátky je jistě zajímavé téma, ale že bys o nich psala jen tak na svůj dost známý blog, to se mi nechtělo věřit. Nakonec zvítězila zvědavost, jako obvykle.
    Je mi divné, že jeden prášek na bolest má tak rozhodující vliv. Člověk by řekl, že v tom množství se jeden nemůže nijak projevit.
    Moc mě těší až hřeje, že máš Jeníka tak ráda. Pevně doufám, že stejně miluješ i jeho sestřičky.
    I když mě téměř nic nebolí, do úsměvu na tváři mám dneska daleko. Naštvala mě jedna hloupá a zlá slečna nebo paní a nějak se jí povedlo zkazit mi náladu. Tvůj článek mi ji zase trošku vylepšil, takže díky!

    OdpovědětVymazat
  3. Davide, ono to není ono nikdy. Bolí to pořád. Tak nějak na hranici snesitelnosti. Když jsem volala do té ambulance bolesti, doktor řekl, že máme léky znovu navýšit, neurolog zatím nechce.
    Vím, že nemůžu chtít zázraky. Léky beru cca po 2-3 hodinách. A když si vezmu ve 12h a pak až v 18h, tak mezitím "úpím" a veškerá energie se soustředí na bolest. Pak nemám sílu na nic. Potřebuji ten lék i v 15 hodin... Jen jsem to chtěla zkusit, zda to půjde nebo ne. Asi je zatím brzy.
    Ale lepší se to. Místo 2 holí mi stačí už jen jedna a taky už umím chodit po schodech, heč. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ha, zapomněla jsem. Davide, MILUJI všechny své děti stejně. Jeníčka i holky. A snažím se každému věnovat svůj čas a svou lásku. Když máme děti, láska se nedělí, ale násobí. :-P

    OdpovědětVymazat
  5. Draha Marci,
    to je naprosto bozsky usmev nakonec ;-))
    Verim, ze uz bude lepe....
    Jasne ze milujes vsechni sve deti :-))) jsi totiz bajecna MAMINKA !!!
    Myslim na Tebe, Lucie

    OdpovědětVymazat
  6. Postelové hrátky s Jeníkem. :) Však taky Evík k minulému článku psala, že je čím dál krásnější chlap! :) A vskutku, opravdu mu ten úsměv sluší.
    Lepší se to s Tvojí nohou? A kdy Ti budeme moci přezdívat Rychlonožko? :)
    Je škoda, že ta zkouška s ubráním jednoho prášku nevyšla, ale není všem dnům konec. Bude líp.
    Posílám hojivé ohlazení.

    p. s. : Děkuji srdíčkové Iloně D. za pochvalu v minulém článku. Ani nevím, čím jsem si ji zasloužil. :)

    OdpovědětVymazat
  7. :)) Samozřejmě "pohlazení"! Co by děti dělaly s ohlazenou maminkou. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Luci, Tino, děkuju.
    Mutile, já Ti dám Rychlonožku. Ale jednou běhat budu. Už se na to těším.

    OdpovědětVymazat
  9. Když si pročítám starší články o Jeníčkovi, nelze nevidět ten rozdíl. Na fotkách ze zimy je Jenda naštvaný, ubrečený, vzteklý. Jaká je to teď změna! Krásný kluk, usměvavý, trochu rošťák:)). Vím, že mu dobrá nálada nevydrží dlouho, ale díky Bohu za každou minutu. Určitě stojí hodně sil pořád něco vymýšlet a něčím ho zaujmout, ale ta jeho radost stojí za to. Já prostě vidím velký pokrok.
    Přeji hezký večer a málo bolesti. Majka

    OdpovědětVymazat
  10. Marci, Jenda vypadá při hrátkách moc spokojeně.

    Zkus spíš natáhnout interval, mezi dávkami léků, než jednu dávku vysadit. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  11. Majko, moc hezky jsi to napsala. Samozřejmě, že nemá dobrou náladu pořád. Utíká, vzteká se, válí se po zemi, zalézá pod stůl..ale má štěstí, že se mi ho s holemi nechce honit a lovit fotky. :-P
    Jsem vděčná za každou minutu naplněnou jeho úsměvem a radostí. Uvidíme, jaké to bude, až se zase začne zapojovat do společnosti.

    OdpovědětVymazat
  12. Jeníček má fakt nádhernej úsměv!

    OdpovědětVymazat
  13. S magnetickými guličkami som sa tiež hrala rada . Vlastne sa s nimi hrám rada doteraz . :-D

    Už to píšem asi fakt poslednýkrát, ale nedá mi to . Brať toľko tabletiek je hrozné . Oni svine prestanú účinkovať, to mi ver .

    OdpovědětVymazat
  14. Aliso, já s braním léků nemám zkušenosti. Ale doufám, že se ty neuralgické bolesti zmenší a léky budu moci postupně vysadit.

    OdpovědětVymazat
  15. Jeníček, má to své hraní spojené i s tělocvikem. Na fotkách je vidět, jak sebou šije a hraje si vlastně celým tělem. Věřím, že ti dá hodně práce, aby dokázal chvíli koncentrovat pozornost. Snímkům, to ovšem svědčí. Každý je jiný a je na co se dívat. Mám ty tvoje obrázky s postupným popisem moc ráda. :-) Škoda, že to nevyšlo bez toho jednoho prášku, ale příště už to třeba vyjde! Hezký den tobě i dětem. ;-))

    OdpovědětVymazat
  16. marci, nedej na řeči..já beru stejné už rok aúčinkovat nepřestly, jediné na o jsem si zv ykla je ten útlum auž ho nepoci´tuju tělo se vyrovnalo. na ordinaci bolesti mi říkali že nemáš snižovat rychle, že bolest musí mít co nejvyrovnanější křivku, aby začala ustupovat. a napiš zase jak se máš na mail....

    OdpovědětVymazat
  17. To jsou ty nejhezčí postelové hrátky které můžou být,odměněné úsměvem šťastného dítěte.Jste zlatý člověk.Tak hodně takových dnů a hlavně ať je Vám líp.Věra.

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj Amelko, Jendy usmev je nadherny, postelove hratky mu ocividne svedci :) Hlavne aby tobe bylo co nejdrive lepe, snizovani davek leku je nekdy osemetna vec ale ono to pujde, vydrz!!

    OdpovědětVymazat
  19. Zlatíčko, co to je za nápad, vyčítat si, že myslíš na svou bolest víc než na Jeníčka! Když je ta bolest tak silná, že ti vlastně svazuje ruce, nohy, celé tělo, a navíc i myšlenky! Bolest je hrozná, ničivá. Ber ty léky, pokud ti pomůžou. Ale četla jsem už v komentářích, že je ti trošičku trošičku líp, tak mám z toho radost - snad se to už rozchodí a bude to lepší... moc bych ti to přála.
    A fotky s Jeníčkem jsou taky pěkné, krásně se směje a je dobré, že si dokáže vyhrát s tolika drobnostmi...
    Ať je každý tvůj další den lepší a lepší!

    OdpovědětVymazat
  20. Neznám dítě, které by si tolik vyhrálo.. A nebo je to možná tím, že mi je doba svého vlastního dětství už tak vzdálená.

    OdpovědětVymazat
  21. Má krásný úsměv a přeju vám moc oběma, abyste se mohli takhle smát co nejčastěji :-)

    OdpovědětVymazat
  22. Nádherné fotečky s nádherným úsměvem:-)...Děkuji za milou návštěvu na mém blogu a krásný komentář. Přeji krásné dny, ať jsou plné takových úsměvů. Lucka

    OdpovědětVymazat
  23. Jeník má krásný úsměv, který je určitě tou nejlepší náplastí na bolest. :-D

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...