Eliška si strašně moc přála k vánocům křečka.
Několikrát jsem se jí snažila vysvětlit, že už mám všeho nad hlavu....už tak nic nestíhám a žádného křečka doma nechci.. Ať si ho pořídí třeba za 10 let do své domácnosti.
Snažila jsem se jí vysvětlit, že jsme skoro všichni alergici, astmatici...že to NEJDE....!!!
Jaké bylo moje překvapení, když den před Štědrým dnem přijelo auto, vystoupila kamarádka Elišky a nesla klec....s křečkem...
V první chvíli jsem nevěděla, co mám dělat... Vyhodit ho? Někam ho dát? Ublížit tím Elišce?
Viděla jsem RADOST její i Jeníčka...
Byli tak šťastní....
A protože křeček měl všechno, co měl mít - pítko, misku na jídlo, krmení, podestýlku....
...tak jsem ho tu nechala - za určitých podmínek: Bude bydlet v pokoji Elišky a bude se o něj SAMA starat. Nebudu mu měnit podestýlku, vodu...nic... Žádné starosti pro mě navíc.
A ten "myšák" si je získal... a mě vlastně taky. :-)
Několikrát za den se ptám, co dělá "Knedlíček" a už jsem dokonce hledala na internetu, co baští taková potvůrka.... :-)
Po pár dnech jsem vyhověla Elišce a uvolnila jsem pár korun na kolotoč...
Jendovi se "myšička" moc líbí....
Eliška někdy donese klec do obýváku, postaví ji na stůl....
...a Jenda se chvilku dívá....
klepe na klec svým dudlíčkem....
.... má radost, jak se křeček houpe, komentuje situaci, když křeček jí....nebo pije....
Dovede u toho sledovat i televizi...a pak že neumí dělat víc věcí naráz... :-)
Samozřejmě to vydrží jen chvilku, a pak už do klece mlátí a křičí....
A to je zase čas, kdy se křeček stěhuje zpět do pokojíčku Elišky.... nechceme přece tomu zvířátku způsobit nějaké trauma...
A neříkejte to na mě, ale stejně jsem ráda, že ho doma máme.....
..takhle to vždycky dopadne :-))doma to nechceš a pak kolem toho nejvíc skáčeš :-)) to znám :-) a navíc Jeník má zvířátka rád ...
OdpovědětVymazatTak si nového člena domácnosti užívejte...my vždy koukali do klece jak na TV....měli jsme už kdeco...křečky, pískomily...morče...a dvě fretky...už nechci nic...jen přes mou mrtvolu..pes a kočka je strop mého dobráctví...stejně pak kolem toho vždy skáču já...tak ať se křečkovi daří:-))))
OdpovědětVymazatDva divoši
Tak vám ke křečkovi gratuluji :-). Aspon má Eliška a Jeníček zábavu.
OdpovědětVymazatMy máme doma rybičky. Když byl Jiřík malý, tak si k nim donesl židličku a dokázal na ně koukat třeba hodinu...Pak je maloval, ukazoval jim obrázky...párkrát se s nima dělil i o pastelky - naházel je do akvárka. Ale rybičky to přežily....Autíci si prostě raději povídají se zvířátky než s lidmi.
Marci, já takhle našeho anduláka Leona používám i jako logopedickou pomůcku. Pokud nechce Kuba mluvit se mnou, sundám klec a říká to jemu. je to skvělé!!!!!!!!!
OdpovědětVymazatMagda