Nemoci a lenošení

Jenda asi 3 dny kašle.
Včera se přidalo úporné zvracení.
Během 6 hodin jsem 2x převlékala celou postýlku, 3x Jeníka a 1x sebe.
Mezitím jsem 2x umývala podlahu a také drhla zeď....

Tak nějak se Jendovi podařilo "ohodit" všechno.
Vysvětlování, že se zvrací do lavůrku, bylo nad lidské síly - moje a asi i jeho. Nechápal a nevnímal mě.
Nebo možná vnímal, ale nechtěl, abych před ním držela lavór ani kyblík....
Nevěděla jsem, jestli držet řvoucí zmítající se dítě, jeho hlavu nebo kyblík....
A nepřejte si vědět, jak Jenda ječel.
Zase jsem děkovala, že nebydlíme v paneláku.
Určitě by na nás někdo zavolal sociálku.
Jenda nemá rád převlékání, oblékání, špinavé a mokré oblečení, fleky na jeho oblíbené dece, doteky...natož změny - čehokoliv.... A mít během pár hodin troje tepláky, 2x jiný povlak na oblíbené dece, 3 x čisté ponožky, 3 jiné mikiny a 2x převlečenou celou postýlku?!

Může být pro autíka něco horšího?!
A tak jsem z denního režimu vyřadila i to, co ho "normálně" rozčiluje - česání, čištění zubů, strukturované úkoly ap. Holt se učeše jindy.

Jen dostat do něj ráno antidepresiva a 3x denně kapky proti kašli JE boj...doslova a do písmene... Kolikrát mám víc kapek na rukách nebo on na mikině, než v pusince. Ale už se lepším, zalehnu ho, chytím skoro všechny končetiny a stříkačkou mu kapičky stříknu do pusy. Pusu pak musím pár sekund podržet, aby to nevyplivl...
Tady si spokojeně mačká dudlík v ruce:

Nějak se nám braní léků, vitamínů nebo kapek v poslední době zhoršilo...vlastně i česání - dobrovolně nám to zase nejde. Při česání ho musím posadit na okraj umyvadla, protože jinak zdrhá - pod stůl, pod postel...kamkoliv, kde na něj nedosáhnu.
Představuji si, jak takhle honím třeba 15 tiletého kluka, abych mu dala jeho léky... :-(
Doufám, že mu to do budoucna nezůstane...
No...buďme upřímní... Asi zůstane, ale chci být naivní a doufat, alespoň ještě pár let mít naději...

Přemýšlely jsme s holkama, jak ho rozveselit - Eliška mu na chvíli půjčila své 2 křečky Zhu zhu pets, které dostala na vánoce...a ti se mu mooc líbí...vydávají zvuky a jezdí po celém obýváku.

Šárinka mu na zahradě udělala iglů pro svíčku. Tak, aby na to viděl přes zavřené balkonové dveře.

U někoho jsme se inspirovali na blogu. A tímto moc děkuji za super  tip. Svíčky má Jeníček rád...

Chvilku se na ně díval přes sklo, pak si sedl do křesílka a volal: "víčka pí, víčka pííí..."

Většinu času trávil u televize za přítomnosti své věrné kamarádky Betynky.

Občas ji zatahal za ocásek, podrbal na zádech, dával jí svého dudlíka nebo ji píchal do čumáku, ale ona držela....

Jako kdyby to cítila, že mu není dobře, tak mu ležela skoro celý den věrně u nohou.

Ze začátku na studené zemi (protože tam normálně neleží), ale pak jsem jí tam dala starý hadr....
A stejně jsou kouzelná dvojka.... Autík a jeho věrný pes.