"Nežikej hmmmmm, žikáš to fult dokola a je to tlapný!!!
Nežikej hmmmmm, žikáš to fult dokola a je to tlapný!!!
Nežikej hmmmmm, žikáš to fult dokola a je to tlapný!!!
Je to tlapný! Je to tlapný!
Je to tlapnýýýýý.
Jsi tlapnáááá...."
To NE, mlčet se nesmí. To by ho vytočilo taky. ON chce, abych na všechno reagovala, tisíckrát za den...a holt nám to někdy uklouzne... Eliška se mu snažila vysvětlit, že si může říkat, co chce, ale to jí neprošlo.
Právě to jsem myslela. :D Že po tobě chce abys mluvila, reagovala:D A přísloví říká, že nemusíš :D
(I když já mám co mluvit. Když jsem byla malá, taky jsem na všechno chtěla odpověď a neurčité mmm pro mě nebyla odpověď. 6x jsem zopakovala: "Mamííí, tak ano nebo ne?" :-)
Taky mi to "hmm" vadilo v dětství a nemám ho ráda dodnes, asi nejen kvůli bezobsažnosti, která ve mě zanechává pochyby, ale i kvůli jeho zvukové podobě. Prostě mi to špatně zní, podobně jako mi (a dalším AS) vadí některé jiné zvuky nebo zvukové podoby slov. Sama nedokážu vypustit "hmm" z pusy, a pokud vím, že nemám nic říkat a jen dát zvukově najevo, že poslouchám, dokážu říct třeba "aha" nebo "jo", ale "hmm" prostě ne.
Většinou si to uvědomím a říkám něco jiného - "jo, vidím, aha, ano..." ale stejně mi to někdy uteče. Ono když to je od rána do večera bez přestávky:-P Člověk nemůže být pořád ve střehu a 100 procentně soustředěný.
Dnes to bylo se mnou, ale včera například s Eliškou. Přece jen spolu trávíme celé dny..a on by mi tisíckrát za hodinu něco ukazoval - tedy dudánkovi - dudánek už rok http://auticekjenicek.blogspot.cz/2013/10/porad-dokola-to-same.html plní úkoly (odkoukané z iPadu) a mně z toho jde hlava kolem.
Přesně tak - z toho jejich opakování by se člověk zbláznil. Včera jsme se například byly s dcerou asi na hodinu projít - a po celou dobu jsem musela odpovídat na její tvrzení, že "už pořád neříká totéž" - jaký paradox :-) ! Vyžaduje odpověď celou větou, takže jsem 60 minut říkala "ano, už neříkáš totéž, ano, anoanoano, jojo...") - mezitím jsem občas vykřikovala "už dost, to stačí, nemusíme to říkat stokrát, nejsme přece blázni (na to Lída: "nejsme blázni, nejsme blázni, nejsme blázni....") , nebo jsem se (bez úspěchu) snažila převést hovor jinam...Příchod domů byl vysvobozením... Jarmila
aj ja teraz hovorím "hmmmmm", ale áno. On je citlivý chlapec, tak to vníma trošku inak, to bude asi tým. Niekedy keď sme nervózny, necítime sa najlepšie, tak nás dokáže vytočiť každá malá banalita. No u neho je to všetko asi zdvojnásobené....
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu. Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.
Tak to vidíš :D
OdpovědětVymazatA mně napadlo v téhle souvislosti: Mluviti stříbro, mlčeti zlato :D
To NE, mlčet se nesmí. To by ho vytočilo taky. ON chce, abych na všechno reagovala, tisíckrát za den...a holt nám to někdy uklouzne... Eliška se mu snažila vysvětlit, že si může říkat, co chce, ale to jí neprošlo.
VymazatPrávě to jsem myslela. :D Že po tobě chce abys mluvila, reagovala:D A přísloví říká, že nemusíš :D
Vymazat(I když já mám co mluvit. Když jsem byla malá, taky jsem na všechno chtěla odpověď a neurčité mmm pro mě nebyla odpověď. 6x jsem zopakovala: "Mamííí, tak ano nebo ne?" :-)
Taky mi to "hmm" vadilo v dětství a nemám ho ráda dodnes, asi nejen kvůli bezobsažnosti, která ve mě zanechává pochyby, ale i kvůli jeho zvukové podobě. Prostě mi to špatně zní, podobně jako mi (a dalším AS) vadí některé jiné zvuky nebo zvukové podoby slov.
VymazatSama nedokážu vypustit "hmm" z pusy, a pokud vím, že nemám nic říkat a jen dát zvukově najevo, že poslouchám, dokážu říct třeba "aha" nebo "jo", ale "hmm" prostě ne.
Většinou si to uvědomím a říkám něco jiného - "jo, vidím, aha, ano..." ale stejně mi to někdy uteče. Ono když to je od rána do večera bez přestávky:-P Člověk nemůže být pořád ve střehu a 100 procentně soustředěný.
VymazatTo je mi jasné, nikdo se nedokáže neustále kontrolovat.
VymazatSpíš mě zaujalo to, že se víc lidí shoduje v averzi k jednomu určitému zvuku.
A s kým sa takto originálne bavil? S tebou Ami? Čože si mu na to povedala? :-)
OdpovědětVymazatDnes to bylo se mnou, ale včera například s Eliškou. Přece jen spolu trávíme celé dny..a on by mi tisíckrát za hodinu něco ukazoval - tedy dudánkovi - dudánek už rok
Vymazathttp://auticekjenicek.blogspot.cz/2013/10/porad-dokola-to-same.html plní úkoly (odkoukané z iPadu) a mně z toho jde hlava kolem.
Přesně tak - z toho jejich opakování by se člověk zbláznil. Včera jsme se například byly s dcerou asi na hodinu projít - a po celou dobu jsem musela odpovídat na její tvrzení, že "už pořád neříká totéž" - jaký paradox :-) ! Vyžaduje odpověď celou větou, takže jsem 60 minut říkala "ano, už neříkáš totéž, ano, anoanoano, jojo...") - mezitím jsem občas vykřikovala "už dost, to stačí, nemusíme to říkat stokrát, nejsme přece blázni (na to Lída: "nejsme blázni, nejsme blázni, nejsme blázni....") , nebo jsem se (bez úspěchu) snažila převést hovor jinam...Příchod domů byl vysvobozením... Jarmila
VymazatA přitom slovíčko hmmmm uklouzne tolika lidem...
OdpovědětVymazataj ja teraz hovorím "hmmmmm", ale áno. On je citlivý chlapec, tak to vníma trošku inak, to bude asi tým. Niekedy keď sme nervózny, necítime sa najlepšie, tak nás dokáže vytočiť každá malá banalita. No u neho je to všetko asi zdvojnásobené....
OdpovědětVymazat