Míčkohrátky

Dnes bylo krásné dopoledne.

Jeníček mě příjemně překvapil.

Normálně vydrží s holkama na zahradě jen pár minut, pak už začíná být agresivní - verbálně i  fyzicky - kolikrát házel po holkách hračky, písek, kamínky a vyháněl je pryč.

Dnes bylo hezky, a tak jsem mu z půdy sundala bagr, traktůrek s valníkem, trampolínu a "pár" míčů.

Už loni jsme vymysleli posílání míčů ze skluzavky dolů....
Chvilku jezdil Jenda ze skluzavky hlavou napřed...

Pak si vzpomněl na posílání míčů i autíček ze skluzavky...a krásně si se Šárkou hráli.

Těch úsměvů, té vzájemné spolupráce....

Náádhera.
Obdivovala jsem Šárku, jak to docela dlouho vydržela. Přišlo mi, že jejich vzájemný vztah  v poslední době není nejlepší.
Ale dnes mě mile překvapili - oba dva!

Že by se chtělo blýskat na lepší časy??

Bylo vidět, jak je Jenda šťastný a spokojený....

Míčky a balónky...to je odjakživa JEHO....

Sice si neustále vyzouval boty...

A mně přišlo, že na běhání v ponožkách to ještě není...

Ale snažila jsem se to "nevidět"...

Dokonce se mu povedlo vylézt na skluzavku druhou stranou...tedy nikoliv po schůdkách...

Betynka mu statečně asistovala....

Když to Šárinku přestalo bavit, tak jsem Jeníčkovi z půdy přinesla další hračku.

Jenda nahoře do tobogánu házel hopíky a oni dole jedním ze 4 otvorů vypadávaly ven....

A tak heslo pro dnešní den bylo:
"Kdo si hraje, nezlobí"...

A je to opravdu tak...