Dnes jsme si udělali s manželem prima výlet....
(Cestou zpátky jsem žertovala, že nebýt autismu, tak si nikam společně nevyjedeme...)
Jeníčka hlídala moje maminka.
Jsem zmrzlý človíček milující spánek....
A když mě budík ráno nemilosrdně budil v 6:30 hodin, vůbec se mi nechtělo vstávat. Při pohledu na teploměr jsem měla chuť zavrtat se zpátky do teplého pelíšku.
Venku bylo pro mě přííšerných mínus 16 stupňů.
Ale když si něco umíním, tak to i splním...
Díky Monice a jejímu blogu o Járovi... jsem získala tip na výlet:
Výstava strukturovaných úkolů... Nezní to krásně?... To jsem přece MUSELA vidět. :-)
http://ojarovi.blogspot.com/2011/02/vystava-strukturovanych-ukolu.html
A tak jsme vyrazili.
Ani 200 km mě nemohlo odradit...
Výroba obrázků a strukturovaných úkolů je v posledním roce moje HOBBY.
Dělá mi radost něco vymýšlet, laminovat a pracovat s Jeníčkem.
Už si nejsem jistá, jestli to dělá radost Jendovi, ale to je jeho problém. :-)
Možná ještě chudák neví, jak houževnatou a trpělivou má matku.
Někdy má Jeníček období, kdy úkoly (za odměnu) plní rád, jindy odmítá klidně týden cokoliv dělat...ale matka se nevzdává...
Naopak...hledá tipy na další úkoly, přemýšlí, CO by ho zaujalo, ČÍM by ho motivovala, tiskne, třídí, laminuje a podlepuje suchým zipem...
A to všechno po nocích....
A potom únavou kolem 02. hodiny ranní padá na ústa...
Po 3 hodinách cesty jsme byli na místě:
SPC Kamínek v Ústí nad Orlicí....
Jedním slovem:
NÁDHERA.....
.....úžasní, milí, usměvaví lidé....
...spousta obrázků a strukturovaných úkolů....
....čaj, kafíčko, buchta, teplo....
....Možnost zakoupení hotových úkolů....
....zkrátka parááááda.
Připadala jsem si jako v RÁJI....
Nakoupili jsme Jeníčkovi nějaké úkoly....
A já z nich mám velikou radost....
Ti milí lidé z SPC Kamínek mi ušetřili spoustu PRÁCE...
Díky nim si teď můžu pár dní po večerech dát nohy na stůl, udělat si kafíčko a zanořit nos do nějaké knihy....
Jenda chudák ještě neví, co ho zítra čeká....
Děkuji Monice za tip na výstavu a milým, ochotným lidem v SPC Kamínek v Ústí nad Orlicí za jejich práci....
Díky nim jsem získala mnoho nových materiálů i poznatků pro svou práci s Jeníčkem....
Marci, především jsem v šoku, že jel i manžel.
OdpovědětVymazatA že sis to užila!!! Že Tě to potěšilo a motivovalo...a máš pravdu, chudák Jeník:-)))
Magda
Magdi, můj manžel má asi AS, ale i tak (občas) "vidí", co všechno pro Jendu dělám a chápe, že potřebuji ty tipy a náměty někde "vzít"... A navíc rád cestuje, takže takhle jsme spojili "příjemné s užitečným". Nenutila jsem ho. Nucením NIKDY ničeho nedosáhnu. I Aspíci umějí být milí a úžasní lidé ...zvlášť, když je po jejich. :-) A musím říct, že po 15 letech občas svitne "na lepší časy". :-) Myslím, že mi diagnoza pomohla nejen ve vztahu k Jendovi, ale i k manželovi. Díváme-li se na druhého očima lásky, vidíme to pozitivní a opomíjíme to negativní. Můj manžel zaslouží obdiv za to, co se svou diagnozou zvládá. Kéž bych na to nezapomínala, když někdy nemá "svůj den"...
OdpovědětVymazatTvá slova zní hezky...ale nemůžu si pomoct, jeden jeho "světlý" den mi nepomůže zmírnit vztek, co Ty vše děláš a on to neocení...100x mi piš o AS, snažím se to chápat, že není sobec, že má asi AS, ale stejně mě to vůči TOBĚ vadí a bolí.
OdpovědětVymazatPromiň, ale přes lásku "opomíjet" jak se jindy cítíš, když se chová tak jako většinou...zapomenout na ty předchozí články....neumím to a přes svou umíněšnost ani neudělám.
Myslíš, že to "vidí", jak jsi na rozthání´, abys tu domácnost a Jeníka zvládla nebo si to spíš namlouváš a vnitřně přeješ Ty, že on to "vidí a oceńuje?"
Magda
Ach Magdi, kladeš mi těžké otázky...asi to většinou nevidí, asi neoceňuje...ale to přece není důležité. Jednou to pochopíš, máš přece syna s AS. Mně trvalo to pochopení skoro 16 let.
OdpovědětVymazatMám radost, že se zadařilo, určitě se úkoly budou Jeníčkovi líbit, protože je zvídavej človíček a tohle pro něj bude nové.
OdpovědětVymazatJen mám dotaz je někde na netu e-shop s podobnými věcmi?
Tanzi: http://www.piktik.eshop-zdarma.cz/
OdpovědětVymazatdíky, jdu tam :o)
OdpovědětVymazat...moc hezké :-)
OdpovědětVymazatMam z Vas radost :-)
OdpovědětVymazatTak me napadlo, ze by mohly vyrabet strukturovane ukoly i pro manzely. Priju domu - pozdravim :-)
polibim, pohladim ;-) Zlobim - omluvim se :-)
atd atd.... Urcite bych si to poridila domu take :-)))
Jsi skela Marci. Lucie
Naopak...je moc dobře, že má Jeníček takovou maminku :o)
OdpovědětVymazatMarci, hrozně moc děkuji, za tento článek. Byl mi velkou inspirací a už kuji plány. V papíru jsem ponořená stále, tak proč nedělat něco takového, pro vás. Kterým to pomůže. Ještě jednou dík.
OdpovědětVymazatJé, tak to je škoda, já tam byla také.
OdpovědětVymazat