Štědrý den

Příprava pomocí obrázků a pohádek na DVD, kde mají postavičky vánoce a stromeček (Krtek, Pat a Mat ap.), se vydařila. Jenda věděl, že bude mít stromeček, že ho má i Krteček.... a večer před Štědrým dnem se dokonce chvilku účastnil zdobení stromu - podával holkám ozdoby.

Sice začal plakat, že: "víčky (svíčky) neee, nedáávej, bojííím", ale byl to mírný pláč a věděla jsem, že to zvládne. Světýlka má rád.
Na Štědrý den odpoledne se nechtěl převlékat...Oblékání není jeho koníček.

Seděl u televize a Betynka mu statečně asistovala.

Když mu holky řekly, aby se šel oblékat, že přijde Ježíšek, tak se se řevem válel po zemi.

Tak jsme ho ještě chvilku nechali být a prováděli jsme poslední přípravy ....
Když Jeník uviděl dárky pod stromečkem, křičel: "To je boldel, fuuj. !!!!" ...

Zpočátku žádné nadšení z dárků.
Ječel, a tak jsem poprosila Šárku, aby mu podala jeden dárek...štěstí bylo, že v něm bylo DVD (jediné, které Jenda na vánoce dostal) a bylo zrovna v 1. balíčku... Miluje prasátka...a tudíž ho DVD s názvem "Tři prasátka" zaujalo..

Pár minut jsem ho nechala, aby se zklidnil, a pak jsem mu řekla, že mu dám čistou "mikinku a čisté tepláky"... Zaujatě u převlékání sledoval 3 čuníky, a to tak, že v první chvíli nepostřehl, že nedostal mikinu a tepláky, ale bílou košili a černé kalhoty... Motýlka na krk nechtěl a začal nabírat, ale prasátka byla silnější... Ještě jsem měla v zásobě vestičku, ale tu jsem si nakonec Jendovi netroufla obléct. Rychle jsem ho posadila za stůl a udělala pár fotek, abysme měli děti na fotkách pohromadě...

Řval: "Bojím džusíku, bojím Elišky, bojím kašičky..."

Ze štědrovečerní večeře zpočátku nejedl nic, zalézal se řevem pod stůl a tahal holky za nohy.... Motýlka samozřejmě z krku serval, na to přece není zvyklý...
Pak se malinko zklidnil a chvilku okusoval rozkrojené jablíčko.V jednu chvíli se s jekotem válel po zemi a dožadoval se sundání košile: "Nelíbí, nelíbííí"....

Ale nechal se odlákat do koupelny na lodičky a na chvíli na košili zapomněl... :-)
Pouštění lodiček se mu líbilo, svíčky má "naštěstí" rád. Nezbytné dudlíky nesměly chybět.

A samotné rozdávání dárků? Tak něco rychlého a hektického už jsem dlouho nezažila.
Bylo to neuvěřitelně rychlých, nepřehledných a náročných cca 45 minut. Fakt se mi ulevilo, když to skončilo.

Eliška si předem vymínila, že rozdávat bude ona.....Ale vysvětlete to malému autíkovi.
Když viděl, jak Eliška nosí dárky, tak se k velké nelibosti holek přidal....nečekal, až si někdo rozbalí dárek, ale běhal sem tam, skákal do vzduchu jako opička, třepal ručičkama a bylo vidět, že se mu to líbí...

 Ani ne ty dárky, jako to samotné běhání pro dárky pod stromeček a škubání stužek a papíru. Bylo mu úplně jedno pro koho je dárek určený....
Holky několikrát řvaly: "TO je moje!", ale to mu bylo absolutně jedno.
Bylo vidět, že se mu v košili nelíbí, a tak jsme ho netrápili a dali jsme mu modrou mikinku.
Když se mu Eliška snažila v rozdávání dárků zabránit, tak se na ni pověsil, chvíli se s rukou v pusince kýval a pak ji tahal  za nohy a za boty... Ale naštěstí se krizi podařilo zažehnat...
Na chvilku ho zabavil pytlík gumových bonbonků, kýval se zleva doprava a spokojeně mlsal... Uf, chvilka klidu.

Na pár vteřin si sedl, protože ho zaujal oblíbený baklažán a prstové barvy...

Ale bylo to opravdu jen pár vteřin...a i v té klidné chvilce jsem ho musela sledovat, takže jsem skoro ani netušila,  co kdo dostal.... Ke konci už toho měl "dost" a schovával se za stromeček...

Ještě rychle zhltnul pár gumových medvídků na velkém plyšovém čuníkovi, a pak hurááá zpátky k televizi....

Vyskládal si před sebe asi 12 plastových pavouků a pár zbylých gumových bonbonů a spokojeně se opět díval na pohádku.....
Žádný zájem o hračky od Ježíška se nekonal.
To jen já jsem hračky za něj nenápadně naaranžovala na fotku...

Jak málo stačí k radosti malého autíka......