Mezitím byly vánoce, nemoci, spousta akcí...zkrátka "nebyl čas"...
Poslední lekce canisterapie se nám nevydařila.... http://auticekjenicek.blogspot.com/2010/12/nepodarena-pulhodinka-canisterapie.html
Tentokrát jsme to neriskovali a rovnou jsme naplánovali návštěvu DOMA.
I když si myslím, že je na tom Jenda malinko lépe než před 2 měsíci... Ale pokoušet to nebudeme.
Televizi jsem nechala zapnutou.... patří k rituálům a Jendu uklidňuje.... A Jenda na ni občas mrknul...
Slečna Lucka přinesla Jeníčkovi nádherné obrázky svých 2 psů... a myslím, že tím si Jendu získala.
Jeníček má obrázky MOC rád. Hned si je prohlížel a také si je olízal a okousal...
OLIN a AKIRA:
Olin je úúžasný. Je takový správně akční.... Přesně typ pro našeho Jeníka.
Pak se pejsci vyměnili a Lucka přivedla z auta Akiru... Té se moc běhat nechtělo.... :-)
Na závěr lekce canisterapie dostal Jeníček od slečny "hmyzí domeček"....když má rád ty brouky... :-)
Přijde ve svém volném čase, zdarma a ještě Jeníčkovi donese dárek, na který bude Jenda na zahradě lákat své hmyzí "kamarády"....
Sama nám loni nabídla svou pomoc jako reakci na můj článek v místním tisku:
http://www.auticekjenicek.estranky.cz/clanky/jenicek/clanek-v-mistnich-novinach.....html
Díky Bohu za podobné lidi.
Jenda říká: "Jeník na Olina těší...až bude nula nula deset....pide Olin...." (přijde Olin)
Včera totiž přišli v 10:00 hodin a Jeníček si to pamatuje... Je chytrý (i když to většinou neumí "prodat") a paměť má jako slon...
Když návštěva odešla, nakrmil zbylými piškoty ještě naši Betynku....
Jsem ráda, že se akce tentokrát podařila a už se těšíme na další lekci...
Slečně Lucce i pejskům patří náš neskonalý dík.
Nasla jsem si z tveho druheho blogu cestu i sem... a i tenhle blog je moc zajimavy cteni. :)
OdpovědětVymazatFascinuje me ze nachazim plno podobnosti mezi svojim detsvim a Jendovym a tim se mi vyjasnuje plno zahad... Ja jsem svoji diagnozu (AS) dostala az v dospelosti, jako mala jsem byla akorat "rozmazlene a nevychovane dite"... Mimo jine jsem taky nesnasela doteky, nechapala jsem proc me chce furt nekdo objimat, hladit nebo davat pusu, a do jiste miry je nesnasim ani dnes a taky jsem mela pamet jako slon.
Ten clanek do mistniho tisku jsi hezky napsala. Obcas citim ze bych taky potrebovala tricko s napisem "Vnímám svět jinak. Neřeš to...." fakt by se mi nekdy hodilo... ;)
Katarino, jsem moc ráda, když mi napíše i někdo, kdo je na "druhé" straně. Když mohu nahlédnout do světa a pocitů lidí s AS. Protože ti moji mluvící Aspíci mi stejně neřeknou, co cítí...a já mohu jen "hádat", co je příčinou jejich chování či afektů... Děkuju, moc si toho vážím...
OdpovědětVymazatDíky za milá slova:-) Jsem ráda, že měl Jeník z naší návštěvy takovou radost! Lucka, O+A
OdpovědětVymazatTesi me ze ti muzu pomoct nahlednout do sveta Aspiku. :) Rada v tom budu pokracovat...
OdpovědětVymazatProblem muze byt ze ti tvoji Aspici sami kolikrat nevedi co je pricinou jejich chovani a afektu. Me se kolikrat stava ze vlastne ani nevim proc mi neco vadi nebo proc jsem reagovala urcitym zpusobem na neco a pak kdyz zjistim ze jsem tim nekomu jeste ke vsemu ublizila (coz v 99ti procentech pripadu absolutne neni mym umyslem) tak je mi to lito ale nevim co delat...
Katarino, díky, MOOC! "Tak blízko" si mě nepustí ani vlastní manžel. Tohle jsem od něj NIKDY za celých 15 let neslyšela. Já vím, že mi nechce vědomě ublížit, a přesto to často bolí, i když po zjištění diagnozy už méně...NIKDY jsem od něj neslyšela slova jako je lítost, promiň apod. Ještě jednou děkuji.
OdpovědětVymazatJe mi lito ze to mas s manzelem tak tezke. Sama nekdy nechapu jak to se mnou muj pritel muze vydrzet...
OdpovědětVymazatV dospelosti se mi nejakym zpusobem podarilo naucit ze se clovek ma omluvit, ale stejne je to pro me tezke, nebot kolikrat nevim jak nebo kdy se mam omluvit, atd. Zni to blbe, ale je to bohuzel tak. Jako mala jsem to v podstate vubec nechapala. Nechapala jsem jak muze nekomu pomoct slovo "promin" nebo "je mi lito", vzdyt je to jen slovo, stejne bezvyznamne jako treba slovo "hrnek". Pamatuju si ze jsem se to jako asi 11ti leta snazila vysvetlit babicce a dostala jsem za to samozrejme akorat vynadano.
Pro me je vetsinou lehci komunikovat pisemne nez "na zivo". Treba to plati i pro tveho manzela? Co takhle sms nebo mail? Pro me je o hodne lehci se nekomu otevrit pisemne.
Katarino, můžeš mi, prosím, napsat mail? Díky..je pod profilem... Ano, občas komunikujeme přes maily a sms...ale holé věty s pár slovy bez přídavku citu.. Věta typu: "Dej mi pivo do lednice" ap., tomu se snad ani KOMUNIKACE říkat nedá.
OdpovědětVymazatJe strašně fajn dívat se na svět tvýma očima..a zjistit, že pro někoho může být slůvko "PROMIŇ" stejně bezvýznamné jako třeba "hrnek"...A hned to mnohé vysvětluje...Díky!
slyš, Jeníku, co ti povím
OdpovědětVymazatv deset přijde pejsek Olin
s piškoty budeš pobíhat
Akiru potom hladívat
ti pejsci zahřejí dušičku
vám všem posílám hubičku
Alespoň takové elektronické políbení a objetí s přáním všeho nejlepšího a hodně těch "malých" radostí.
I já raději komunikuji písemně, ale to připisuji jen tomu, že jsem němá Ryba
...povabila mě básnička od mutil :o)
OdpovědětVymazatJe opravdu vzácné, potkávat lidi jako je Lucka. A uvažuju čím dál víc o canisterapii s Holynkama. Jen ten čas...
Jeník si to pěkně užil...ochutnal :o)
Mutile, díky za pěkné básničky!!!
OdpovědětVymazatAranel, až budete dělat canisterapii s Holynkama, Jenda se hlásí jako první zájemce.. :-)
Tak jsem si dnes na základě Jeníkova úspěchu s hafem našla o.s., které tu provozuje canisterapii, jezděj domů a je to zadarmo, asi omdlím radostí, díky za inspiraci!!!§
OdpovědětVymazatDáši, no vidíš, to je supeer. Co to je za o.s.?
OdpovědětVymazatJá se na to vykašlu., já a technika...to spíš uzdravím Mrtvé moře a Žižka uvidí na jedno oko...
OdpovědětVymazatPsala jsem na Dáši blog a vzkaz zmizel v nedohlednu:-(( bylo to úžasné čtení, jako by to psal můlj milovaný František Nepil.
Člověk řve smíchy, i když je to smutné téma.
NÁDHERA, ta hra se slovy, ten humor...
Že synek nemluví a ty jsi "ráda", že nevíš, jaké nepublkovatelné výrazy se v něm asi přehrávají - to ten můj kluk s monology vůbec neřeší místo lidi ani situaci...
Že synek nereaguje ani na STŮJ, já už si připadám jak ve Forrestu |Gumpovi a křičím STOP.
Ano, vypadám jako když venčím psa a ne syna. STOP STŮJ DOLEVA ČEKEJ JDI...:-))
Ještě jednou díky za čtení a přeju hodně sil a úsměvů!
Marci, smekám před slečnou, hafíkama a hlavně zase před Tebou, že tohle pro |Jeníka přes všechny starosti stihneš zařídit!!!!
Magda
Jé to je pochvala pro měěě??? Děkujuuuuuuuu to si někam okopčím, po ránu mi to neskutečně zvedlo náladičku, děkuji Magdo mockrát!!!!
OdpovědětVymazatAmy Pessos o.s., stránky tady: http://www.pessos.estranky.cz/
Omlouvám se Marci, že to tu řeším, ale u Dáši se mi nepodařilo dát komentář, nemám účet a nezdařilo se mi to. tady u marco je aspoň to "anonymní", jak to udělám Dáší u Tebe???
OdpovědětVymazatMmch, dnes jsem se chechtala hned jak jsem viděla mrazák:-)))))
Což můj věcný syn okomentoval:"Nesměj se, je to jen hranatá věc" - povídej mu něco o vzrušeném manželovi, viď?:-))))))
Magda
Dášo, TY JSI Z pŘÍBRAMI?????????????????????
OdpovědětVymazatJá z Rožmitálu p.Tř!!!!!!!!!!!!!!!!!!
(jezabel13@seznam.cz)
Marci, to by se dalo v březnu zkombinovat, ne??????? No mě picne, to chce druhý kafe, ať to se mnou nešvihne...
Magda
Ne že bych věděla, odkud je Amélie :-)jo mrazák, ale on na něj tenkrát fakt tak toužebně hleděl :-D
OdpovědětVymazatKrásně sepsáno..jen mě zajímá, jak se člověk zamiluje do chlapa, co nevyjadřuje cit...Alemusí být vnitřně úlevné vědět,proč to je..
OdpovědětVymazatAndyPan, to by bylo na dlouho..a to sem nepatří...Jen ve zkratce...bydleli jsme od sebe 250 km..a to toho druhého člověka nepoznáš, když občas přijede na návštěvu. A navíc mi bylo sladkých 18-19 let..a byl první...žádné znalosti, žádné zkušenosti, žádné srovnání....Byla jsem naivní, nezkušené "telátko". Ale i tak díky Bohu za tuhle zkušenost.
OdpovědětVymazat