Aby chápal... Tady se jí...a tady se pracuje.....
Zkrátka "svůj koutek".
Hlavně netlačit na pilu. Pak se Ti moji chlapi zaseknou a nejde nic. S trpělivostí je to mnohem lepší.
Křesílko bylo se slevou, protože je používané a bylo špinavé, ale nám to nevadí.
Díky Bohu za to.
Bylo něco před 22. hodinou a protože Jenda "tradičně" nespal, nechali jsme ho se s novými věcmi "seznámit".....
Lezl na křesílko ve tvaru míče, dával si tam dudlíčky a čuníka...a bylo vidět, že se mu to líbí.
Na nový stolek jsem mu dala jeho oblíbenou magnetickou stavebnici...
Ví, že stavebnici mívá na gauči....
.....naložili jsme pár dílků stavebnice na autíčko...
Jenda si na stůl vyskládal oblíbené knihy a prohlížel si čísla....
Ty knihy, které "přečetl", ty odkládal na zem....
Ani se mu nechtělo spát, když jsme ho po 23. hodině odváděli do ložnice....
Jenda se vzbudil a utíkal do obýváku... Popadl křesílko a tlačil ho k televizi, marně mu manžel vysvětloval, že křesílko bude u stolečku....
Asi jsme to měli trénovat jiný den (když jsme doma sami dva) a néé o víkendu, kdy je tu na něj "normálně" moc rušno....
Jenda ječel, válel se po zemi a zalézal pod stůl.... se slovy: "Jeník nece číst"....
Už jsme mu nevysvětlili, že si NEJDE číst, ale že se může dívat na televizi...
A pak mi to došlo....
Spojil si křesílko, stůl a četba.... (jako to bylo večer)
A ono to mělo být spojení - křesílko, stůl a televize (nebo hra)....
Mysleli jsme si, že se od stolu bude dívat na televizi a bude tak dál, aby si nekazil oči. Ne jako dosud...s nosem přilepeným téměř na obrazovce....
Tak už nemyslím....
Necháme Jendu si na nový "nábytek" pomalu zvyknout....
Ke stolku mu nosím jídlo, pamlsky, oblíbené pití, aby k němu MUSEL dojít a sednout si tam.... Uvidíme, snad si pomalu zvykne....
Nejsem zastáncem "násilí". Toho jsem si jako dítě užila dost a je mi to proti srsti.
Počkám tedy, až si Jeníček za stolem zvykne "dobrovolně"....
Jasně, můžu vypnout televizi ...
"Budeš za stolem, bude pohádka...
Budeš přímo u televize, nebude pohádka...."
Ale to by byl jen řev a agrese...
Nejdřív to zkusíme pár dní dobrovolně.
Kdyby to nešlo, tak to zkusíme přes pozitivní systém odměn.
"Budeš sedět za stolem, dostaneš odměnu (ještě nevím CO, ale musí to být něco lákavého) a pochvalu...."
Zatím se nám daří posouvat se malými krůčky vpřed. A pozitivní motivace je vždy lepší... I na holky to zabírá už několik let. Za dobré chování dostávají nálepku na ledničku... Za 30 nálepek oblíbená hračka ap.
Věřím, že rituál sezení přímo u televize pomalu změníme na rituál sezení u stolečku....
Věř a víra Tvá Ti pomůže.... :-)
A s trpělivostí nejdál dojdeš. :-)
OdpovědětVymazatVěřím, že si Jeníček brzy zvykne a změní rituál.
Janík musel moc poslúchať, keď si zaslúžil také krásne kresielko a nový stolík( ten vám tak trochu závidíme, tiež by sa nám podobný zišiel)
OdpovědětVymazatVerím, že to zvládnete postupom času , so štipkou snahy a samozrejme s tou vierou ;-)
Zdravím :-)
OdpovědětVymazatZvlastni ze jsem zpocatku ani ja ten novy system nepochopila. Taky bych spis chapala ze kresilko bude prenosne "doupe", a kdyby mi ho pak nekdo strkal ke knizkam, chapala bych to jako ze mam cist (coz poranu nedelam, ze). To by bylo scen... Jenik je jeste dobry ze ho to casem prejde, ja jsem po takovem zazitku vzdycky dotycnou vec (treba kresilko) nenavidela, stydela se za nej (pamatovala jsem si ze jsem na nem byla dovedena k omylu a zmatku) a nesmelo se o nem ani mluvit.
No, preju Ti abyste se na pouziti nabytku casem nejak shodli :-)
(baba.prebytecna)
No tak přeju, ať si Jeník brzy zvykne!
OdpovědětVymazatDůležité je, že Jeníček vzal křesílko i stoleček za svůj a líbí se mu. U nás se s nosem nalepeným na televizi sedělo do 9 let, ale nemyslím, že by to Jirkovi něják uškodilo, vidí jak rys.
OdpovědětVymazatDopisuji si s očním lékařem ohledně sezení blízko u TV, z mailů kopíruji: "Z očního hlediska je názor, že se koukáním zblízka na televizi kazí zrak, už dávno přežitý.
OdpovědětVymazatDůležitější je doba sledování bez přestávek. Proto je důležité dělat přestávky.
Sezení Jeníčka blízko u televize nemusí být samo o sobě příznakem nějaké
vady. Zvláště u dětí s autismem, nebo jinou poruchou pozornosti, je obvyklé
že děti pozorují TV obraz zblízka, protože obraz na celé obrazovce je pro
ně příliš komplexní. Vybírají si tím menší část obrazu, kterou mohou
sledovat snadněji, déle a bez větší námahy."
Huuurá, ted jsem trošku klidnější.
Pamatuji si, že mně jako dítěti rodiče říkali, že si zkazím oči čtením s baterkou...a celé dětství jsem četla po nocích pod dekou při baterce a mám oči jako ostříž. :-)
dostal křeslo v podobě míče
OdpovědětVymazatlíbí se mi, co mne se týče
sedí si Jeník jako pán
a s Jendou sedí baklažán
Tak ať se Jenda s novým nábytkem rychle sžije a hlavně ať si ho užije.