Sociální situace - je to dobře nebo špatně?

Jeníček ve 2 letech nemluvil.
Tehdy jsem zkoušela znakovou řeč pro batolata. To jsem ještě nevěděla, že je Jenda autík, jen mi bylo divné, že nechce "ukazovat".
Až v jeho 3 letech po stanovení diagnozy jsem pochopila, proč neukazoval.

 Přečetla jsem tehdy knihu o znakové řeči pro malé děti a po marných pokusech s Jendou jsem to vzdala.
Bylo štěstí, že "díky dětské mozkové obrně" jsme docházeli do Rané péče.
Jednou pořádali přednášku na téma alternativní komunikace u dětí s handicapem. A to bylo moje první setkání se slečnou z Asociace pro lidi s autismem. I když jsem si tehdy nemyslela, že můj syn má autismus, přesto jsem najela na obrázkovou komunikaci. A paní doktorka říká, že to je jendovo štěstí - včasný začátek a spousta tvrdé práce.

Tehdy mě přivedli na myšlenku obrázkové komunikace.

Zavedla jsem Jendovi zážitkové deníčky, kam jsem mu dávala obrázky, kde byl, co dělal...zkrátka všechno..lidi, místa, činnosti, zvířátka....
Tašku jsme si brali kamkoliv s sebou, často jsme si zážitkové deníčky prohlíželi a postupem času se Jenda rozmluvil.

Díky obrázkům začal chápat náš svět.

 Teď nacvičuji s Jeníkem EMOCE ...

a sociální situace....

Bohužel to, co SLYŠÍ, mu až tak moc neříká.

Asi to jde jedním uchem tam a druhým ven.

Věty typu: "nebít děti, netrhat kytky, neházet kamení..." jsou asi moc těžké. Tedy bez zrakové podpory.

Řekla jsem si, že to zkusím zase přes obrázky.

A tak si tu po nocích tisknu obrázky, laminuji, stříhám, lepím a výsledkem jsou 2 šanony plné sociálních situací.

Potěšilo mě, že se "úkoly" Jeníčkovi líbí.

Na piktogramy zatím nedozrál...

Tyhle zjednodušené obrázky jsou pro něj zatím moc těžké. A tak jsem nafotila běžné denní situace.
Např.
- plnit úkoly...ano
-  válet se v obchodě po zemi....ne
-  převrhnout židli....ne

A tak Jenda přiřazuje "usměváčky a šklebounky"... rozlišuje, co smí a co nesmí...
A snad jednou pochopí, že se nepije voda z louží, neohýbají se zrcátka u  aut, nepřivírají se lidem prsty do dveří, ale může si třeba hezky hrát na písku...

Vyfotila jsem hlavně ty situace, které nás trápí.... jako je pití vody z louží, házení jídlem, bití druhých lidí, házení kamínky a pískem po dětech, rozlévání šampónu po zemi, tahání psa za ocas....

A tak trénujeme různé pojmy, např....veselý x smutný, dobře x špatně, ano x ne, prosím x děkuji, ahoj, dobrou noc, dobrou chuť, můžu x nemůžu, STOP, to se nesmí....ap.

Dokonce si myslím, že TEORIE jde Jendovi docela dobře...jen aplikace do praxe trochu (vlastně dost) pokulhává.

A tak Jenda teoreticky ví, že nemá vyplazovat na děti jazyk, nemá je bít, házet po nich kamení, honit je s klackem po zahradě, protože by pak byly smutné.... ...jako třeba Eliška na fotce.

Ví, že nemá kopat do lidí, nesmí otáčet trampolínu vzhůru nohama, ví, že se neleze  na kartony s mlékem v obchodě, neshazují se věci z regálů, nevyplazuje se jazyk na lidi,  neleze se na stůl a netluče se hračkama do lustru...

Ale může si s dětmi posílat míče, modelovat, hrát si se stavebnicí, číst knihy nebo kroniku, může si s nimi hrát na písku, stavět z lega...

Může s babičkou házet papírkem, může jezdit na skluzavce, plnit úkoly, skládat puzzle...a (nejen) Eliška se potom bude usmívat...

Ale když bude píchat vidličkou do televize, házet hračky do studny, bít Elišku, rozhazovat boty, trhat knihy, válet se po zemi v obchodě nebo na poště, když bude vyhazovat věci z okénka auta nebo svrhávat skluzavku, stoly, židle...pak bude Eliška smutná a bude se na něj mračit...

A jako odměna za vykonanou práci a trpělivé poslouchání maminky si zasloužil banánové jednohubky...
:-)

Mohu jen doufat....
....mohu doufat, že jednou bude schopen nadrilovanou a nadřenou teorii aplikovat v praxi.

Musím říct, že se snažím tomu věřit, ale občas mi hlavou probleskne myšlenka, že můj manžel to přece taky teoreticky všechno ví, jak se má chovat, co je správné a co ne, co se v jaké situaci sluší a co ne...ale použití v praxi často pokulhává.
Ne, nechtěla jsem to zakončit negativně.

Věřím, že láskyplné vedení, respektování osobnosti dítěte i jeho handicapu, spousta učení, vysvětlování  a opakování ...to vše spojené  s bezpodmínečnou láskou, že to jednou přinese své ovoce a z Jeníčka vyroste citlivý mladý muž beroucí ohledy i na druhé lidi.