.....jednou snad vyvolá úsměv na tváři... Zatím ne, zatím mám stále před sebou pohled na vydru zakousnutou do Jendova ukazováčku.
Ještě teď mi běhá mráz po zádech...
Sice mám teď oškubané všechny kytky na zahradě, šneky po celém bytě, ale jak říkal můj tatínek: "Když nejde o život, tak jde o.... nejde o nic..."
Hlavně že se Jenda po úraze nějak zabavil.:-)
Ale už je nám líp.
Oběma.
Na včerejší zážitek asi dlouho nezapomenu.
Včera odpoledne jsem uvažovala o tom, že bych jela 20 km do nemocnice na chirurgii, aby se mu na kousnutí od vydry podívali, ale představa dalšího vysilujícího řevu v autě, v čekárně a v ordinaci, mě nutila uvažovat chladně...
Jenda zpočátku strašně plakal, nenechal se ničím zklidnit a zabral až nanuk.
Když si odpoledne začal hrát, věděla jsem, že máme vyhráno.
Má rýmu, bere antibiotika na zánět středního ucha a k tomu 3 - 4x denně nanuka. :-)
Bez něho bysme převaz prstíku nezvládli.
Takhle Jeníček sedí na kuchyňské lince, podává mi mastičku a náplast a je to v pohodě.
Včera si náplast sice asi 4x strhnul, ale dnes snad pochopil, že to tam musí být.
Prstík vypadá mnohem lépe než včera.
Díky Bohu na zahradě vylezli šneci, hlemýždi a brouci... a tak Jendovi začala lovecká sezóna. :-)
Svoje kamarády si Jeníček nanosil v kyblíku do obýváku a dívají se s ním i na televizi.
Skládá si je do řad...
..počítá je...
...důkladně si je prohlíží ...
Vozí je v autíčku...
Večer si je vzal i do ložnice...a když usnul, tak jsem s baterkou lovila šneky pod postelí i lezoucí po skříni...
Naštěstí se mi neusídlili v posteli...
Když ráno Jeník vstal, sháněl se po svých kamarádech a byl naštvaný, že jsem je vystrčila i s kyblíkem na zahradu....
Jeho větička: "Šnečkům bylo smutno..." mě dojala....
A v koutku duše doufám, že příště už prstík do klece k vydře strkat nebude.
I když "poučitelnost" u Jeníka zatím moc nefunguje....
Tak to jsem ráda, že je Jeníčkoví líp. Ty v noci hledáš šneky po baráku a já zase cvrčky, když utečou. :-D
OdpovědětVymazatZapomněla jsem Ti včera napsat, že jeden můj známý říkal, že když měl malou vydru-on byla takovej chovatel všeho-tak s ní zkraje musel zacházet v rukavicích, protože ona si hrála tak brutálně, že mu potrhala kůži na hřbetech obou rukou. Až pak ji naučil, jak jemně musí na lidi. Tudíž to té vydře nezazlívej, ony mají nejspíš silnou kůži hodně, že na sebe navzájem asi můžou jít dost brutálně a třebas si chtěla hrát a prstík to nevydržel...
OdpovědětVymazatRozesmál mě pojem Lovecká sezóna :-D
Neboj, mě kousla třebas krajta a dobrý...fakt to jednou denně vydezinfikuj a převaž, až to bude vypadat líp, nech mu to na volno a dál semtam vydezinfikuj a bude to v pohodě:-)
šnečku, šnečku, vystrč růžky...
OdpovědětVymazatPane jo, Jeník je veliký lovec, tolika šneků. S tím by uživil celou vesnici. A nevidím tam i jednoho slimáka? Máš velikou trpělivost a toleranci k uslintané podlaze a nábytku. Pamatuji, jak jsme ve škole v přírodě přinesli s klukama na pokoj šneky a po chvíli přišedší paní, tedy "soušce" učitelce se to moc nelíbilo, šneci museli z objektu a stůl jsme museli umýt. Nevím, jestli šnečci byli smutní, ale my ano. :))
Amélko, tak to jsem ráda, že je to lepší s prstem a že jste na nemocnice nemuseli. A jseš dobrá. Šneci mi nevadí vůbec, ale doma nevím, nevím..:-)
OdpovědětVymazatjá bych s tím doma taky měla problém,ale v rámci zabavení...jenže máme koberec, tak by to nešlo asi...
OdpovědětVymazatZážitek s vydrou je mi moc líto, co se dá dělat úrazy patří k životu, hlavně , že se hojí. I u nás začala šnečí mánie, šneko lovecký zájem přežil zimu a šnečí perk se nám rychle rozrůstá:o) LOni je syn sbíral všude, chodil pak po vsi a všude po prádle mu z kapes lezli jeho miláčci:o). Tak už jsme i letos založili šnečí farmu na zahradě. je to ohrádka s vrchním krytím, sítem a tak nemusí syn své miláčky na věky opouštět. Taky jsme viděli kladení vajíček, líhnutí atd. - velká krása i pro mě.To kdyby ses chtěla inspirovat pro Jendu:o)
OdpovědětVymazatJeníček je zlatej, tomu stačí šneci a broučci...Terinka "kradla" psy před samoobsluhou,nikdy nezapomenu na tříletou drobounkou holčičku stojící mezi předníma obříma tlapama německé dogy a vedle mě stál majitel toho psa a ujišťoval mě, že ten pes mi dcerku sežere,že se ho bojí celá rodina..Terka psa odvázala a přivedla mi ho, že si ho vezmem domů:-)),jindy to byl bernardýn...po několika měsících jsem její touhu po psech ukojila německým ovčákem,kterého jsem vycvičila jako asistenčního...ale nebývalo mi dobře v těch dobách,než jsem vrátila nákupní košík na místo, bylo nás o jednoho víc:-))))
OdpovědětVymazatDneska me tvuj clanek opet dohnal k slzam, ale tentokrat to byly slzy smichu. Kdyz jsem si totiz predstavila, jak Jenik nuti sneky divat se na televizi, a jak je potom lovis s baterkou pod posteli, musela jsem se smat nahlas.
OdpovědětVymazat